Článek Ireny Aneri na téma Železná pata na Náboji Pravdy zde.
Román Železná pata, který napsal Jack London, představuje klasické dílo americké utopické literatury, jímž se inspiroval George Orwell při psaní svého „1948“ (podle našeho názoru o žádnou utopickou literaturu nejde. J. London zhodnotil střízlivě a bez příkras kapitalismus a mechanismy, jimiž je společnost ovládána, a díky tomu poměrně přesně předpověděl, kam se bude společnost ubírat, pokud se lidé nedokážou vzepřít. Jestli se Železnou patou nechal inspirovat G. Orwell nevíme, ale podle našeho názoru Orwell v románu 1984 záměrně a nejspíš na základě zadání nemocných mocných programoval dystopickou budoucnost lidstva, zatímco J. London se snažil prostřednictvím přesného popisu fungování korporativního kapitalismu lidem otevřít oči a ukázat cestu ke spravedlivé společnosti, pozn. red.)
„Železná pata“ (1907) zachycuje formou zápisků ženy amerického revolucionáře, publikovaných pomyslně kolem roku 2600, obraz sociálních otřesů v USA na začátku 20. století. Ústřední postavou je Arnošt Everhard, vůdce povstání proti oligarchii monopolistických korporací – Železné patě. Proti oligarchii s jejími žoldáky staví London masu zaměstnanců, neschopnou organizovaného boje. Revolucionáře líčí jako anarchisty z řad intelektuálů, kteří se po zradě odborářských vůdců stahují do podzemí a omezují se na individuální teroristické akce.
„… široké vrstvy obyvatelstva [žily] v přesvědčení, že prostřednictvím voleb vládne státu lid. Ve skutečnosti však byla země ovládána tzv. politickými mašinami. Zpočátku vyžadovali vůdci těchto mašin, aby jim kapitalističtí páni platili těžké peníze za to, že budou prosazovat zákony výhodné pro kapitalisty. Avšak zanedlouho přišli kapitalisté na to, že je přijde levněji, mají-li vlastni politické mašiny a vydržují-li si vlastní vůdce takových mašin.“ (anotace)
Recenze čtenářů:
Vyborna kniha,hlavne prvá polovica a vykreslenie kapitalizmu a vobec celeho materialneho sveta….otrokov minulosti az po dnesnych otrokov systemu,teda nas vsetkych
Vše v románu vychází ze skutečných kapitalistických poměrů v USA počátku 20. století, jak se lze přesvědčit i v odborné literatuře (např. Behemot: Dějiny továrny a utváření moderního světa, od Joshua B.Freemana www.databazeknih.cz/knihy/behemot-dejiny-tovarny-a-utvareni-moderniho-sveta-425876 ). Zájemce o vhled do principů vykořisťování v dalších sektorech lidské činnosti nechť sáhne po některé studii Jana Kellera (Tři sociální světy, apod. www.databazeknih.cz/vydane-knihy/jan-keller-4413?orderBy=rno )
Román je vlastně manifest sociálně spravedlivé společnosti, Bible socialistického revolucionáře a velmi strhující román z USA počátku 20. století. Naprosto přesně jsou zde popsány principy fungování korporativního kapitalismu, který jsme si v naší vlasti po roce 1989 opět zavedli. Je to zároveň proroctví – London v něm popisuje ekonomický mechanismus, který o dekádu později (kniha vyšla v roce 1905) vedl k první světové válce – válce USA s Německem, jak správně předpovídá (počátek oligarchy vyvolávaných cyklických válek s průmyslovým způsobem vyvražďování, které zároveň spotřebovávají průmyslové přebytky). Dále předpovídá oligarchy vyvolanou první celosvětovou hospodářskou krizi na přelomu 30.let, japonskou expanzi, rozpad britské koloniální říše nebo Američany potlačenou revoluci v Mexiku. A nakonec prorocky předvídá i výsledný aktuální stav, kdy díky globalizaci nadvláda oligarchie skutečně nabrala ve 21. století takřka planetární rozměry. Skvěle zde vykresluje moc monopolních korporací a jejich servisních elit (manažeři, politici, právníci, soudci, církevní preláti, novináři denního (ú)tisku …). Z pera jednoho z nejlepších romanopisců se to navíc čte jedním dechem – je to napínavé drama s temnou atmosférou, za kterou by se nemusel stydět ani E.A.Poe. Naprostá nutnost pro všechny komu společnost, ve které žije, není lhostejná.