Tento článek je takové shrnutí diskuze o knížeti Václavu na webu KSB-ČSR
Zdrojů o knížeti Václavovi je málo a většinou se jedná o legendy a údaje z kronik, a to sepsaných na Západě. Tvrdit s určitostí, že se věci odehrály tak a tak ( jsou dokonce názory, že postava Václava je smyšlená), není na místě. Přesto se dá dojít k určitým závěrům v souvislosti s naší státností, ať už se věci odehrály jakkoli.
Svatý Václav je považován za hlavního patrona českého národa a symbol české státnosti. Od r. 2000 je den, kdy byl kníže Václav zavražděn, tedy 28. září, státním svátkem. Po roce 1989 vznikla iniciativa usilující o zařazení svátku sv. Václava mezi státní svátky. Prvním politickým subjektem, který to už na začátku 90. let 20. století navrhl, byla Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska). Vyhlášení dne státním svátkem bylo navrženo na základě usnesení výboru Poslanecké sněmovny z 24. března 2000. Při druhém čtení návrhu zákona se k tomuto dni vyjádřil nejprve tehdejší premiér Miloš Zeman, který svátek s ohledem na historický kontext nepřímo označil za symbol servility a kolaborace. Poslanec Vojtěch Filip poté navrhl vypuštění tohoto dne ze seznamu státních svátků uvedených v návrhu zákona. Nakonec poslanec Vlastimil Tlustý navrhl, aby svátek nesl označení „Den české státnosti.
Základy naší státností jsou tedy spojovány s datumem zavraždění knížete. Není to divné?
Jak to ve skutečnosti bylo s vraždou knížete Václava, se dnes asi těžko dozvíme. Je zde mnoho nesrovnalostí, např. i ohledně roku jeho zavraždění – Kosmova kronika uvádí rok 929, jiné zdroje zase rok 935. „Historici“ se nakonec „shodli“ na roku 935.
Uznáním roku 935 se „historici“ postarali o „postaršení“ údajného „vraha“ Boleslava, který se narodil v roce 915 a v r. 929 mu bylo 14 let, v r. 935 20 let.
Další věc, která rozporuje proklamaci o bratrovraždě, je informace, že kníže Václav se podle několika zdrojů chystal předat vládnutí Boleslavovi a sám se chtěl věnovat jen duchovní činnosti. Píše se to např. v Kristiánově legendě: „…Potom z lásky k Bohu knížectví chtěl se vzdáti, bratru svému, příliš, běda, oddanému věcem světským, je zůstaviti a sám v pokojném ústraní něco málo oveček Kristu Pánu přimnožiti….“
O tom, že Boleslav zabil bratra Václava, se píše skoro ve všech kronikách, které však byly sepsány až mnoho desetiletí po oné události, a navíc ty pozdější opisují předchozí. Nejstarší kronika, která o tom píše, je ovšem… Saská. Měl Boleslav zájem zabít bratra, když mu Václav chtěl předat vládu?
Spekulovat se dá i o otázce rodu Přemyslovců, ze kterého měl kníže Václav pocházet. Na wikipedii se píše, že název rodu „Přemyslovci“ vymyslel a rozšířil až v 19. století František Palacký. Přemyslovci se takto sami nenazývali, ani tak ve své době nazýváni nebyli.
Objevují se názory, že celý tento “přemyslovský rod” ( od Přemysla Oráče,… ) před Bořivojem I. (dědečkem knížete Václava) je smyšlený vláček, jehož cílem je zakrýt pravý rodový původ Bořivoje I., tj. jeho Velkomoravský rodový původ z Mojmírovců.
Proč je v úvodu napsáno. že kníže Václav je označován jako svatý našimi nepřáteli ?
Po smrti začal být Václav uctíván jako svatý, prý pro jeho zbožnost a péči o rozšíření křesťanské víry. A to je ta mina v celém tom příběhu, kromě další miny v podobě legendy o bratrovraždě. Bratrovražda je jeden z kořenů egregoru biblické koncepce zotročení lidstva ( Ábel a Kain ).
