Ta chvíle, ten okamžik – Podle stejnojmenné novely Otakara Chaloupky natočil režisér Jiří Sequens v roce 1981 dramatický příběh odehrávající se na sklonku podzimu roku 1944. Protagonistou vyprávění je chirurg Kodet, který spolupracuje s odbojovou skupinou, avšak shodou náhod se dostává do podezření, že kolaboruje s nacisty. Donesl totiž na gestapo protiněmecký leták, který vyhodnotil jako zjevnou provokaci. Zatímco lékař tajně a s plným nasazením pomáhá partyzánům, rozjíždí jeho nechápavé okolí akci, která Kodeta posléze vydá do rukou nepřítele… Režisér Jiří Sequens ve svém filmu rozehrál atmosféru plnou podezřívavosti. Spolehl se při tom především na herecké obsazení, kterému dominuje František Němec v roli obětavého lékaře. Postavu odcizené manželky Olgy, která je Kodetovi poslední oporou v nouzi, ztvárnila Daniela Kolářová (filmový přehled).
Námětem filmu byla novela Otakara Chaloupky z roku 1976. Chaloupku k ní inspiroval skutečný příběh jeho vzdáleného příbuzného, někdejšího primáře nemocnice v Čáslavi MUDr. Jana Kafuňka (1899–1943). Ten se v roce 1941 stal členem ilegální vojenské organizace a měl na starosti zdravotní zajištění odboje. Po zatčení nacisty v roce 1943 zemřel Jan Kafuněk v koncentračním táboře v Osvětimi. Ve vestibulu čáslavské městské nemocnice byla v září 2011 primáři Kafuňkovi odhalena pamětní deska.[1] Kniha i film byly ale zpracovány románově, takže plně neodpovídají skutečnostem (Wikipedie)
Recenze diváků
Strhující válečné drama s tísnivou a dusnou atmosférou protkanou strachem, stačí jeden okamžik, jedno rozhodnutí a celý život se začne ubírat úplně jiným směrem.. František Němec jako primář obdivuhodný, Daniela Kolářová opět lehce uvěřitelná, k nim vynikající Luděk Munzar a zaujal mě i Rudolf Jelínek, moc hezká role/postava.. Krásná hudba, zejména klavír..
Skutečně nečekaně dobré zamyšlení nad hrdinstvím a vlastenectvím, aneb každý dobrý skutek bude po zásluze potrestán. Jsou tací, kteří mají svalnaté řeči v hospodě a ve chvíli, kdy nic nehrozí. Takoví lidé, jako byl zde Vinklář, ti určitě v první den po osvobození začali vyhledávat a lynčovat skutečné i domnělé kolaboranty, aby ukázali, jací jsou hrdinové. A pak jsou tací jako je hlavní hrdina filmu, který musí každý den svádět souboj odvahy, svědomí a odpovědnosti za další lidi, rodinu, zaměstance, pacienty. Též dobrá studie české povahy, nerad přiznávám, ale je to tak. Když tak vezmu ten první typ, skoro mi ani nepřijde tak obludná postava gestapáka Munzara, ten alespoň bojuje za svoji stranu.
Tísnivá atmosféra protektorátu, příběh o obyčejném lidském hrdinství silný jak sám život, mrazivě dokonalá hudba Karla Mareše, herecký koncert Františka Němce, Daniely Kolářové a Luďka Munzara. Dosti slov, tohle se opravdu musí vidět (a nenechte se odradit ani zcestným oficiálním textem dostributora). 90%.
Silné drama „nastavuje zrcadlo“ povahám lidí a lidskému jednání v období věčného strachu. František Němec táhne věrohodným výkonem film o primáři, který stojí před několika závažnými rozhodnutími, jež zásadním způsobem mohou ovlivnit jeho život. Jiří Sequens se do látky opřel bravurně, má napětí i realistickou akci. Vše doplňuje výborné obsazení vedlejších postav (Munzar, Kolářová, Jelínek…), padnoucí hudba a hlavně scénář, který nám nabídne několik skutečně tísnivých okamžiků. Jeden z nejlepších (a bohužel nejzapomenutějších) filmů 80.let.