H. Ford a J.V. Stalin mají společného víc, než by se na první pohled mohlo zdát. Oba usilovali o totéž: Ford na mikroekonomické a Stalin na makroekonomické úrovni. Současníci ani jednomu z nich nechtěli rozumět, a tak se svět ponořil do hrůz 2. světové války. Globalizace je objektivní jev, kterému nelze zabránit. Záleží však na tom, jakým způsobem je globalizace prováděna: zda ve prospěch všech států a národů (lidstva) nebo k užitku pouze vybrané skupiny lidí.
E-kniha (pod ní najdete audioknihu)
Překlad: Irena Aneri 2024
Audiokniha
Čte: Yveta Rychtaříková, Proud národní hrdosti
1. díl – Část I.: SPOLEČENSKY UŽITEČNÉ principy hospodaření jsou již dávno známy – kap. 1. a 2.
H. Ford a industrializace SSSR: automobilový a traktorový průmysl SSSR v epoše stalinismu byl budován za aktivní spolupráce s H. Fordem – Autoři se domnívají, že i samotná „velká hospodářská krize“ z roku 1929 byla záměrně vyvolána „světovým zákulisím“, aby pod hrozbou bankrotu přinutila soukromý kapitál průmyslově rozvinutých zemí spolupracovat na budování vzorové výkladní skříně „socialismu“ v SSSR podle Marxe. Podstata stalinského bolševismu však byla ANTIMARXISTICKÁ, proto vše nakonec probíhalo jinak, než jak si to GP naplánoval 😊.
Ve znělce jsou použity úryvky skladeb: G. Gershwin: Rapsodie v modrém, ruská romance „Дорогой длинною“ ( Борис Фомин (музыка) и Константин Подревский (text)
Hudba na konci: G. Gershwin: Rapsodie v modrém
2. díl – Část I.: SPOLEČENSKY UŽITEČNÉ principy hospodaření jsou již dávno známy – kap. 3. a 4.1.
Výňatky z knihy H. Forda: „Můj život, mé úspěchy“: „I slepec nebo invalida, pokud ho dáte na vhodné místo, může provádět prakticky to samé jako úplně zdravý člověk a dostávat ten samý plat…“ – většinu lidí s omezenou pracovní schopností lze zaměstnat na takovém místě, kde mohou práci vykonávat plnohodnotně. Tím se jim zajistí nejen plná mzda, ale zároveň se zabrání jejich úpadku, ztrátě smyslu života atd. Takový přístup je nejen ekonomicky efektivní, ale především lidský (humánní), neboť člověk je tvor společenský a potřebuje se cítit společensky užitečným 😊.
3. díl – Část I.: SPOLEČENSKY UŽITEČNÉ
principy hospodaření jsou již dávno známy – kap. 4.2. – 1. část
Proč byl H. Ford nucen koupit železnici: Může miliarda dolarů odstranit ztrátovost?
4. díl – Část I.: SPOLEČENSKY UŽITEČNÉ
principy hospodaření jsou již dávno známy – kap. 4.2. – 2. část
H. Ford odhaluje lichvářskou podstatu finančního sektoru v USA.
5. díl – Část I.: SPOLEČENSKY UŽITEČNÉ principy hospodaření jsou již dávno známy – Odbočení od tématu č. 1: O systémových klamech
O systémové lichvě a spekulacích s „cennými“ papíry, o „vědeckém teoretickém“ odůvodňování údajné nutnosti a nevyhnutelnosti jejich existence ve finančně-ekonomickém systému civilizace aj.
6. díl – Část I.: SPOLEČENSKY UŽITEČNÉ principy hospodaření jsou již dávno známy – Odbočení od tématu č.2: O systémových klamech 2
Axiomatika současné ekonomické vědy: Některá tvrzení vztahující se k současnému systému výroby a přerozdělování produkce a služeb ve společnosti.
7. díl – Část I.: SPOLEČENSKY UŽITEČNÉ principy hospodaření jsou již dávno známy – 4.3. Fordismus byl prvním příchodem bolševismu do Ameriky – Odbočení od tématu č. 3: Objektivní práva a subjektivní zákony.
8. díl – I.: SPOLEČENSKY UŽITEČNÉ principy hospodaření jsou již dávno známy – Odbočení od tématu č.4: Mravně-etické výsledky proburzoazních reforem Rusku
Z textu: J. V.Stalin: „JE ZAPOTŘEBÍ SI KONEČNĚ UVĚDOMIT, ŽE ZE VŠECH CENNÝCH KAPITÁLŮ, CO JICH NA SVĚTĚ JE, TÍM NEJCENNĚJŠÍM A NEJDŮLEŽITĚJŠÍM KAPITÁLEM JSOU LIDÉ, KÁDRY. JE ZAPOTŘEBÍ SI UVĚDOMIT, ŽE V NAŠICH SOUČASNÝCH PODMÍNKÁCH „KÁDRY ŘEŠÍ VŠE…“
„…Jediným způsobem, jak uvolnit vnitřní napětí v davo-“elitářské“ společnosti, je zřeknutí se nesmyslných ideálů „elitarizmu“ a přeměna davo-„elitářské“ společnosti v Lidskou společnost prostřednictvím cílevědomé změny mravnosti lidí a jejich vnímání a chápání světa. V tom právě spočívá podstata bolševismu jako přechodného procesu od historicky zformovaného davo-„elitarizmu“ k mnohonárodnostní lidskosti Země budoucí éry…“
9. díl – Část I.: SPOLEČENSKY UŽITEČNÉ principy hospodaření jsou již dávno známy – 4.4. Etika bolševismu: práce pro blaho pracujících založená na DOBRÉM SVĚDOMÍ.
H. Ford: „…Nikdo nemůže být nezávislý, pokud je závislý na pomoci někoho jiného. Tento vztah je vždy vzájemný – šéf je společníkem svého pracovníka, a pracovník je PARTNEREM… Ctižádost každého zaměstnavatele by měla spočívat v tom, aby platil vyšší mzdové tarify než všichni jeho konkurenti, a snahou zaměstnanců by mělo být, aby mu prakticky realizaci této ctižádosti usnadnili… Práce je v našem životě základní podmínkou zdraví, sebeúcty a štěstí. Není prokletím, ale naopak velkým požehnáním. Přísná sociální spravedlnost pramení pouze z poctivé práce… Když pracovník cítí, že jeho práce nejen pokrývá jeho naléhavé potřeby, ale navíc mu umožňuje něco naučit své děti a potěšit svou ženu, pak mu bude práce dobrým přítelem a on jí věnuje všechny své síly. A to je dobře pro něj i pro podnik. Pracovník, kterému jeho práce nepřináší určité uspokojení, přichází o řádnou část své odměny za ni. (8. hlava, Mzda)
10. díl – Část I.: SPOLEČENSKY UŽITEČNÉ principy hospodaření jsou již dávno známy – Odbočení od tématu č. 5: Práce bezprostředně výrobní i pomocná, řídící práce, odměna za práci
11. díl – Část I.: SPOLEČENSKY UŽITEČNÉ principy hospodaření jsou již dávno známy – 4.4. Etika bolševismu: práce pro blaho pracujících založená na DOBRÉM SVĚDOMÍ (2. část)
H. Ford: „…Naše každodenní práce, to je veliké dílo. Práce je tím úhelným kamenem, na kterém stojí svět. To ona je kořenem naší sebeúcty. A zaměstnavatel je povinen v pracovním dni odvádět více práce než jeho podřízení. Podnikatel, který bere svou povinnost před světem vážně, by měl být i dobrým pracovníkem. Nesmí si dovolit říkat: „Donutil jsem tolik a tolik tisíc lidí, aby na mne dělali.“ Ve skutečnosti se to má tak, že to on pracuje pro tisíce lidí, a čím lépe pracují ty tisíce, tím energičtěji by on sám měl dodávat jejich produkci na trh
12. díl – Část I.: SPOLEČENSKY UŽITEČNÉ principy hospodaření jsou již dávno známy – Odbočení od tématu č. 6: Politická ekonomie industriální civilizace – 1. část (str. 104-116 v knize)
Systémová ucelenost víceodvětvové výroby – „… Havárie na Černobylské jaderné elektrárně byla v mnohém důsledkem neschopnosti vysoké vědecké „elity“ SSSR změnit oblast své činnosti…“
Meziodvětvové bilance – Potřeby lidí: 1. demograficky podmíněné potřeby – 2. degradačně-parazitické potřeby – Mechanismus uspokojování potřeb v davo-„elitární“ společnosti – Tržní mechanismus: jeho možnosti a omezení – Potřeba systému makroekonomické regulace – „Zákon hodnoty“ a jeho působení ve společnosti bez makroekonomické regulace aj.