Jde o ukázkový příklad převzetí řízení, v tomto případě ranně středověkého českého státu/knížectví, jehož dosavadní vládcové, s vysokou pravděpodobností/logikou Velkomoravská knížata, byla do té doby řízena z východního byzantského CKŘ (centra koncentrace řízení). Jeho vrahové z něho udělali západo-křesťanského svatého, tím pádem se nás tímto mechanismem snaží napojit na jiné/cizí kořeny (a egregory). Šlo o vytvoření Svatováclavského egregoru – tj. šíření biblické (západní – Římsko-katolické davo-elitární) koncepce na nové dosud neovládané území, ať už se události odehrály jakkoli. Pravda byla skryta, resp. překryta.
Kníže Václav byl (mohl být – skutečnou pravdu nevíme) státník mimořádných fyzických a duševních kvalit, který by spolu s bratrem tvořili dvojku, která mohla vybudovat silný stát. A to nebylo v zájmu nadnárodního řízení.
…
Komentář z diskuze k pořadu „Utajené příběhy českých dějin“:
Počítám, že za seriálem stojí historik Petr Bahník a „jeho tým“. Součást širšího týmu ”Národní obrození 2.0“.
Dále pracuji s tím, že Bahník si nemůže dovolit ozvučit všude úplně všechno:
i. jenom něco může pustit do mejnstrýmové TV
ii. něco více může říct u Hájka na ProtiProudu
iii. a něco jiného „mezi čtyřma očima“Pokud se dílu o knížeti Václavu týká. Cítím tam overtonovský posun směrem od „tvrdé“, tj. „bratrovražedné verze“, k verzi ukazující i „jinými směry“. Nejde sice do čelního střetu s oficiálním narativem, ale přesto „jemně“ krouží kolem možnosti, že šlo o „operaci“ jiného typu. Viz např. formulace „podle jiného výkladu“ v pasáži 06:11 – 07:00. Další zajímavé úseky jsou 09:00 – 10:00 nebo 12:17 – 12:40.
Speciální pozornost si zaslouží i pasáž o anomálních srůstech lebky knížete Václava 19:20 – 20:00. A nejen Václava, ale i >ostatních<, tj.“Přemyslovců“ a „Velkomoravských velmožů“ – což ukazuje jednak na společnou genetiku a druhak to komplikuje odhad věku knížete Václava v okamžiku smrti. Zůstává pak pouze, počítám že méně průkazná, metoda odhadu věku pomocí zubů. Jednak zuby nejsou neoddělitelnou součástí lebky (je možná záměna) a druhak jde o metodu, jejíž přesnost od 16. roku rychle klesá s rostoucím věkem.
Viz např. bakalářská práce zde
https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/53025/BPTX_2011_2_11310_0_319436_0_127756.pdf
„Přesnost odhadu věku klesá s narůstajícícm věkem. Zatímco odhad věku u dětí je udáván především v řádech měsíců, u dospělých jedinců se často jedná o desítky let.“Přesto v dokumentu zaznívají i falešné formulace, že „Boleslav byl do vraždy zapleten“ či „měl svůj podíl“ apod.
Určitě stojí za to si video stopnout např. ve chvíli, kdy se tam mihne mapa.
Je zajímavé, jak se ti historikové vyhýbají pojmům Slovan, slovanství. Význam kořene „Slav“ ve jménech označují jako sláva, (věhlas). Neznamená to spíše Slovan? Slované = Slavi, Slevi, Sloveni. Proč by to mělo znamenat slávu? Kollárova „Slávy dcera“ také neznamená dceru slávy jako věhlasu, ale označuje dceru slovanství.
Osobně si myslím že název „Slované“ není původní a je zavádějící. Toto označení pochází od Konstantina a Metoděje – a ti vlastně prováděli ideologickou diverzi (viz třeba Metodějův zákon). Oni myslím použili označení „Slávové“, což odkazovalo na římské Slave – pracovat – Slávové se nazývali lidé, kteří chodili pracovat do římských měst. Dále: v tehdejší filozofii „mir slav“ byl svět zemřelých. To se nějak (?) přesmyklo na Slované, zřejmě proto, že slovo je prvním mezi bohy.
A tak bych se přimlouval za původní označení – Rasénové – od slova Rasa – Rod Asů strany Asů.