Kníže Václav (našimi nepřáteli zvaný svatý Václav) – malé zamyšlení

Tento článek je takové shrnutí diskuze o knížeti Václavu na webu KSB-ČSR

Zdrojů o knížeti Václavovi je málo a většinou se jedná o legendy a údaje z kronik, a to sepsaných na Západě. Tvrdit s určitostí, že se věci odehrály tak a tak ( jsou dokonce názory, že postava Václava je smyšlená), není na místě. Přesto se dá dojít k určitým závěrům v souvislosti s naší státností, ať už se věci odehrály jakkoli.

Svatý Václav je považován za hlavního patrona českého národa a symbol české státnosti. Od r. 2000 je den, kdy byl kníže Václav zavražděn, tedy 28. září, státním svátkem. Po roce 1989 vznikla iniciativa usilující o zařazení svátku sv. Václava mezi státní svátky. Prvním politickým subjektem, který to už na začátku 90. let 20. století navrhl, byla Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska). Vyhlášení dne státním svátkem bylo navrženo na základě usnesení výboru Poslanecké sněmovny z 24. března 2000. Při druhém čtení návrhu zákona se k tomuto dni vyjádřil nejprve tehdejší premiér Miloš Zeman, který svátek s ohledem na historický kontext nepřímo označil za symbol servility a kolaborace. Poslanec Vojtěch Filip poté navrhl vypuštění tohoto dne ze seznamu státních svátků uvedených v návrhu zákona. Nakonec poslanec Vlastimil Tlustý navrhl, aby svátek nesl označení „Den české státnosti.

Základy naší státností jsou tedy spojovány s datumem zavraždění knížete. Není to divné?

Jak to ve skutečnosti bylo s vraždou knížete Václava, se dnes asi těžko dozvíme. Je zde mnoho nesrovnalostí, např. i ohledně roku jeho zavraždění – Kosmova kronika uvádí rok 929, jiné zdroje zase rok 935. „Historici“ se nakonec „shodli“ na roku 935.
Uznáním roku 935 se „historici“ postarali o „postaršení“ údajného „vraha“ Boleslava, který se narodil v roce 915 a v r. 929 mu bylo 14 let, v r. 935 20 let.

Další věc, která rozporuje proklamaci o bratrovraždě, je informace, že kníže Václav se podle několika zdrojů chystal předat vládnutí Boleslavovi a sám se chtěl věnovat jen duchovní činnosti. Píše se to např. v Kristiánově legendě: „…Potom z lásky k Bohu knížectví chtěl se vzdáti, bratru svému, příliš, běda, oddanému věcem světským, je zůstaviti a sám v pokojném ústraní něco málo oveček Kristu Pánu přimnožiti….“

O tom, že Boleslav zabil bratra Václava, se píše skoro ve všech kronikách, které však byly sepsány až mnoho desetiletí po oné události, a navíc ty pozdější opisují předchozí. Nejstarší kronika, která o tom píše, je ovšem… Saská. Měl Boleslav zájem zabít bratra, když mu Václav chtěl předat vládu?

Spekulovat se dá i o otázce rodu Přemyslovců, ze kterého měl kníže Václav pocházet. Na wikipedii se píše, že název rodu „Přemyslovci“ vymyslel a rozšířil až v 19. století František Palacký. Přemyslovci se takto sami nenazývali, ani tak ve své době nazýváni nebyli.
Objevují se názory, že celý tento “přemyslovský rod” ( od Přemysla Oráče,… ) před Bořivojem I. (dědečkem knížete Václava) je smyšlený vláček, jehož cílem je zakrýt pravý rodový původ Bořivoje I., tj. jeho Velkomoravský rodový původ z Mojmírovců.

Proč je v úvodu napsáno. že kníže Václav je označován jako svatý našimi nepřáteli ?
Po smrti začal být Václav uctíván jako svatý, prý pro jeho zbožnost a péči o rozšíření křesťanské víry. A to je ta mina v celém tom příběhu, kromě další miny v podobě legendy o bratrovraždě. Bratrovražda je jeden z kořenů egregoru biblické koncepce zotročení lidstva ( Ábel a Kain ).
Jde o ukázkový příklad převzetí řízení, v tomto případě ranně středověkého českého státu/knížectví, jehož dosavadní vládcové, s vysokou pravděpodobností/logikou Velkomoravská knížata, byla do té doby řízena z východního byzantského CKŘ (centra koncentrace řízení). Jeho vrahové z něho udělali západo-křesťanského svatého, tím pádem se nás tímto mechanismem snaží napojit na jiné/cizí kořeny (a egregory). Šlo o vytvoření Svatováclavského egregoru – tj. šíření biblické (západní – Římsko-katolické davo-elitární) koncepce na nové dosud neovládané území, ať už se události odehrály jakkoli. Pravda byla skryta, resp. překryta.
Kníže Václav byl (mohl být – skutečnou pravdu nevíme) státník mimořádných fyzických a duševních kvalit, který by spolu s bratrem tvořili dvojku, která mohla vybudovat silný stát. A to nebylo v zájmu nadnárodního řízení.

…

Komentář z diskuze k pořadu „Utajené příběhy českých dějin“:

Počítám, že za seriálem stojí historik Petr Bahník a „jeho tým“. Součást širšího týmu ”Národní obrození 2.0“.

Dále pracuji s tím, že Bahník si nemůže dovolit ozvučit všude úplně všechno:
i. jenom něco může pustit do mejnstrýmové TV
ii. něco více může říct u Hájka na ProtiProudu
iii. a něco jiného „mezi čtyřma očima“

Pokud se dílu o knížeti Václavu týká. Cítím tam overtonovský posun směrem od „tvrdé“, tj. „bratrovražedné verze“, k verzi ukazující i „jinými směry“. Nejde sice do čelního střetu s oficiálním narativem, ale přesto „jemně“ krouží kolem možnosti, že šlo o „operaci“ jiného typu. Viz např. formulace „podle jiného výkladu“ v pasáži 06:11 – 07:00. Další zajímavé úseky jsou 09:00 – 10:00 nebo 12:17 – 12:40.

Speciální pozornost si zaslouží i pasáž o anomálních srůstech lebky knížete Václava 19:20 – 20:00. A nejen Václava, ale i >ostatních<, tj.“Přemyslovců“ a „Velkomoravských velmožů“ – což ukazuje jednak na společnou genetiku a druhak to komplikuje odhad věku knížete Václava v okamžiku smrti. Zůstává pak pouze, počítám že méně průkazná, metoda odhadu věku pomocí zubů. Jednak zuby nejsou neoddělitelnou součástí lebky (je možná záměna) a druhak jde o metodu, jejíž přesnost od 16. roku rychle klesá s rostoucím věkem.
Viz např. bakalářská práce zde
https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/53025/BPTX_2011_2_11310_0_319436_0_127756.pdf
„Přesnost odhadu věku klesá s narůstajícícm věkem. Zatímco odhad věku u dětí je udáván především v řádech měsíců, u dospělých jedinců se často jedná o desítky let.“

Přesto v dokumentu zaznívají i falešné formulace, že „Boleslav byl do vraždy zapleten“ či „měl svůj podíl“ apod.
Určitě stojí za to si video stopnout např. ve chvíli, kdy se tam mihne mapa.