13. díl – Část I.: SPOLEČENSKY UŽITEČNÉ principy hospodaření jsou již dávno známy – Odbočení od tématu č. 6: Politická ekonomie industriální civilizace – 2. část (str. 117-126 v knize) – Systém „volného trhu“: možnosti a omezení – Tržní ekonomiku a plánovou ekonomiku je nutné KOMBINOVAT
Proč nefungoval „socialismus“: „…pokusy vybudovat socialismus na základě marxismu… byly od začátku odsouzeny k záměně svobody v socialistické společnosti otrockými kasárnami, a to i proto, že politická ekonomie marxismu je založena na vymyšlených kategoriích, které se v životě nevyskytují, a proto je v praxi hospodářské činnosti není možné nijak změřit. Z toho plyne, že politická ekonomie marxismu nemůže mít vazbu na systém účetní evidence a finančně-ekonomickou statistiku, a proto bude v socialistické společnosti plánové vedení národního hospodářství tím efektivnější, čím více se společnost osvobodí od marxismu…“
„…režimu plného a garantovaného uspokojování demograficky podmíněných potřeb výhledově odpovídají NULOVÉ ceny…“
14. díl – Část I.: SPOLEČENSKY UŽITEČNÉ principy hospodaření jsou již dávno známy – Odbočení od tématu č. 6: Politická ekonomie industriální civilizace – 3. část (str. 127-130 v knize) + kap. 4.5. Plánové hospodářství bolševiků – socialistické hospodářství – úvod (str. 131-134 v knize).
Úryvek z textu: „…To je tedy fakticky celá tématika politické ekonomie industriální civilizace v maximálně zkráceném výkladu. Je nutné jí porozumět alespoň takto zhruba a dokázat ji uvidět v reálném životě. Jenže o vytyčování cílů, o vzájemně se vylučujícím charakteru cílů výroby a přerozdělování produkce ve společnosti, o metodologii plánování a plánovém nastavení tržního mechanismu samoregulace není v tradičních sociologických a ekonomických teoriích zvykem mluvit, protože profesionální úředníci (ekonomové, účetní, bankovní finančníci, burzovní brokeři a makléři) ani další představitelé davu nemají vědět, že jsou všichni řízeni jako roboti, a to velmi jednoduchým způsobem: od dětských let jsou jim všem vštěpovány přesvědčení a odborné návyky, které nejsou způsobilé pro život, ale zato odpovídají cílům mocipánů a vyšších pohlavárů systému…“
15. díl – Část I.: SPOLEČENSKY UŽITEČNÉ principy hospodaření jsou již dávno známy – Odbočení od tématu č. 7: Poststalinský SSSR byl antisocialistickým státem
Zločinné „osvojování celin“ chruščovskou klakou – Ničení rodinných vazeb stavbou „chruščovek“ – Podpora alkoholismu: společenské škody v oblasti národního hospodářství i v genetické výbavě dalších pokolení – Systematické vytváření nedostatku důležitých životních potřeb narušováním plánového, proporcionálního rozvoje aj.
16. díl – Část I. – 4.5. Plánované hospodářství bolševiků – hospodářství socialistické (str. 147-156 v knize): J. V. Stalin i H. Ford byli stoupenci plánové ekonomiky, nikoliv „obecně“, ale plánové ekonomiky konkrétně zaměřené na plné uspokojování životních potřeb všech lidí ve společnosti.
Proč společnost špatně hospodaří? Co je příčinou chudoby? – Nedostatek plánování. Špatný finanční systém. Jak se vyhnout depresím v hospodářském cyklu – Je monotonní práce škodlivá? Co je to „tvůrčí práce“ aj.
H. Ford: „…Potřebujeme lidi, kteří dokážou sestavit plán prací pro vše, v čem vidíme smysl, dobro a předmět našich tužeb. Dobrá vůle a pečlivě vypracovaný plán práce se mohou převtělit ve skutečnost a vést ke skvělým výsledkům. Očividné je, že zlepšit životní podmínky pracujícího není možné tak, že bude odvádět méně práce, ale tak, že mu pomůžeme, aby jí dokázal odvádět více. Pokud se svět rozhodne soustředit svou pozornost, zájem a energii na vytváření plánů pro dosahování skutečného dobra a přinášení užitku lidstvu, mohou se tyto plány převtělit ve skutečnost a předvést svou solidnost a mimořádnou užitečnost jak v obecně lidské, tak i ve finanční rovině.
