Letící delfín – nejtechničtější český seriál z r. 1989 o výrobě 1. čs. proudového letounu: opět vzpomínka na doby, kdy Československo ve světě něco znamenalo

Aero L-29 Delfín (v kódu NATO „Maya“) byl vojenský proudový cvičný letoun, který se během 60. let stal standardním cvičným proudovým letounem států Varšavské smlouvy. Šlo o první proudový letoun navržený a vyráběný v Československu.

Mladý inženýr Velínský stojí o práci v leteckém podniku. Konstruktér inženýr Solana o něj nemá zájem. Až když se zřítí vrtulové letadlo a Velínský objeví příčinu havárie, místo dostane. Vzápětí nastává problém, které se táhne celým seriálem – Velinský usiluje, aby továrna vyráběla proudová letadla… (oficiální text distributora)

Zdá se, že nejlepšími starými seriály jsou ty, které se nevysílaly. Nejprve mě uchvátily Zákony pohybu, které se kdysi odvysílaly jen jednou (a trochu se dá pochopit, proč tomu tak bylo), nyní je to Letící delfín. Ten si odbyl premiéru dokonce až několik desítek let po natočení. A u mě to dotáhl k maximálnímu hodnocení i přes mnoho na první pohled i poslech zjevných nedostatků. Sterilní dokonalost by ani neměla šanci udělat takový dojem, který by k absolutnímu hodnocení vedl. Ve zdejších příspěvcích zaznívají přirovnání k Inženýrské odysee. Ta také zachycuje vývoj nového výrobku a jeho úskalí, jenže tam se vše odehrává v papundeklových interiérech. V Letícím delfínovi se dostaneme na letiště, vidíme záběry z dílen, z laboratoří, zkrátka a dobře, z obrazovky smrdí to úsilí a všechna ta práce. Dalším plusem seriálu je to, že si skutečně hledí svého profesního zaměření, čímž získává téměř dokumentární charakter. Nemáme zde dokonalé postavy, máme zde zcela reálné situace a reálné pocity, které vyvolávají různé reakce jednotlivých aktérů. Ať je to totální ponoření do práce, pochybnosti, hledání příležitostí a dojde samozřejmě i na intriky, které však nespřádají karikatury, na které jsme zvyklí z moderních i starších seriálů, ale skuteční lidé z masa a kostí se svými ambicemi i pochybnostmi. Bez nějaké té vztahové linie se neobešel ani tento seriál, jsou tu dvě. Jedna se týká hlavního hrdiny, vedle kterého tu sice existuje partnerka (později manželka), ale on by ji asi nejspíše bez váhání vyměnil za sadu funkčních lopatek do motoru. K jeho polidštění dochází až na konci, kdy se vývoj letadla chýlí ke konci a kde už jeho další osud není v jeho rukou. Druhá vztahová linie je ještě méně pochopitelná, stejně jako její rozuzlení, ale i ta slouží spíše jako kulisa k tomu, abychom lépe poznali další aktéry. Hlavní hrdina Velinský projde určitým vývojem z nekompromisního fantasty v rozvážného šéfa týmu, nakonec si i všimne, že má ženu a dítě. Máme zde testovacího pilota, který čím je nesnesitelnější na zemi, tím větším borcem je ve vzduchu. Ale jen, když si získá uznání ve vzduchu, dá se s ním vycházet i na zemi. Máme zde ředitele vývoje v podání Ladislava Chudíka. Ač jde o roli značně sovovskou (a dokonce zde máme i podobný oblouk, kdy se ředitel Solan stává jakýmsi mentorem dávajícím rady z důchodu), dokázal ji Ladislav Chudík odlišit natolik, že v něm nevidíme stejnou osobu. Pokud jde o děj, vidíme úskalí vývoje nového výrobku na každém kroku. Kde je v Inženýrské odysee naznačeno, že je na výrobek nutno užít mnoha koupených patentů ze zahraničí, tady se koketuje i s dovezeným západním motorem, dokonce se s ním i testuje. Pikantní je, jak jednoduše se přijímají rozhodnutí na nejvyšších místech (zastavte vývoj stávajícího, skoro hotového letadla, a začněte vyvíjet proudové), zatímco ve vývoji každá malá změna může přivodit řadu problémů. Jestliže je celý seriál jakýmsi holdem leteckým vývojářům, na konci se dočkáme i jakési metafory, kdy je starý profesor, jenž kdysi všechny vývojáře učil, nemilosrdně vyveden z letiště, když na dálku sleduje nové MIGy. Staré zásluhy jsou dávno zapomenuty, ale letadla létají dál.

Recenze CSFD: Letící delfín je najtechnickejší a najodbornejší seriál aký kedy v ČST vznikol. Všetko sa točí len okolo vzniku lietadla L-29 a rodinné záležitosti hlavného hrdinu sa dostávajú výrazne do ústrania. Hádam najslabším článkom je tu obsadenie hlavnej postavy. Vzhľadom k tomu, že Edward Tomas je neherec, nepodal zlý výkon, no takú rozsiahlu úlohu mal režisér predsa len obsadiť skúsenejším hercom. Dosť to tomuto seriálu uškodilo. No aj napriek tomu je to plnohodnotný seriál, ktorý bol diel od dielu zaujímavejší.

1. díl
2. díl
3.díl
4. díl
5.díl
6.díl
7.díl

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *