První Čapkův utopický román o vynálezu stroje na využití energie, jenž však z hmoty kromě ostatní energie uvolňuje i „absolutno“- boha a způsobí tím převraty v citech a myšlení lidí i národů. Kladem díla zůstává jeho kritika: kritika nacionalismu, klerikalismu a společenského systému, na jehož pozicích autor stál (Databáze knih).
Citáty z knihy
Nastala na světě neomezená hojnost všeho, čeho je lidem třeba. Všeho je však lidem třeba, jenom ne neomezené hojnosti
Svět bude zlej, pokud nezačnou lidi věřit v lidi
Recenze čtenářů
Karel čapek je mistr ve svém oboru, to se mu nedá upřít. V této knize je málo děje, ale hodně hutných myšlenek, které jsou dobré k zamyšlení i dnes, tolik let po vzniku této knihy. Někteří si stěžují na nudné pasáže, podle mě je ale text opravdu mistrně napsaný a užila bych si ho, i kdyby byl trojnásobně delší.
Karel Čapek není jen spisovatel, ale především je filosof a humanista. Ta základní myšlenka přeměny hmoty v energii za vzniku „zbytkového“ absolutna mu slouží k úvahám, co by se mohlo stát. A vidíme zde mnohé paralely, které jsou dodnes aktuální. Přiznávám, že některé partie se nečtou snadno, ale nejsou v žádném případě nadbytečné.
E-kniha – pod ní najdete rozhlasovou hru
A ještě jedna recenze na knihu:
Karel Čapek ve svém prvním utopickém románu Továrna na absolutno přináší originální myšlenku stroje, který dokáže z hmoty uvolňovat nejen energii, ale také absolutno – samotnou podstatu Boha. Tento nápad je bezpochyby zajímavý a především nadčasový. Čapek znovu dokázal předběhnout svou dobu a s velkým nadhledem kritizuje nacionalismus, klerikalismus a společenský systém, což patří k největším přednostem knihy.
Osobně jsem však měla pocit, že dílo obsahuje příliš mnoho zbytečných a nezajímavých pasáží, které mi celkový dojem trochu kazily. Přestože se mi líbilo, jak Čapek uvažuje o Bohu z agnostické perspektivy – tedy z pozice člověka, který si není jist existencí transcendentna, ale promýšlí jej skrze to, jak o něm přemýšlejí lidé – nemohu říct, že by mě román uchvátil zcela.
Ze zatím přečtených Čapkových děl je pro mě vrcholem stále Bílá nemoc, která mě dokázala zaujmout mnohem víc. I přesto si vážím autorovy schopnosti otevřít nadčasová témata, která rezonují dodnes, a kladu si otázku, o čem by asi Čapek psal, kdyby žil v dnešní době.
Továrna na absolutno – rozhlasová hra
Dvoudílná dramatizace Čapkova antiutopistického románu o hrozbách nekontrolovaného pokroku, fanatismu a lidském svědomí. Dramatizace Jan Pišta. Hudební improvizace Jiří Strohner. Dramaturg Pavel Minks. Režie Jiří Horčička.
Osoby a obsazení: Vypravěč (Vladimír Brabec), ing. Rudolf Marek, vynálezce (Rudolf Hrušínský), G. H. Bondy, průmyslník (Jiří Adamíra), Elen Machátová, jeho snoubenka (Gabriela Vránová), Msgre Linda, světící biskup (Petr Haničinec), Dr. Hubka (Ilja Racek), Rosenthal, člen správní rady záv. MEAS (Jiří Holý), Machát, člen správní rady záv. MEAS (Zdeněk Řehoř), Koťátko, centrální ředitel (Jan Přeučil), Kuzenda, strojník (Vlastimil Brodský), Brych, zámečník (Jaroslav Moučka), Pepouš ze Štěchovic (Jiří Lábus), Maruška ze Štěchovic (Lenka Termerová), Pan Hudec (Bohumil Bezouška), pekař (Ladislav Šimek), hajný (Steva Maršálek), Hruška, četník (Jan Skopeček), 2. četník (Jiří Smutný), Jan Binder, hostinský (Ferdinand Krůta), žena hostinského (Antonie Hegerlíková) a další.
One Comment on “Karel Čapek: Továrna na absolutno – hned v prvním utopickém románu předbíhá autor svou dobu. E-kniha a lahůdka – rozhlasová hra”