Vodní díla, přehrady – jak to, že za socialismu se zvládla postavit taková obrovská díla a teď ne?

Na území České republiky se nachází 21 přehradních nádrží s rozlohou větší než 2,5 km čtverečních. Nádrží s menší rozlohou je mnohem víc.

Na Slovensku je také mnoho vodních děl, k největším patří Gabčíkovo, Orava, Zemplínská Šírava, Liptovská Mara…

Málokdo se pozastavuje nad tím, že většina vodních děl vznikla za socialismu. Z velkých přehrad v ČR byly v dřívějším období postaveny jen přehrada Vranov (1934) a Brněnská přehrada (1940).

Stavby Hněvkovické přehrady, Slezské Harty byly zahájeny před rokem 1989 a dokončeny po r. 1989. V novodobé historii nebylo postaveno žádné takové obrovské dílo. Jsou to stavby finančně i technologicky náročné a pro současné „vládce“ to není prioritou. Peníze zvládají utratit pro sebe klany přisáté na státním rozpočtu.

Dokumentární filmy jsou svědectvím, jak se takové velké stavby v minulosti stavěly.

Slapská přehrada

Slapská přehrada se nachází asi 40 km jižním směrem od Prahy na řece Vltavě. V letech 1949-1951 byl ve skále na pravém břehu vylámán obtokový tunel. Má podkovovitý tvar s plochou profilu 100 m2 a jeho délka je 360 m. Po dokončení stavby přehrady a před jejím napuštěním byl v roce 1954 uzavřen. Uzávěr tvoří 300 tun těžká železobetonová skříň. Spodní část tunelu až k betonové plombě je dodnes loďkou přístupná. Neobvykle přímo v tělese hráze, pod přelivovými poli je umístěna vodní elektrárna se třemi Kaplanovými turbínami včetně rozvoden a veškerých pomocných a administrativních prostor (toto řešení je ojedinělé v celé Evropě). Přehrada je součástí tzv. Vltavské kaskády, zadržuje jezero o ploše téměř 1400 ha, vzdutí sahá proti proudu řeky až k výše položené přehradě Kamýk a překračují ho tři silniční mosty – u Vestce, Cholína a Živohoště.

Nechranice

Vodní nádrž Nechranice se nachází zhruba 10 km východním směrem od Kadaně.

Nádrž byla vybudována v letech 1961-1968. Má zemní, sypanou hráz dlouhou 3.280 m s maximální výškou 47,5 m nad terénem. Celkový objem nádrže je 287,632 mil. m3 vody, s celkovou zatopenou plochou 1.338 ha.

Účelem nádrže je zajistit minimální průtok pod nádrží, zásobení vodou, ochranu před povodněmi a výrobu elektrické energie, kterou zajišťují dvě Kaplanovy turbíny o výkonu 2×5 MW.

Nádrž i hráz jsou přístupné veřejnosti, přehrada nabízí bohaté možnosti rekreace, rybolovu a vodních sportů. Jsou tu i mimořádně příznivé podmínky pro jachting a windsurfing.

Orlík

Vodní nádrž Orlík je součástí Vltavské kaskády v jižních a středních Čechách. Byla vybudována v letech 1954-1961 a přehradila tok řeky Vltavy u Solenice na Příbramsku. Nese jméno zámku Orlík, který se nachází jen pár metrů nad hladinou přehradního jezera. Autorem přehrady je inženýr Alois Kraus.

Ze všech vltavských přehrad je Orlická přehrada největší, nejvyšší a nejmohutnější. Její 511 m dlouhá hráz dosahuje v koruně výšky 91 m. Svým objemem zadržené vody je největší nádrží v České republice (rozlohou je největší Lipno). Kromě vodní dopravy je přehrada rekreačním střediskem s velkou možností ubytování a přírodních zajímavostí v okolí.

Lipno

Vodní nádrž Lipno se skládá ze dvou částí. Samotné mohutné vodní nádrže s hrází a elektrárnou a malé vyrovnávací nádrže u Vyššího Brodu. Výstavba probíhala v letech 1952-1959.

S rozlohou 48,7 km2 jde o největší přehradní nádrž a vůbec o největší vodní plochu na území ČR (díky čemuž bývá také občas označována za české či jihočeské moře). Vodní plocha se táhne od obce Lipno nad Vltavou až téměř k Želnavě. V největší šířce měří 5 km, průměrná hloubka je 6,5 m a u hráze pak maximální hloubka 25 m. Přes nádrž vedou tři přívozy a jeden most.
Hráz je z jedné třetiny betonová gravitační.


Vodní dílo Želivka (přehrada Švihov)

Nachází se na rozmezí Českomoravské vysočiny a Středočeské pahorkatiny. Přehrada byla dokončena v roce 1975, její výstavba trvala přibližně 10 let a první zkušební odběr vody začal již v roce 1972.

Zemní přehradní hráz je vysoká 58 metrů, délka hráze v koruně činí 860 metrů. Je zde v provozu malá vodní elektrárna (Francisova turbína o výkonu 450 kW). Pitná voda se z přehrady odčerpává vodním tunelem Želivka, který je jedním z nejdelších tunelů na světě. Je dlouhý 51 kilometrů a jeho průměr dosahuje 2,6 metru. Voda protéká tunelem samospádem a zásobuje celou Prahu a velkou část Středočeského kraje. Pro zachycení naplavenin na řece Želivce slouží nad nádrží Švihov tři menší vodní sběrné nádrže – Němčice, Sedlice a Trnávka.


Dalešice

Vodní nádrž Dalešice byla zbudována na řece Jihlavě jihovýchodně od Třebíče jako zdroj pro vlastní přečerpávací elektrárnu, akumulaci vody pro jadernou elektrárnu Dukovany a snížení povodňových průtoků pod hrází. Byla postavena v letech 1970 až 1978 a její součástí je dolní nádrž Mohelno. Vzdutí hladiny je dlouhé 22 km a sahá až k obci Vladislav. Maximální objem  nádrže 127,3 mil. m³ patří k největším na Moravě.

Hráz je nejvyšší hrází v ČR (100 m) a druhou nejvyšší sypanou hrází v Evropě (vyšší je hráz přehradní nádrže Gura Apelor v Rumunsku 168 m). Hráz nádrže je sypaná, tvořená rokfilovou technologii s jílovým těsnicím jádrem. Dosahuje kóty 384m n. m., je 350m dlouhá a 8 m široká. Na nádrži je provozovaná výletní lodní doprava s několika přístavy.

Liptovská Mara

Liptovská Mara je vodní dílo na středním Liptově na Slovensku, při Liptovském Mikuláši. Je součástí systému přehrad Vážské kaskády.

Dílo bylo vybudované v letech 1969-1975.

Celkovým objemem 361,9 mil. m3 je to druhá největší vodní nádrž na Slovensku.

Při vzdutí na kótu 566 m n. m. zaplavuje přehrada Liptovská Mara území s plochou téměř 27 km2. Vodní dílo se skládá z 43,5 m vysoké (konstrukční výška 52 m) zemní přehrady s hlinitým těsněním a vodní elektrárny se 4 turbínami ) s celkovým instalovaným výkonem 198 MW. Těleso zemní přehrady je v koruně dlouhé 1350 m. Vodní elektrárna stojí u vzdušné paty přehrady (voda je přiváděná ocelovým potrubím s průměrem 670 cm) jako 45 m vysoký objekt (půdorys 43*130 m).

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *