2. března 1978 byl startem kosmické lodi Sojuz-28 s Alexejem Alexandrovičem Gubarevem (velitel kosmické lodi) a Vladimírem Remkem (kosmonaut výzkumník) zahájen první pilotovaný let v rámci programu Interkosmos, tj.mezinárodního programu pro studium a výzkum vesmíru pro mírové účely přijatého v roce 1967.
Účastníky programu byl SSSR a 8 socialistických zemí (Bulharsko, Maďarsko, NDR, Kuba, Mongolsko, Polsko, Československo, Rumunsko). Od roku 1968 byl v rámci programu prováděn společný kosmický výzkum s využitím sovětských družic Interkosmos a geofyzikálních raket Vertikal speciálně zkonstruovaných pro tento program. Plán z roku 1976 počítal s mezinárodními pilotovanými lety v letech 1978-1983; veliteli posádek měli být sovětští kosmonauti a kosmonauty-výzkumníky občané jiných socialistických zemí; programy vědeckých experimentů pro tyto lety byly vypracovány společně. Kosmonauti-výzkumníci byli vybíráni národními komisemi a jejich výcvik probíhal v SSSR, v Gagarinově středisku přípravy kosmonautů, podle programu založeného na zjednodušené verzi výcviku letových inženýrů Sojuzu.
V letech 1978-1988 uskutečnil Interkosmos 14 mezinárodních letů na kosmických lodích Sojuz a orbitálních stanicích Saljut a Mir.
Kapitán letectva ČSSR Vladimír Remek (nar. 1948) byl prvním člověkem, který nepocházel ze SSSR ani z USA a který se vydal do vesmíru; dodnes je jediným československým kosmonautem. V roce 1975 absolvoval Gagarinovu leteckou akademii. V prosinci 1976 byl spolu s majorem Oldřichem Pelčákem (který se stal jeho náhradníkem) vybrán do skupiny kosmonautů, v níž byli i vojenští piloti z NDR a Polska, pro program Interkosmos.
Během jednoho roku Remek a Pelčák absolvovali zrychlený výcvikový kurz pro let na kosmické lodi Sojuz a orbitální stanici Saljut.
Pro plukovníka letectva, pilota-kosmonauta SSSR, Hrdinu Sovětského svazu A. A. Gubareva (1931 – 2015) to byl již druhý let. Do oddílu kosmonautů byl zařazen v lednu 1963 (skupina letectva č. 2), prošel kompletním kurzem všeobecné kosmické přípravy, výcvikem na lunárním programu, na vojenské výzkumné verzi kosmické lodi Sojuz; připravoval se na lety na kosmických lodích Sojuz a orbitálních stanicích Saljut jako velitel a opakovaně byl náhradníkem. Svůj první let uskutečnil ve dnech 11. ledna až 9. února 1975 spolu s G. M. Grečkem jako velitel kosmické lodi Sojuz-17 a orbitálního komplexu Saljut-4 – Sojuz-17. Při svém druhém letu opět spolupracoval s G. M. Grečkem: ten spolu s J. V. Romaněnkem tvořil první dlouhodobou posádku orbitální výzkumné stanice Saljut-6 (10. prosince 1977 – 16. března 1978).
Let Sojuzu-28 byl druhou expedicí, která navštívila Saljut-6. Poprvé na světě byla na orbitální stanici mezinárodní posádka. Provedla několik technologických a lékařsko-biologických experimentů navržených sovětskými a československými vědci: „Chlorella“ (studium vývoje prvoků řas v podmínkách kosmického letu), „Morava“ (růst krystalů ve stavu beztíže), ‚Kyslík‘ (studium kyslíkového režimu v lidských tkáních), „Výměna tepla-2“ (výměna tepla mezi lidským tělem a okolím) a pořídila fotografie a záběry Země.
A. A. Gubarev a V. Remek se vrátili na Zemi 10. března 1978. Oběma byly uděleny tituly Hrdina SSSR a Hrdina ČSSR. V dubnu až květnu podnikli spolu s J. V. Romaněnkem a G. M. Grečkem oficiální cestu do Československa, domovské země kosmonauta-výzkumníka mezinárodní posádky, která se později stala tradicí programu Interkosmos.
Následně V. Remek pracoval jako zástupce vedoucího výzkumného ústavu, vyučoval na Vojenské akademii generálního štábu SSSR, byl ředitelem Muzea letectví a kosmonautiky v Praze, obchodním zástupcem velvyslanectví ČR v Rusku; v letech 2004-2013 byl poslancem Evropského parlamentu, v letech 2013-2018 velvyslancem ČR v Rusku.
V roce 1985 byl v moskevské čtvrti Čertanovo centrálnoje na křižovatce ulic Krasnyj Majak a Kirovogradskaja poblíž stanice metra Pražskaja, která byla otevřena téhož roku a na jejímž návrhu se podíleli architekti z Československa, postaven památník sovětsko-československého letu nazvaný „Interkosmos“ (autor sochař Jan Hána).
Sovětsko-československý let je hojně zastoupen v dokumentech Ruské státní akademie přírodních věd: Mezi fotodokumenty je asi 800 fotografií, které komplexně zachycují předletovou přípravu kosmonautů, různé druhy jejich výcviku, teoretická a praktická cvičení, procházky po Moskvě, návštěvy muzeí, odpočinek a komunikaci s rodinami, tiskové konference, předstartovní akce, start Sojuzu-28, práci na palubě orbitálního vědeckého komplexu, slavnostní setkání po letu, návštěvu posádky v Československu; mezi filmovými dokumenty jsou díly televizního pořadu „Člověk. Země. Vesmír“ (3. března, 8. dubna, 27. dubna a 24. prosince 1978) a dokumentární filmy natočené v roce 1978, s pracovními materiály „Oběžné dráhy bratrství“ (o přípravě a realizaci letu) a „Tyto krásné chvíle“ (o cestě kosmonautů do Československa), tiskové konference kosmonautů, filmové záběry z jejich výcviku, jejich setkání na palubě orbitální stanice „Saljut-6“ J. V. Romaněnka a G. M. Grečka, televizní reportáže z paluby „Saljutu-6“; ve fonodokumentech – více než 160 zvukových nahrávek komunikačních sezení s posádkou „Sojuzu-28“; ve fondu č.4 Ústavu lékařsko-biologických problémů – zprávy o experimentu ‚Kyslík‘; ve fondu č. 24 Federace kosmonautiky – soubory o světových rekordech dosažených během letu „Sojuzu-28“ (v ruštině, češtině a angličtině); v osobních fondech č. 65 B. A. Pokrovského a 211 J. K. Golovanova – několik fotografií z přípravy a letu kosmonautů; v osobním fondu 288 D. A. Poluchina – pamětní cedule věnovaná letu Sojuzu-28 (v ruštině a v češtině a angličtině); ve fondu 3 „Sbírka dokumentů z osobních archivů osobností vědy a techniky o historii národní kosmonautiky“ – série tří známek pošty SSSR, vydaných na počest letu.
Web Ruského státního archivu vědecko-technické dokumentace
One Comment on “Vladimír Remek a Alexej A. Gubarev – první pilotovaný let v rámci programu Interkosmos”