Autorka: Irena Aneri, Zdroj.
Dvoudílný film z r. 1939 na Náboji Pravdy zde.
Tak mne tak napadlo, aby se globalisti neocitli v situaci Scarlett z knihy Odváté větrem (v češtině „Jih proti Severu“), když zemřela Melanie a ona najednou zjistila, že život bez ní nestojí za nic, že se vlastně o ni pořád opírala, že díky ní byl její vlastní život snesitelnější, hezčí, že to ona ji držela celou dobu nad vodou, jenže to pro klapky na očích, pro svůj egoismus a přesvědčení o vlastní důležitosti, nebyla schopná uvidět. I v té knize zůstává konec otevřený, zda to dokáže napravit. Zdá se to být bez Melanie dost nemožné. Globalisté to takto mají s Ruskem. Berou ho jako něco, co tu je, leze jim to na nervy, nejraději by to neviděli, a přesto je to přesně to, co je samotné drží nad vodou, co je drží v rámcích Božího dopuštění. Jestliže o to přijdou, ocitnou se v situaci Scarlett, kdy už bude na vše pozdě, protože Melanie navždy odešla… A v praxi to znamená nějakou další světovou potopu. Platí to i pro Rusko s jeho vztahem k bolševikům. Stále žijí z jejich dědictví, kterého si neváží, a jestliže ho s konečnou platností zadupou do země, bude to znamenat jejich konec, Melanie zemře.
Rusko
Jih proti severu – hodnocení v databázi knih 93%!
Jih proti Severu (anglicky Gone with the Wind) je román Margaret Mitchellové, odehrávající se na jihu Spojených států v době americké občanské války (1861–65) a několik let poté.
Autorka začala psát, když kvůli zranění kotníku nemohla pracovat a její muž John jí poradil, aby se místo čtení pokusila napsat knihu. Na jeho radu vytvořila dílo, které se svého času stalo po Bibli nejprodávanější knihou světa. Román psala 10 let, dokončila jej v roce 1936; roku 1937 za něj získala Pulitzerovu cenu.
Autorka vyrůstala v Atlantě, kde se často dostávala do kontaktu s příběhy z americké občanské války. Ve svých vzpomínkách o tom píše: „…věděla jsem o válce všechno. Jediné, co jsem nevěděla, bylo, že Jih válku prohrál.“ Ve své tvorbě si předkládané informace ověřovala z více zdrojů.
Původně zamýšlený název byl, podle hesla hlavní hrdinky, „Zítra je také den!”. Protože však v té době vyšlo několik románů, jejichž název začínal slovem „zítra”, hledala autorka jinou variantu. Nakonec zvolila verš básně anglického dekadentního básníka Ernesta Dowsona, z nějž odvodila titul Odváto větrem. Autorka o volbě titulu knihy v dopise nakladateli píše: „…je v něm pohyb, lze ho vztáhnout na dobu, která je pryč jako loňské sněhy, na věc, kterou odvála vichřice války…”. Do češtiny byl ale roku 1938 poprvé přeložen Jarmilou Fastrovou pod názvem Jih proti Severu (Wikipedie).
Databáze knih:
Román životní naděje a lásky. Titul tvoří dva svazky. Máte před sebou možná největší milostný román – a současně velký příběh životního optimismu. Nezkrotnou šestnáctiletou Scarlett rodina miluje. Všichni muži s ní chtějí tančit! Rozhodne se pro mírného, pohledného Ashleyho…, jenže se rozhoří občanská válka, začíná nejistota a s ní příběh plný zvratů. Scarlett se tvrdohlavě drží svých nadějí. Bude mít dost sil? Na poraženém Jihu se daří dobrodruhům a podvodníkům, možná k nim patří i Rhett Butler, jenž tvrdí: „Budováním říše se vydělá hodně peněz. Ale ještě víc se dá vydělat na jejím rozkladu.“
Ve vichru války lidé umírají hladem, vládne násilí a beznaděj. Scarlett O’Harová však nezdolně prosazuje svůj sen o velké lásce, svoje přesvědčení, že zítřek bude lepší, že má smysl radostně a nekonečně doufat. Dobře ví, že zítra zase vyjde slunce. Jedna z nejtvrdohlavěji optimistických postav, s jakou se můžeme setkat…
Recenze čtenářů:
Zpočátku to byla taková trochu ženská červená knihovna, ale postupně mi obsah přinášel víc zajímavých a věcných informací. Četlo se to dobře, ale vzhledem k rozsahu je to moc zbytečného zdlouhavého povídaní.
Pokud jde o vydání, tak dílo vyšlo u nás už po 2. světové válce v překladu Jarmily Fastrové a později v překladu Zdeňka Hrona. Sáhl jsem nejdřív po 1. dílu od Ledy z roku 2020, která oprášila překlad Fastrové. Leda mě zklamala v tom, že kniha byla plná chyb. Na druhou stranu velký font a rozvolněné řádkování se výborně čte. Překlad působil velmi dobře a čtivě, bylo na něm znát dobu vzniku, ale v dobrém (působí víc historicky). Druhý díl jsem přečetl v překladu Hrona (Naše vojsko 1991). Kniha téměř bez chyb, překlad myslím také velmi dobrý. Doslov Aleše Skřivana přináší shrnutí vzniku USA až do vyústění k válce Severu proti Jihu. Celkově 70-75%, 15. 2. 2025.
Celý příběh je tak bohatý, že zhuštění mých pocitů do jednoho komentáře je pro mě téměř nemožné. Knihy si určitě řadím mezi své oblíbené, protože je to nádherný a působivý příběh, který odhaluje lidské slabosti, vášně a ambice na pozadí historických zlomů. Uchvátila mě detailní psychologie jedinečných postav, ať už Rhetta, Melanie nebo Ashleyho. Každá z nich přispívá k celkové síle příběhu, přičemž i vedlejší postavy a že jich tam je, překvapují svou hloubkou a významem. Oceňuji mistrovský cit pro atmosféru a kontrasty mezi vznešenými ideály a krutou realitou, mezi láskou, válkou a touhou po přežití. Přestože je obraz Jihu a otroctví idealizovaný, vnímala jsem to jako dobovou perspektivu, která dodává příběhu další vrstvu k zamyšlení. Čtení mě pohltilo a vše jsem prožívala a vyvolávalo to ve mě širokou škálu emocí, otevíralo morální otázky a odhalovalo složitost lidskosti v celé její kráse i temnotě. Konkrétně Scarlett se svým chováním ve mě vzbuzovala kontroverze a tak se stává pro mě nezapomenutelnou postavou.
