Naše poznámka: Film ukazuje boj mezi skutečnými komunisty – bolševiky (Cyril, Havran) a trockistickými fanatiky (Rudolf, Canca). Více o psyhotrockismu viz kniha Ford a Stalin: O tom, jak žít lidsky, kap. 6.1. – Konkrétnost významů terminologie – klíč k chápání epochy – str. 194.
Cyril a Rudolf, dělníci ze šumavské pily, milicionáři a komunisté, jsou od dětství dobří přátelé. Po únoru 1948 je Rudolf vyslán do okresního výboru KSČ, zatímco Cyril zůstává na pile. První trhlina v jejich přátelství se objeví při zakládání zemědělského družstva v Mokré Hoře. Rudolf tvrdě a bezohledně plní příkazy strany a dá dokonce uvěznit několik mužů, aby vnutil vesnici svou vůli. Mezi zatčenými je i Baltazar, otec Cyrilovy dívky Aničky. Cyril se přesto s Aničkou ožení. Rudolf pod vlivem hlásaného třídního nebezpečí začíná pohlížet na Cyrila s podezřením. Zakáže mu i účast na stíhání bývalého majitele pily Matouše, který se tajně vrátil z emigrace a pokouší se škodit se svými společníky komunistům i vesnici. Cyril, hluboce raněn nedůvěrou Rudolfa i ostatních soudruhů, se sám vypraví proti Matoušovi a jeho komplicům. Je zastřelen v lese a na jeho poslední cestě ho do vesnice doprovázejí všichni muži i s Rudolfem (filmový přehled 1963)
Příběh dvou přátel komunistů, z nichž jeden odchází jako tajemník na okresní výbor KSČ a druhý zůstává na vesnici jako stranický agitátor. Při velmi složitém procesu združstevňování vesnice se názory obou přátel dostávají do střetu. Boj těchto rozdílných názorů skončí pro jednoho z nich tragicky. Základní myšlenkou filmového příběhu je vztah stranických funkcionářů k bezpartijním, myšlenka odpovědnosti komunistů v bývalém socialistickém státě. Autoři to formulovali: Toto je příběh, který se stal. Stal se před mnoha lety. Je to příběh pohorské vesnice a strmé cesty, která k ní vede, a nevelké pily, jejíž vysoký hlas je za jasného dne slyšet až sem. Je to příběh mnoha obyvatel, kteří zde žijí a několika, kteří už naživu nejsou. Budeme ho vyprávět tak, jak jsme ho prožili a prožil ho každý z nás.
Film je první prací Jaroslava Dietla ve vážném dramatickém žánru. Scénář vznikl na základě materiálu o diverzích a podle svědectví těch, kteří se v padesátých letech snažili vybojovat boj o budování socialistického státu. K záměru natočit tento snímek režisér Skalský říká: Ve svých filmech jsem se doposud věnoval tématice vážné, přesto toužím natočit filmovou komedii. Protože se však polovina mého života odehrála v této republice, prožil jsem tady vše, co vytvářelo tento stát, mám za to, že musím promluvit právě k těm otázkám, které se našeho vývoje vážně dotkly. Abychom se mohli smát osvobozujícím smíchem, po němž všichni bytostně toužíme, potřebujeme se zbavit toho, co nás tíží, vypořádat se s bolestmi a chybami minulosti… (oficiální text distributora)