To, co chybí našemu pokolení, je hluboká víra a vnitřní přesvědčení o životné a opravdové síle čestnosti, spravedlnosti a lidskosti v oblasti průmyslu. Jestliže se nám nepodaří vštípit tyto kvality průmyslu, pak by bylo lepší, pokud by vůbec neexistoval. Navíc si myslím, že dny průmyslu jsou sečteny, nepomůžeme-li těmto myšlenkám stát se skutečnou silou. Toho je však možné dosáhnout, stojíme již na správné cestě (vyčlenili jsme v citaci). (7. hlava, Teror stroje)
17. díl – Část I. – 4.5. Plánované hospodářství bolševiků – hospodářství socialistické – pokračování – Soukromé a společenské vlastnictví výrobních prostředků
ákladní podmínka pro zformování společenského vlastnictví: „…Nejprve musí v kultuře společnosti a v psychologii lidí vzniknout mravně-světonázorová základna proměňující vlastnictví výrobních prostředků kolektivního užívání ve společenské vlastnictví, a to nezávisle na jeho právní formalizaci, a teprve poté se taková nadvláda společenského vlastnictví de facto projeví v praxi řízení víceodvětvového výrobně-spotřebního systému společnosti a bude právně zakotvena…“.
18. díl – Část II. – Historické zkušenosti s bolševismem ve 20. století a perspektivy: 5. Důsledky „fordizmu“ jako amerického pokusu bolševismu – H. Ford a „židovská otázka“.
19. díl – Část II. – Historické zkušenosti s bolševismem ve 20. století a perspektivy: 5. Důsledky „fordizmu“ jako amerického pokusu bolševismu – H. Ford a „židovská otázka“ – ZÁVĚR.
20. díl – ást II. – Historické zkušenosti s bolševismem ve 20. století a perspektivy: 6. Význam a výsledky stalinského bolševismu – 6.1. Určitost významů terminologie je klíčem k porozumění té epoše.
Terminologie:
Národní sebeuvědomění – Nacionalismus – Nacismus – Socialismus – Komunismus – Kapitalismus – Národní socialismus – Marxismus – Trockismus – Bolševismus – Menševismus – Fašismus – Co je to „dav“.
„… J. V. Stalin nebyl pokračovatelem politické linie Marxe-Engelse-Lenina ale politické linie bolševismu Stěpana Razina-Lenina (v té jeho složce, kdy se dokázal povznést nad marxismus), neboť V. I. Lenin pod rouškou marxismu budoval stranu RSDRP(b) jako nástroj pro uvádění do života politické vůle bolševismu, který se v podstatě byl schopný stát konceptuálně samovládným (což se skutečně stalo, když stál v čele vládnoucí strany a státnosti SSSR J. V. Stalin), a následně se zcela vymanit z nadvlády marxismu…“
21. díl – Část II. – Historické zkušenosti s bolševismem ve 20. století a perspektivy: 6.2. O pozadí revolucí roku 1917
Vnitřní život ruské říše – Co je samoděržaví a proč představovalo hrozbu pro světové zákulisí – Projekt „světové socialistické revoluce“ a role Ruska v něm – Kam až sahají kořeny bolševismu? – Příčiny krachu projektu „světové soc. revoluce“: Role V.I. Lenina a Brestlitevského míru.
22. díl – Část II. – Historické zkušenosti s bolševismem ve 20. století a perspektivy: kurs „světového zákulisí“…
6.3. Nový kurs „světového zákulisí“: socialismus v jedné samostatné zemi – 1. část
23. díl – Část II. – Historické zkušenosti s bolševismem ve 20. století a perspektivy: kurs „světového zákulisí“…
6.3. Nový kurs „světového zákulisí“: socialismus v jedné samostatné zemi – 2. část
24. díl – Část II. – Historické zkušenosti s bolševismem ve 20. století a perspektivy: kurs „světového zákulisí“…
6.4. Nepřipravenost Ruska k socialismu a její důsledky
25. díl – Část II. – Historické zkušenosti s bolševismem ve 20. století a perspektivy: kurs „světového zákulisí“…
6.5. „Socialistický realismus“ jako prostředek pro překonání moci marxismu – 1. část
Tři procesy v rámci budování socializmu jako společenského zřízeni (osobnostní rozvoj, celkový rozvoj kultury společnosti, zavádění principů soc.) – Tři směry v kultuře (konzervativní, nihilistický, směry zaměřené na budoucnost) – Vakuum v orientaci na budoucnost (příklady a důsledky) – „Reliktní“ směry – Kultura přechodného období aj.
