Martin Frič na konci padesátých let předvedl velký comeback s tíživým dramatem zpracovávajícím téma závislosti na alkoholu, se kterou sám zápasil. Protagonistou naturalistického dramatu je koncertní mistr Karel Mašek, notorický alkoholik neustále slibující ženě, že přestane s pitím, které se negativně odráží na jeho kariéře, vztazích i zdraví. Postavy opilců mistrovsky ztvárnili Vladimír Ráž, František Smolík nebo Jiří Sovák. Režie: Martin Frič, scénář: Josef Neuberg, František Vlček, kamera: Jaroslav Tuzar, hudba: Jiří Srnka, hrají: Zdeněk Štěpánek, Vladimír Ráž, Běla Jurdová, František Smolík, Vladimír Menšík, Jiří Sovák, Antonie Hegerliková, Luděk Munzar, Vlastimil Brodský a další
Recenze diváků
Prokletí života s alkoholem pětkrát jinak, přesto bolestně stejně. Pět náhodných známých se pravidelně vídává v nálevně u Kroců. Každý v jiné fázi závislosti, každý se svým vlastním životem pomalu rozežíraným alkoholovými výpary. Když jsem sledoval zoufalého Zdeňka Štěpánka jak bytostně touží po panáku, aby nakonec zase skončil u celé flašky, běhal mi u toho mráz po zádech. Pikantní je role Vladimíra Menšíka, který své na mol opilé zákazníky vidí jen jako chodící tržbu. O necelé dvě desítky let později si jejich úděl vyzkoušel na vlastní kůži.
Na tohle téma se sice hodně filmů točí, ale vždycky je to buď z nadsázkou nebo z cizího prostředí. Tady ukazují několik lidí z normálního života, kteří stále slibují, že toho nechají a klesnou až na dno. Ukazuje prostředí českých hospod, kde se normální lidé mění ve žvatlající ubožáky již kolem oběda a vše se veřejně omlouvá. U nás je vůbec alkoholismus omlouván jako menší slabost a ne jako nebezpečná závislost. Nádherná Irena Kačírková!