Televizní inscenace Vlčí halíř na motivy románu J. Š. Baara Paní komisarka o Boženě Němcové zachycuje chodské období jejího života. Vypráví o manželském svazku s Josefem Němcem, který jako finanční úředník zůstával vždy ve stínu své slavné ženy. Inscenace je představuje jako dva lidi, kterým láska k národu vrostla do srdce a kteří nechtěli, a ani nemohli, stát stranou boje, který bylo třeba svést, aby budoucnost národa byla svobodou pro jeho lid.
Komentář na ČSFD: Oproti všeobecnému povědomí je ve Vlčím halíři Josef Němec vykreslen jako tolerantní manžel a ono manželství jako láska upevněná vzájemným respektem a demokratickou dohodou o nemluvení do věcí toho druhého. Ale ono tu o „paní komisarku“ zas tolik nejde – Vlčí halíř je drama o korupci, machinaci s pozemky, tlaku společnosti a taky o tom, jak si zachovat čest a nezpronevěřit se sám sobě při střetu zájmů, například loajality a spravedlnosti.
Televizní film Jako listy jednoho stromu je o jednom z úseků životní cesty spisovatelky Boženy Němcové. Životopisný film je zaměřený především na její vztah k Slovensku, slovenské kultuře, k lidu a jeho pohádkám. Němcová poprvé Slovenskem jen projíždí, když v roce 1851 následuje svého muže (Radovan Lukavský) do Miškovce. O rok později už Josef Němec, povýšený na vrchního komisaře finanční stráže, působí v Ďarmotech, a „Betty“ tam žije s ním. Na rodinu však přijdou zlé časy. Josef je kvůli udání za své postoje v revolučním roce 1848 zbaven funkce, a v Praze smrtelně onemocní jejich syn Hynek. Němcová v Praze ztrácí řadu přátel a je na ni nasazena donašečka. Z honoráře za Babičku plánuje spisovatelka další cestu na Slovensko, tím spíše že vztah mezi ní a Josefem, který nikdy nebyl ideální, ještě více ochladl. Na Slovensku v roce 1855 nezažívá Němcová žádnou idylu: řádí tu cholera a státní policie chce navíc za každou cenu spisovatelce dokázat protistátní činnost. Sbírání národních pohádek a známosti s obrozenci jsou dostatečnými důkazy…
One Comment on “Vlčí halíř (1975) a Jako listy jednoho stromu (1979) – 2x o Boženě Němcové z jejího chodského a slovenského pobytu”