Obchod na korze (1965) – skvost světové kinematografie, který se narodil na Slovensku. Strhující příběh ze 2. sv. války korunovaný fantastickými hereckými výkony Idy Kaminské a Jozefa Kronera.

V roce 1942 přijímá fašistická vláda tzv. Slovenského štátu norimberské zákony. Zabavené židovské podniky předává do rukou prověřených slovenských občanů. Truhlář Tono Brtko (Jozef Króner), poctivý a slušný člověk, pod nátlakem chamtivé manželky a vysoce postaveného švagra neochotně přijme arizační dekret na galanterní krámek stařičké paní Rozálie Lautmannové (Ida Kamińska). Polohluchá paní nechápe, co se v zemi děje, a považuje Tona za svého pomocníka. Doma a na veřejnosti ovšem Brtko předstírá, že „arizuje“. Ve skutečnosti u paní Lautmannové renovuje letitý nábytek, zatímco ona o něj pečuje jako o syna. Nadejde však den, kdy všichni Židé z městečka obdrží předvolání k transportu a Tono musí přiznat barvu… (Česká televize)

Nemohu uvěřit, jaký skvost mi to tak dlouho unikal. V poválečné filmové vlně vznikalo hodně snímků s podobnou tématikou, ale vlastenecky musím vykřičet do světa, že českému Vyššímu principu a právě slovenskému Obchodu na korze se žádný nemůže vyrovnat. Neuvěřitelně gradovaný a silný příběh, který je ale díky heroickým výkonům Kaminské a zejména Kronera strhující od první minutky až po poslední deprimující záběry. Slováci mohou být právem hrdí, tenhle film si měl odnést více než jen jednoho Oscara.. 100%

„Za účelom invent-arizácie zatvorené!!“ Lidská povaha se pod tíhou okolností mění, stejně tak prodělává Obchod na korze proměnu z tragikomedie v drama o otázkách z těch nejzávažnějších. Odlišné náladě počátečních a závěrečných minut filmu se plně přizpůsobuje kamera Vladimíra Novotného: od nekonfliktního procházení mezi korzujícími zástupy lidí k velmi naléhavému pohybu stísněnými pokoji titulního obchodu (v závěru kamera dokonce přebírá úlohu Tónova svědomí, když neustále vyhledává jeho tvář, nedává mu pokoj). Úzce vymezený prostor, do něhož jsou protagonisté proti své vůli vytlačeni, má zřejmou spojitost s bezvýchodnou situací mnohých lidí za války. Zůstat znamená riskovat smrt, odejít znamená zemřít. Alternativa neexistuje. Jediné východisko paradoxně představuje nacisty zaštítěná stavba „Babylónské věže“, přesněji víra, že projev podobné nabubřelosti musí být potrestán. Jedno kým, ale musí. A jak popsat výkony Kronera a Kamińské? Jednoduše si vybavte adjektivum, které používáte pro vystihnutí té nejprvotřídnější kvality… a umocněte jej nějakým hodně vysokým číslem.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *