Snímek Revoluční rok 1848 začal vznikat u příležitosti stého výročí přelomových událostí, které zobrazuje. Dokončit se ho povedlo až o rok později. Historický film režiséra Václava Kršky zachycuje vypjaté události z roku 1848, zejména z června, kdy došlo v Praze k významnému národnímu vzepětí a kdy byly formulovány požadavky na sebeurčení českého národa.
Děj filmu se odehrává přibližně mezi únorem a červnem 1848. Rozvinuté národněobrozenecké aspirace českého obyvatelstva jsou stále brzděny absolutistickou vládou kancléře Metternicha. Starší generace pod vedením Františka Palackého chce k národní emancipaci dojít postupnými kroky. Josef Václav Frič a jeho mladí přátelé z radikálního spolku Repeal se naproti tomu zhlížejí v zahraničních revolučních hnutích a s nadšením přivítají zprávu o pádu krále Ludvíka Filipa a sociálních reformách vlády nové francouzské republiky. Repeal potají vyvěsí plakáty vyzývající k revoluci. Mezi pražským dělnictvem roste nespokojenost s nízkými platy a těžkými pracovními podmínkami. Na schůzi ve Svatováclavských lázních vznikne petice, v níž Češi žádají na císaři Ferdinandovi národní autonomii. Zdánlivý úspěch českých snah je ovšem ohrožen příjezdem obávaného generála Windischgrätze. Vše směřuje k vypuknutí povstání…
Obsah: Na konci první poloviny devatenáctého století nebylo české obrozenecké hnutí jednotné. Starší generace nabádala ke zdrženlivosti. Mladí, vedení J. V. Fričem a Karlem Sabinou, se kloní k radikálním postojům a společnou řeč nacházejí spíše s prostým lidem a dělnictvem než s bojácnými maloměšťáky. Zpráva o vypuknutí revoluce v Paříži je impulsem k sebevědomé aktivitě českých Pražanů, jejímž výsledkem je petice s českými požadavky, vyslaná do Vídně. Metternich musí odstoupit a je vyhlášena konstituce. Gubernátor Stadion nezvládl situaci a na jeho místo je dosazen hrabě Thun, který povolá do Prahy generála Windischgrätze. Bouřlivě probíhá na Žofíně Všeslovanský sjezd. Napětí vzrůstá, zvláště když se Pražané dozvědí, že jejich požadavky Vídeň odmítla. 12. června 1848 dojde k prvnímu ozbrojenému střetnutí, při němž je náhodně zastřelena generálova žena. Praha staví barikády, studentské legie vede mladý Frič. Nemohou však odolat přesile a povstání končí porážkou. Havlíček a Sabina jsou zatčeni, Frič uprchne do ciziny.