Karel Čapek proti fašismu: Válka s mloky – Přelomová rozhlasová hra z r. 1958 – Pýcha naší rozhlasové tvorby a čs. kultury vůbec + e-kniha

„Haló, vy lidé!“ Ironické podobenství Karla Čapka o civilizaci ve slavné rozhlasové adaptaci z roku 1958. V hlavních rolích Karel Höger, Jan Pivec, Rudolf Hrušínský nebo František Filipovský.

Rozhlasovou dramatizaci utopického románu Karla Čapka Válka s mloky inscenoval Jiří Horčička v roce 1958 podle scénáře Jaroslavy Strejčkové. Zkušená dramaturgyně dokázala využít vynalézavou Čapkovu hru s žánrovými útvary a přišla s originálním a rozhlasově inspirativním scénářem. Jiří Horčička  – s vydatnou podporou mistra ve vymýšlení zvukových efektů Radka Nikodéma – natočil inscenaci, která měla masový ohlas posluchačů a vešla do dějin české rozhlasové režie jako inovativní dílo. Válka s mloky otevírala slavnou éru rozhlasové režie a dramaturgie.

1. díl

2. díl

Válka s mloky – e-kniha

Toto dílo se pohybuje mezi novinovým žánrem a uměleckou fikcí; souvislost s oblastí publicisticky potvrzuje reportážní dokumentárností, uvolněnou kompozicí, fejetonním přiřazováním jednotlivých motivů – do sféry fikce proniká zejména obsažným, mnohoznačným, hyperbolizujícím obrazem mloků. Srůst těchto dvou poloh umožnil Čapkovi dosáhnout velké šíře záběru, celistvosti a obecné platnosti jakoby všeobsáhlého pohledu na buržoazní svět. V tomto obrazu nejdříve převažuje tón humoristický, postupně však přibývá prvků ostře satirických: jimi Čapek stále hlouběji odhaluje a zesměšňuje problematické společenské vztahy (Databáze knih).

Recenze: „Kdyby byli jenom Mloci proti lidem, tak by se snad dalo něco dělat; ale lidi proti lidem, to se, člověče, nedá zastavit.“

Je neskutečně zarážející, jak je kniha aktuální. V kontrastu s výklady učitelů na základních a středních školách namítám, že se ani trochu nejedná o sci-fi. Vždyť tam není nic šíleně vzdáleného; je to „jen“ perfektně nastavené zrcadlo společnosti roku 1935. Akorát, že vůbec. Skoro vše, co v knize je, lze aplikovat na dnešek a člověku to nedá a musí se zeptat: bylo někdy něco jiného než dnešek? Byl nějaký včerejšek? Je nějaký zítřek? Nejen z Války s mloky, ale i z ostatních děl této doby, mi pomalu začíná připadat, jako by lidstvo od nějakého bodu žilo nesmírně podobně, ne-li stejně. Dějiny se neopakují, ale princip lidské nemravnosti zůstává.

Přečtením této knihy se člověku zboří pečlivě konstruovaný narativ Čapka jakožto „hradního elitisty“. Z obsažených slov a vět je naprosto jasně vidět, že byl člověkem s vírou v dobro a druhé lidi – ne nějakou všemocnou vládní konspirativní postavičkou. Ba naopak, Válka s mloky je portrétem osoby, která skrze pozorování okolí ztrácí tuto víru a je silně znepokojená vývojem světa a lidského společenství.

Slova nedokážou popsat, jak cenná a relevantní a aktuální Válka s mloky je. Přečtěte ji a uvidíte to sami.