Takoví jsme byli, anglicky The Way We Were, je americké romanticko-psychologické filmové drama z roku 1973 společnosti Columbia Pictures režiséra Sydneyho Pollacka s Robertem Redforem a Barbrou Streisandovou v hlavní roli. Arthur Laurents adaptoval scénář podle svého stejnojmenného románu z roku 1972, který popisoval jeho vysokoškolská léta na Cornellově univerzitě a jeho zkušenosti s Výborem pro neamerické aktivity Sněmovny reprezentantů. Jde o komorně laděný retro-příběh dvou typově naprosto rozdílných lidí, které vzájemná láska na nějaký čas spojila. Film získal dva Oscary za filmovou hudbu a nejlepší píseň (zpěv Barbra Streisandová), kromě toho byl nominován i na další 4 ceny Americké akademie filmových umění a věd v kategorii výprava, kamera, kostýmy a nejlepší herečka v hlavní roli). Snímek je považován za jeden z nejlepších romantických filmů všech dob.
Děj začíná někdy v druhé polovině 30. let 20. století. Katie Morosky (Barbra Streisandová) je aktivní idealisticky založená mladá židovská dívka, která během svých univerzitních studií pracuje jako levicová politická aktivistka, bojuje například proti španělským fašistům a německým nacistům v právě probíhající Španělské občanské válce. Zde na univerzitě se poprvé setkává na hodinách literatury v atraktivním mladým mužem Hubbellem Gardnerem (Robert Redford), který právě zahajuje svoji dráhu spisovatele a scenáristy. Oba mladí lidé jsou si vzájemně sympatičtí a začnou se mírně kamarádit, nicméně k vážnému vztahu mezi nimi dojde až mnohem později v průběhu 2. světové války, v době, kdy Hubbell slouží v Americkém námořnictvu a Katie pracuje v rozhlasu i jako telefonní spojovatelka. Ještě v průběhu války ale dojde mezi nimi – z důvodů velké rozdílnosti jejich povah (mimo jiné, protože Katie je rozesmutněná z úmrtí amerického prezidenta Franklina Delano Roosevelta na jaře roku 1945) – k první vážné roztržce, která vypadá na rozchod, který se ale nakonec neuskuteční…
Recenze diváků:
Zjevení na MFF v K.V. 1974 (v ročníku, kdy zvítězilo romantické drama „Romance o zamilovaných“ A, Končalovského, byl Pollackův film uveden mimo soutěž). Milostné drama s politickým pozadím v Hollywoodu od konce 40. let minulého století. Celý segment děje, zabývající se McCarthyho “honem na čarodějnice”, měl v původní verzi scénáře mnohem větší prostor, ale nakonec byl Sidney Pollackem osekán “až na kost” (s čímž byl Robert Redford částečně nespokojený, protože chtěl více zdůraznit politické momenty ve vývoji vztahu obou hlavních postav). Hlavními obětmi škrtů byly role Viveky Lindfors a Murray Hamiltiona, z nichž zůstaly jen malé epizody. Přesto byl film jedním z prvních amerických snímků, které začaly zkoumat období činnosti McCarthyho výboru. Největší úspěch však měly hudba a původní píseň ve filmu od Marvina Hamlishe (2 Oskary, Golden Globe, cena Grammy za původní soundtrack, cena akademie ASCAP).
Pro mě osobně jeden z nejpůsobivějších filmů vůbec. O tom, jak se ideály potkávají s osobním životem a s utíkáním času na život, o přitažlivostech a rozporech, o překážkách, které jsou nepřekonatelné možná jen a právě proto, že na to, abychom si porozuměli, a zároveň žili a činili rozhodnutí a závěry, máme omezený čas. O tom, co (všechno) je láska. O blízkosti a rozdělenosti, o tom, co všechno nelze vzít zpět a jak nás navždy formuje, čím procházíme. O tom, že nemůžeme srovnávat. O tom, co je kompromisnost. O tom, co znamená být sebou, ať už to je nebo není příjemné. O citu a rozumu v jednotě. O lehkovážnosti. O osudovosti každého okamžiku, kterým procházíme. *** Je to film nesmírně delikátně zrežírovaný i zahraný. Mrazí mě z něj, kdykoli na něj jen pomyslím. A brzy, brzy ho chci i nechci vidět znovu, smutek, svíravý bol u srdce a chvění. Láska ke všemu a propasti a překážky a oddělenost všude tam, kde by neměla být. Aaa-ach. *~
Tenhle snímek mi s každým dalším shlédnutím způsobuje větší a větší bolest. Snad proto, že jak jde člověk životem a všemi vztahy, tak se ho tyto, k zániku předem odsouzené, lásky dotýkají hlouběji. Jednou se vidím v ní, jednou v něm – taková jsem byla! Láska nemusí vždy být dost na to, abychom s milovanou osobou mohli žít. Kudrnatá zatvrzelá komunistka Katie, která nikdy nedostala nic zadarmo a pohledný Hubbell, ke kterému vždy „everything came too easily“ jsou toho důkazem. Duo Redford/Streisand naprosto úchvatné, je radost se na ně dívat. Věříte jim každé slovo. Nádherně napsaný milostný příběh na pozadí tehdejší politické situace v USA, která mi to maličko místy ruší. Nicméně ne natolik, abych hodnocení ponížila. Najdete tu i vtipné momenty! Tenhle příběh mě doopravdy vzal za srdce. Takovéto filmy se nebojím nazvat nesmrtelnými a Sydney Pollack si ho může vystavit do sbírky svých (již nebeských) perel!