Dramatický film natočený režisérem Jiřím Krejčíkem v roce 1954 vypráví příběh mladé venkovské ženy v období kolektivizace vesnice. Ústřední hrdinkou filmu „Frona“ je mladá žena, která se z touhy po lepším životě vdala na grunt Zobačů – nejbohatších sedláků ve vsi. Ale štěstí jí to nepřinese – zato dřinu a nadávky, občas i nějakou tu ránu. Z nešťastného manželství s Florišem Zobačem hledá Frona útočiště u svého bývalého milého Jury. Grunt poznamenal Floriše i jeho otce nenávistí k lidem. Proto intrikují proti družstvu, do kterého z vypočítavosti vstoupili, proto se nenávidí navzájem, proto nakonec Floriš vraždi svého otce. Ve zběsilé nenávisti neváhá sáhnout na život ani Froně. Intriky Zobačů i jejich krutá nenávist jsou však posléze smeteny čerstvým větrem nového života. Také Frona najde svoji svobodu a kráčí po boku svého milého Jury vstříc šťastné budoucnosti. Film byl na VIII. MFF vyznamenán Cenou boje za nového člověka.
Filmový přehled 43/1954
Film „Frona“ režiséra Jiřího Krejčíka, laureáta státní ceny, který byl uveden na VIII. mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech, kde získal jednu z čestných cen, patří nesporně mezi zdařilá díla. Jeho autoři se soustředili k prohloubení psychologické kresby a posílení konfliktů, jež z tohoho filmu vytvářejí silné drama lásky a nenávisti, navazující formou svého zpracování na tradici českého vesnického dramatu. Toto filmové drama vyrůstá ovšem z půdy dneška, hovoří o dnešních lidech, o jejich problémech, o boji za novou socialistickou vesnici. — Scénář, i když není prost některých dílčích nedostatků, zejména v psychologické kresbě, patří svou bohatou dramatičností, stálým vzruchem a střetnutím mezi nejlepší díla tohoto druhu, která u nás sloužila jako předloha k filmovému dílu. — „Frona“ je již pátým celovečerním filmem režiséra Krejčíka, který osobitým režijním rukopisem, který se vyznačuje kromě suverénní techniky v rozzáběrování scény, v ovládání tempa a všech filmových prostředků k dosažení maximálního vyznění díla, především neobvyklým smyslem pro práci s hercem. — Režisér měl také neobvykle šťastnou ruku při určování obsazení jednotlivých rolí. Řadu postav svěřil slovenským hercům, pro něž mluvila příbuznost řeči i živelného temperamentu, pro další role pak vybral vynikající herce českých divadel, takže „Frona“ se opravdu může pochlubit souborem znamenitých představitelů. — Velkým pomocníkem režiséra byl kameraman Vladimír Novotný, který dosáhl na mnoha místech skutečné realistické barevnosti obrazu, odpovídající dokonale vnitřní atmosféře předepsané scénářem. Také ostatní složky filmu, ať již to byly stavby, kostýmy, střih a zejména hudba, znamenají neobvyklou výši úrovně našich filmových pracovníků.
Recenze na Kinoboxu:
Avenis:
Tedy musím říct, že přes všechnu svou angažovanost je toto drama velice zdařilé. Klobouk dolů před panem režisérem Krejčíkem, který důsledně trval na perfektním moravském dialektu, jehož se pražští herci zhostili dokonale. (Možu posúdit, su z Moravy.) Slováci s tím měli jistě méně práce, ale to není podstatné. Hanu Hegerovou jsem až dodnes neviděla jako herečku (kromě Klarinetů) a její herectví bylo opravdu dobré.