Karel Čapek o Matce prohlásil, že je to „hra krutá a jaksi senzační“, ale že aktuálním námětem chtěl probudit svědomí diváků. Přestože děj zasadil do vymyšlené přímořské země připomínající Španělsko, všem bylo jasné, že zdaleka nepojednává jen o vzdáleném konfliktu. Čapkovo drama z roku 1938 reflektuje ohrožení národní existence v předvečer druhé světové války. Námět k této hře mu dala jeho manželka Olga Scheinpflugová.
V tomto dramatu hlavní hrdinka, matka Toniho, se svými rozhovory snaží zabránit svému jedinému žijícímu synovi (její starší synové i manžel již zmřeli nebo padli), aby odešel bojovat. Teprve poznání, že nepřítel zabíjí i malé děti a že ona není sama, kdo prožívá ztrátu svých synů, ji donutí dát Tonimu pušku a pustit ho do války. Její zemřelí synové a manžel vystupují ve hře jako normální postavy, se kterými matka rozmlouvá (Wikipedie).
Recenze čtenářů
Strhující drama, které s absolutní lehkostí a zároveň děsivě naráží na budoucí válečný konflikt a jeho následky. Například když se duch otce baví s duchem svého syna Petra: „Naši proti našim – to máte nějak popletené,“ čímž naráží na boje mezi jedním národem. Děsivě působí též duchové, kterých je postupem děje víc a víc, až matce zbyde poslední syn, kterého za žádnou cenu nehodlá do boje pustit, avšak povolí pod tíhou smrti desítek nevinných dětí a sama svému poslednímu synovi dává pušku do ruky a říká: „Jdi!“