Z textu: „…Jinak řečeno, v socialistickém budování je tím hlavním osobnostní rozvoj, a protože je socialismus v širokém smyslu slova způsobem života společnosti, bude budování socialismu tím úspěšnější, čím více lidí bude aktivních ve svém osobnostním rozvoji v rámci Božího Záměru…“ –
26. díl – Část II. – Historické zkušenosti s bolševismem ve 20. století a perspektivy: kurs „světového zákulisí“…
6.5. „Socialistický realismus“ jako prostředek pro překonání moci marxismu – 2. část
Z textu: „…V roce 2000 se v New Yorku promítalo 37 sovětských filmů, počínaje dobou stalinizmu a počátkem šedesátých let konče. Veškerá tamní filmová kritika, která už neměla důvod bát se vojensko-ekonomické moci „velmoci č. 2“ ani plnit politickou objednávku jejích mocipánů, jedním hlasem ve vytržení zvolala: „To je nějaká jiná civilizace!“ … V polovině devadesátých let měla v Evropě triumfální úspěch putovní výstava sovětského výtvarného umění a sochařství epochy stalinského bolševismu. Hostovala i v Rusku, kde byla v Ruském muzeu uváděna pod názvem Agitace za štěstí. A právě toto – zaměření na světlou budoucnost, šťastnou pro všechny pracující – je tou podstatou skutečného socialistického realizmu epochy stalinského bolševismu, jak ji ztvárnili nejlepší představitelé umění ve všech svazových republikách i v následujících letech…“
27. díl – Část II. – Historické zkušenosti s bolševismem ve 20. století a perspektivy: kurs „světového zákulisí“…
6.5. „Socialistický realismus“ jako prostředek pro překonání moci marxismu – 3. část – Věděli jste, že román I.A. Jefremova „Hodina býka“ chtěl zfilmovat Stanley Kubrick? 😊 A víte, kdo to „zapinkal“?
Z textu: „…Jinými slovy, podstata upřímné umělecké tvorby ve stylu takzvaného „socialistického realizmu“ spočívá v objektivním usilování o spravedlivou/pravověrnou budoucnost. A epocha stalinského bolševismu je epochou, v níž tento směr umělecké tvorby poprvé v dějinách získal uvědoměle účelovou, tj. cílevědomou státní podporu…“
„…to bylo právě umění socialistického realismu během epochy stalinského bolševismu, které dalo společnosti to, co mu nebyly schopny dát vědní obory filosoficko-společenského zaměření – pocit, že štěstí na Zemi je možné, že dílo bolševiků je objektivně to pravé, a také jistotu zítřejšího dne…“
„…vrcholným úspěchem socialistického realizmu se stal vědeckofantastický román Ivana Antonoviče275 Jefremova – Hodina býka. V tomto románu ještě nesoulad mezi vědou a uměním nebyl překonán, ale právě v něm se Ivan Antonovič přiblížil bezprostředně k hranici, po jejímž překonání ten nesoulad zmizí a už ani být nemůže…“
„…Umění socialistického realizmu jsme také zavázáni tím, že byl SSSR pod vedením J. V. Stalina připraven k Vítězství ve Velké vlastenecké válce v letech 1941 – 1945 a zvítězil v ní. ..“
28. díl – Část II. – Historické zkušenosti s bolševismem ve 20. století a perspektivy: kurs „světového zákulisí“
6.6. „Světové zákulisí“ a sovětský bolševismus ve druhé sv. válce – 1. část – Plán „světového zákulisí“ na uskutečnění „SVĚTOVÉ SOCIALISTICKÉ REVOLUCE“
Obnovení Sovětské moci ve Finsku během zimní války 1939-1940 – Charakter hitlerovské opozice v Evropě (mj. viz mírové návrhy R. Hesse, které dosud nebyly odtajněny) – Diskreditace „národního sebeuvědomění“: cíle a prostředky – ovětsko-německá smlouva a neútočení 1939 (důvody jejího uzavření a potenciál zničit plány GP) – Plán Barbarossa a Mořský lev aj.
Z textu: „Projekt „světová socialistická revoluce“ pod prapory marxismu vyžadoval stejně jako na začátku 20. století i v jeho polovině pro své uskutečnění vyvolání světové války…“
29. díl – Část II. – Historické zkušenosti s bolševismem ve 20. století a perspektivy: kurs „světového zákulisí“
6.6. „Světové zákulisí“ a sovětský bolševismus ve druhé sv. válce – 2. část
Z čeho mělo strach „světové zákulisí“? (Z bolševismu 😊) – Sovětsko-německá smlouva a neútočení 1939 (důvody jejího uzavření a potenciál zničit plány GP) – Proč se Přehlídka Vítězství nekonala 22., ale 24.6.1945? – A proč přehlídku nepřijímal J.V.Stalin, ale G.K.Žukov? – Proč Vítězství SSSR 9.5.1945 nebylo Vítězstvím ve válce, ale jen v bitvě? – Šest priorit řízení v kostce aj.
