Autorka: Milena Míčová
Patnáctého září tohoto roku jsme si s manželem udělali výlet do „matičky Prahy“ za kulturou. Rudolfinum pořádalo 18. ročník Mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Praha, který se letos konal od 5. do 23. září 2025.
Těšili jsme se kromě hudby i na budovu Rudolfina, o které se na webových stránkách dozvíme, že „Majestátní budova Rudolfina, postavená na břehu Vltavy v samém srdci Prahy vznikla v letech 1876–1884 podle návrhů architektů Josefa Zítka a Josefa Schulze. Od počátku byla koncipována jako víceúčelový kulturní dům, který v sobě spojí koncertní a galerijní svět. To se povedlo dokonale a své poslání plní Rudolfinum i ve 21. století. Sídlí zde Česká filharmonie, Český spolek pro komorní hudbu a Galerie Rudolfinum“.
Na tomto festivalu se posluchačům představily se svými programy Pražská filharmonie, Česká filharmonie, Symfonický orchestr Českého rozhlasu a ze zahraničních aktérů například Národní orchestr Francie, Saský státní orchestr a další.
V den naší návštěvy byl na programu koncert Evropského komorního orchestru (Chamber Orchestra of Europe), se svými čtyřmi skladbami, dvě skladby Wolfganga Amadea Mozarta a dvě skladby Antonína Dvořáka pod taktovkou Sira Andráse Schiffa.
Na webových stránkách Rudolfina k tomuto koncertu stojí: „Mozart a Dvořák Andráse Schiffa: Dvořák se stal láskou Sira Andráse, Mozart je takřka synonymem Schiffova jména. Díla obou autorů provede s Chamber Orchestra of Europe v dvojroli sólisty a dirigenta“.
K našemu velkému překvapení před koncertem vystoupil na pódium muž, pravděpodobně generální ředitel České filharmonie, který posluchačům stroze oznámil: „Sir Andrási Schiff se rozhodl, že nebude dirigovat Antonína Dvořáka.“ Pana Andrási Schiffa zastoupila první houslistka orchestru. (Laskaví čtenáři prominou, její jméno jsem zapomněla.)
Nutno říci, že všechny čtyři skladby byly předvedeny na výbornou a byl to nádherný umělecký zážitek. Mně však zůstala v hlavě ta hlodavá myšlenka, proč se pan Andrási Schiff rozhodl nedirigovat skladby našeho českého skladatele, obzvláště když v programu stálo, že „se Dvořák stal jeho láskou“?
Nemohlo to být z časových důvodů, protože poslední skladba byl klavírní koncert č. 20 d moll W. A. Mozarta, kterou velectěný Andrási Schiff bez problémů oddirigoval. Sama pro sebe jsem si jednání pana Schiffa vyložila jako ponížení nás Čechů sedících v publiku, a nejen tam. „Vašeho skladatele dirigovat nebudu“, tak se dá slovy vyjádřit, co se toho večera stalo.
A proč si to mohl dovolit? Jednoduše, protože spoléhá na to, že se mu nic nemůže stát. Český člověk snese všechno. A co bude dál?
Nyní se ukáže, kolik národní hrdosti zůstalo generálnímu řediteli České filharmonie. Co říkáte, bude příští rok pan Andrási Schiff koncertovat v Rudolfinu, když bezdůvodně odmítl dirigovat Dvořákovy skladby na Dvořákově Praze? A bude pozván v následujících letech? Pomyslná rukavice cti byla také vhozena pod nohy prezidentu České republiky Petru Pavlovi, ministru kultury České republiky Martinu Baxovi a primátorovi hl. města Prahy Bohuslavu Svobodovi, kteří převzali záštitu nad tímto festivalem.
A perlička na závěr. Pan Andrási Schiff převzal 20.9.2021 cenu Antonína Dvořáka. (https://www.akademieklasickehudby.cz/cs/magazin/sir-andras-schiff-prevzal-cenu-antonina-dvoraka-2021)