Svůj poslední film zasvětil nestor české filmové režie Otakar Vávra událostem provázejícím výbuch první světové války. Režiséra inspiroval román Miloše V. Kratochvíla. Film se odehrává v reprezentativních mocenských centrech, na panovnických dvorech ve Vídni, Berlíně i Moskvě. Souběžně rozvíjí osud českého archiváře, jenž se zaplete se srbským protirakouským odbojem.
Obsah:
V panoptiku jsou figuríny skutečných vrahů ale i mocnářů, vojevůdců a politiků, jejichž činy v roce 1914 vedly k prolití ohromného množství lidské krve. Šéf státního archivu Schönbeck předá ve Vídni českému archiváři Kavanovi řád sv.Anny od ruského velkoknížete za dobře odvedenou práci. Kavan má šťastné období – žena mu porodí syna. Doba není ale dobrá – napětí v Evropě houstne. Rakousko-Uhersko pořádá vojenské manévry v Bosně na hranici se Srbskem. Kavan se s přítelem Olbrachtem seznámí se skupinou srbských studentů. Jediná dívka, studentka Draga, se do Kavana zamiluje. Schönbecka navštíví bratr Berth, který se výhodně oženil do německé zbrojařské rodiny Mannesmanů. Bez skrupulí mluví o plánech na válku, jež umožní mocným průmyslníkům uplatnit výrobky a získat suroviny v Belgii, Rusku, Polsku i hutě v Porýní. Císař Vilém II. je pro ně dobře ovladatelnou figurkou. Srby nenáviděný následník rakouského dvora Ferdinanda d’Este jede do Sarajeva, kde hrozí atentát. Starý císař František Josef I. se věnuje oblíbenému úřadování a nebezpečí hrozící nemilovanému synovci ho nechá chladným. Ruský car Mikuláš II. není příliš bystrý, politika ho nudí a carevna Alix řídí jeho kroky pevnou rukou. 28.6.1914 je následník zastřelen. Pro Srby nepřijatelné ultimátum a zákulisní kroky ministrů a poradců mocnářů vedou neomylně k válečnému konfliktu. Draga se stihne vrátit domů. Kavan zakrátko také jede do Bělehradu, aby tam pod záminkou převezení listin do Vídně v archivu zlikvidoval korespondenci českých vlastenců. Oblečen v rakouské důstojnické uniformě je mimoděk příčinou smrti Dragy. Srbští vlastenci ji považují za kolaborantku a poté, co doprovodí milovaného Kavana, ji na noční ulici zastřelí.
Ve filmu jsou použity záběry ze sovětského snímku Maximovo mládí (1934, režie Grigorij Kozincev a Leonid Trauberg) a dobové dokumentární záběry. V úvodních titulcích je chybně uvedeno, že Pavol Mikulík hraje francouzského prezidenta Henri Poincarého, ve skutečnosti jde o jeho bratrance Raymonda Poincarého (1860–1934). Henri Poincaré (1854–1912) byl matematik, fyzik, astronom a filozof.
Recenze ČSFD:
Filmařsky precizní veledílo našeho předního režiséra historických filmů, který tímto snímkem završil svoji bohatou kariéru. Historicky přesně zachytil v této rekonstrukci poslední dny před zahájením 1. světové války. Věrně zachytil atmosféru té doby z pohledu rakouského mocnáře Františka Josefa II., německého císaře Viléma II., ruského cara Mikuláše II. následníka trůnu Františka Fedinanda D´Este či dalších méně významných osobností té doby. Do hlavních rolí obsadil těchto vysokých evropských státníků obsadil herce oněch národů. Jen u rakouského udělal výjimku, a to s Rudolfem Hrušínským. Mimo jiné je u něj zajímavé sledovat ty protikladné role, konkrétně jeho jednu z prvních rolí, tedy Švejka a nyní jeho pravý opak. Je vidět, že i do filmu bylo vloženo hodně peněz, a to jak do masek, tak především do výpravy. Natáčení ve vídeňském Schönbrunnu či ruském Petrohradě dopomáhají oné autentičnosti. To ještě více znásobují dobové záběry stávky dělníků v Petrohradu či německého námořnictva na moři. A jen tak na závěr… Všimli jste si také těch pastelek na stole Františka Josefa I.? 🙂