Z textu: “… To hlavní pro SSSR spočívalo v tom, že právě v důsledku uzavření sovětsko-německé smlouvy o neútočení se buržoazní demokracie Západu ocitly ve válečném stavu s Německem dříve, než začala válka mezi SSSR a Německem. Takže se začátkem války mezi SSSR a Německem se Sovětský svaz de facto automaticky stával spojencem všech států, které už vedly bojové akce proti Německu a jeho spojencům, a to nezávisle na právní formalizaci spojeneckých vztahů SSSR s každým z nich…“
30. díl – Část II. – Historické zkušenosti s bolševismem ve 20. století a perspektivy: kurs „světového zákulisí“
6.7. „Obrana budoucnosti před „světovým zákulisím“ – 1. část
Vzhlížení k „idolům“ („kult osobnosti) jako projev davoelitární společnosti – Marxistická filosofie a politická ekonomie jako krytí mafiánské tyranie – Proč SSSR v epoše stalinského bolševismu objektivně nepotřeboval pravidelně pořádat sjezdy VKS(b)? – Čemu měl sloužit „Palác sovětů“ v Moskvě a proč byla jeho stavba zrušena? – Sociální magie – „Antisemitismus“ jako výlučně symbolické a samo o sobě prázdné slovo – Za co všechno se schovává „internacismus“ a v čem tkví příčina, která to umožňuje aj.
Z textu: „…Navíc je každá lidovláda vyjádřením svobody ducha lidí tvořících společnost, vyjádřením svobody jejich citů a uvědomělého vztahu k životu. Tyto kvality získává každý jedinec jak díky své výchově, počínaje kojeneckým věkem, tak i díky samostatnému osobnostnímu rozvoji během celého života. Proto není možné svobodu a lidovládu ustanovit zákonem nebo nařízením a zavést donucovacími státními metodami: svoboda a lidovláda musí vyzrát v samotné společnosti a projevit se v politice státu…“
31. díl – Část II. – Historické zkušenosti s bolševismem ve 20. století a perspektivy: kurs „světového zákulisí“
6.7. „Obrana budoucnosti před „světovým zákulisím“ – 2. část
Dvě varianty předávání moci následníkovi: Funkční pravomoci vs Iniciativní převzetí starosti a odpovědnosti za dílo (v bolševismu se nepřizpůsobuje člověk funkčním pravomocím ale naopak) – Mravnost podmiňuje vše – Překrucování významů a podstaty jevů: „(Státní) antisemitismus“ – „sionizmus“ – „kosmopolitizmus“ – Politika státního potlačování internacizmu – Kde se vzalo a jaké mělo důsledky „poklonkování před Západem“ – J.V.Stalin: „Ekonomické problémy socialismu v SSSR“ – Přejmenování VKS (b) na KSSS – dvojí význam zkratky aj.
„…v letech 1945 – 1952 (Stalin) skutečně vytvořil podmínky, ve kterých by mohli jeho nástupci-pokračovatelé sami převzít svůj díl starosti a odpovědnosti za bolševické dílo…“
Mravnost podmiňuje vše:
„… ve straně a ve společnosti stejně jako dřív panovala mravnost a z ní plynoucí etika, které neustále znovu obnovovaly davo-„elitarizmus“, a proto během „palácového převratu“ na konci února 1953 a v prvních březnových dnech uchvátili moc milovníci funkčních pravomocí; lehkovážní a neodpovědní chamtivci-„elitáři“, překrucovači bolševického díla budování společnosti, ve které by nikdo nemohl parazitovat na práci a životě poctivě pracujícího člověka…“
32. díl – Část II. – Historické zkušenosti s bolševismem ve 20. století a perspektivy: kurs „světového zákulisí“
6.7. „Obrana budoucnosti před „světovým zákulisím“ – 3. část
Projev J.V.Stalina na 19. sjezdu VKS(b): vyjádření nedůvěry V. M. Molotovovi a A. I. Mikojanovi – Poznámky účastníka sjezdu K.M.Simonova
Z textu: „…To znamená, že se J. V. Stalin střetl se stejným problémem jako H. Ford, ale na rozdíl od něj na celostátní úrovni: „Drtivá většina chce zůstat tam, kam byla přidělena. Tito lidé si přejí být vedeni, přejí si, aby za ně vždy rozhodovali jiní a zbavili je tak odpovědnosti . Proto největší potíž, bez ohledu na velkou nabídku, nespočívá v nalezení těch, kteří si zaslouží povýšení, ale těch, kteří povýšit chtějí.“ (H. Ford – Můj život, mé úspěchy, 6. hlava, Stroje a lidé)…“
33. díl – Část II. – Historické zkušenosti s bolševismem ve 20. století a perspektivy: kurs „světového zákulisí“
6.7. „Obrana budoucnosti před „světovým zákulisím“ – 4. část
Z textu: „…Z našeho pohledu je to vše daleko prostší: z bolševiků byl v sále jediný J. V. Stalin; všichni ostatní byli zbabělí, chamtiví, a proto i nezodpovědně lehkomyslní vystrašení přizpůsobenci, svou psychologií nevolníci, kteří se díky Velké říjnové socialistické revoluci stali součástí nové panské vrstvy a usmysleli si, že jsou „elitou“ sovětské společnosti…“
„…Bolševismus skutečně opustil organizační struktury KSSS, ale nezmizel ze společnosti. A nevstoupí do organizačních struktur žádné jiné strany, jejíž organizační principy brání osobnostnímu rozvoji člověka…“
„Stalin neodešel do minulostí, rozpustil se v naší budoucnosti“ – Epigraf Pierra Courtada ke knize Edgara Morina – O povaze SSSR. Totalitní komplex a nová říše (Moskva, Věda pro společnost, 1995; francouzské vydání – Fayard-1983).
34. díl – Část II. – Historické zkušenosti s bolševismem ve 20. století a perspektivy: kurs „světového zákulisí“
6.8. Stalinovo ponaučení do budoucna pro bolševiky – 6.8.1. Vzdát se marxismu
J.V.Stalin: „…Myslím, že naši ekonomové musí skoncovat s tímto nesouladem mezi starými pojmy a novým stavem věcí v našem socialistickém státě a nahradit staré pojmy novými, odpovídajícími nové situaci. Do určité doby jsme tento nesoulad mohli trpět, nyní však nastala doba, kdy tento nesoulad konečně musíme odstranit..“
Autoři: „…Touto jednou větou o pojmových kategoriích politické ekonomie marxismu Josif Vissarionovič Stalin egregoriálně naprogramoval krach marxismu; a protože „svaté místo dlouho prázdné nezůstane“, tak naprogramoval i to, aby v Rusku bylo vypracováno svébytné vnímání a chápání světa odpovídající potřebám bolševického globálního civilizačního budování…“
35. díl – Část II. – Historické zkušenosti s bolševismem ve 20. století a perspektivy: kurs „světového zákulisí“
6.8. Stalinovo ponaučení do budoucna pro bolševiky – 6.8.2. Zřeknout se ateizmu
36. díl – Část II. – Historické zkušenosti s bolševismem ve 20. století a perspektivy: kurs „světového zákulisí“
6.8. Stalinovo ponaučení do budoucna pro bolševiky – 6.8.3. Vyřešit problémy: 1. část – Jak se dostaly USA či Německo z „velké hospodářské krize“? aneb: Plánový princip v celostátním měřítku.
Z textu: „…Bez rozvoje „vnímání a chápání světa“ (světonázoru) nemohou být ekonomické problémy socialismu vyřešeny, neboť se jedná ve své podstatě o problémy organizace řízení a samořízení v národním hospodářství. Což potvrdily i následné dějiny SSSR a postsovětských států na jeho území, včetně Ruska…
37. díl – ást II. – Historické zkušenosti s bolševismem ve 20. století a perspektivy: kurs „světového zákulisí“ – 6.8. Stalinovo ponaučení do budoucna pro bolševiky – 6.8.3. Vyřešit problémy: 2. část – Formování byrokracie jako mafiánské korporace.
Z textu: J.V. Stalin: „… Nebylo by správné se domnívat, že je možno dosáhnout tak významného kulturního růstu členů společnosti bez významných změn v nynějším postavení práce. Aby to tak bylo, je především nutné zkrátit pracovní den přinejmenším na 6 hodin a později i na 5 hodin. Je to nutné k tomu, aby členové společnosti získali dostatek volného času, nezbytného k získání všestranného vzdělání. K tomu je nutno zavést povinnou všeobecnou polytechnickou výuku, nezbytnou k tomu, aby členové společnosti měli možnost svobodně si volit povolání a nebyli připoutáni po celý život jen k jednomu určitému povolání. K tomu je dále nutno od základů zlepšit bytové podmínky a zvýšit reálnou mzdu dělníků a zaměstnanců nejméně dvojnásobně, ne-li více, a to jak přímým zvyšováním peněžní výše mzdy, tak zejména cestou dalšího systematického snižování cen na předměty masové spotřeby…“
„…A to je ten důvod, proč „světové zákulisí“ podniklo všechno možné pro to, aby této hranice nejen nebylo dosaženo, ale aby na ni, pokud možno, téměř všichni zapomněli, aby se společnost Sovětského svazu, která stále zůstávala davo-„elitářskou“, zase skulila dolů z těch výšin, jakých dosáhla pod vedením Josifa Vissarionoviče Stalina…“
38. díl – Část II. – Historické zkušenosti s bolševismem ve 20. století a perspektivy: kurs „světového zákulisí“ – 6.8. Stalinovo ponaučení do budoucna pro bolševiky – 6.8.3. – Vyřešit problémy: 3. část: Celonárodní systém řízení vývoje, výroby a přerozdělování produkce jako jedna z podmínek dosažení takového KULTURNÍHO růstu společnosti, který by zajistil všem členům společnosti všestranný rozvoj jejich fyzických i duševních schopností…
J.V.Stalin: „…Jestliže neposuzujeme rentabilitu z hlediska jednotlivých podniků nebo výrobních odvětví ani v rámci jednoho roku, nýbrž z hlediska celého národního hospodářství a v rámci řekněme deseti až patnácti let, a jedině to by měl být správný přístup k té otázce (zdůrazněno námi), pak se dočasná a nestálá rentabilita jednotlivých podniků nebo výrobních odvětví vůbec nedá srovnávat s tou vyšší formou pevné a stálé rentability, kterou nám poskytuje působení zákona plánovitého rozvoje národního hospodářství a plánování národního hospodářství, jež nás zbavuje periodických ekonomických krizí ničících národní hospodářství a přinášejících společnosti kolosální materiální škodu, a zajišťuje nám neustálý růst národního hospodářství s jeho vysokými tempy…“
39. díl – Část II. – Historické zkušenosti s bolševismem ve 20. století a perspektivy: kurs „světového zákulisí“ – 6.8. Stalinovo ponaučení do budoucna pro bolševiky – 6.8.3. Vyřešit problémy: 4. část – Podmínky dosažení blahobytu národa.
Význam světonázoru pro jejich dosažení (překonání Já-centrizmu). Fungování plánové ekonomiky socializmu v procesu přechodu ke komunizmu – Kdo byl ve skutečnosti José Landowski? aj.
Z textu: „…Josif Vissarionovič Stalin měl obrazné představy o tom, jak má fungovat plánová ekonomika socialismu v procesu přechodu ke komunismu, jenže v kultuře společnosti chyběl pojmový (terminologický) aparát, který by mu umožnil své myšlenky vyjádřit jasně…“
„…Je tedy na místě, abychom mu za to byli vděčni, stejně jako za to, že navzdory tendencím vlastním davo-„elitarizmu“ dokázal zajistit vítězství ve Velké vlastenecké válce. Jenže vjet na cizích zádech do ráje se nikomu nepodaří: tyto i další problémy byla povinna řešit věda. Ta okolnost, že tyto problémy věda nejenže nevyřešila, a to především na území SSSR, ale zůstaly zapomenuty, je projevem parazitismu, intelektuální a profesionální nezpůsobilosti všech držitelů vědeckých titulů od kandidáta věd výše v oblasti filosofie a ekonomiky, a také ve všech dalších odvětvích sociologie. Stalinova práce Ekonomické problémy socialismu v SSSR je jejich obžalobou!!!…“
40., závěrečný díl – Část II. – Historické zkušenosti s bolševismem ve 20. století a perspektivy: kurs „světového zákulisí“ 7. – Perspektivy bolševismu
„…Jinak řečeno, globalizace na principech stalinského bolševismu již probíhá. A nyní, poté, kdy v Rusku bolševická veřejná iniciativa vypracovala sociologickou teorii a získala na jejím základě konceptuální moc, kterou zpřístupnila každému, kdo si ji přeje získat, je globalizace na principech davo-„elitářství“ odsouzena zajít na úbytě.
Naše věc je spravedlivá. Vítězství bude naše, neboť my jsme s Bohem!…“
One Comment on “Ford a Stalin – „O tom, jak žít lidsky“ – Alternativní principy globalizace – nový překlad (2024) – e-kniha a audiokniha”