Hlavním hrdinou je voják Jan Aleš. Film zachycuje mobilizaci v roce 1938 a následné nucené stažení armády bez boje. Filmový přehled ho výslovně označuje jako hraný distribuční celovečerní film. Premiéra proběhla 28. října 1938. Režie: Jan Bor – Scénář: A. Jaroslav Urban, V.A. Lukáš – Hrají: Ladislav Boháč, Jan Pivec, Marie Blažková, František Dibarbora, Oľga Borodáčová, Andrej Bagar, Mária Bancíková, Ríša Novák, Václav Vydra st., Eva Gerová, Milada Gampeová, Božena Šustrová(více)
Recenze diváků:
Krásný předválečný film, ze kterého je cítít odhodlání a láska k vlasti. Z filmu bylo patrné, jak pro každého muže byla čest jít sloužit za obranu vlasti a byli ochotni tomu dát přednost i před osobním životem. Co dnes zbylo z naší statisícové armády? Pouze pár profesionálů a důstojníků pracujících v civilním sektoru. Smutný obrázek dnešní doby.
Neporažená armáda je film s pohnutým osudem. Jedná se o nejvýraznější propagandistický československý film tehdejší doby, reagující na ohrožení naší republiky ze strany Německa...Hlavními hrdiny jsou tři mladí vojáci (Chod – pěchota, Moravák – dělostřelectvo, Slovák – letectvo), kteří studují na důstojnické školy v Hranicích na Moravě, zatímco nad republikou se pomalu stahují mračna…Film byl uveden do kin na 20. výročí vzniku republiky,tzn 28.10. 1938, ale bohužel za změněné poltické situace, tzn. po Mnichovu…Z tohoto důvodu byly dotočeny některé scény, které reagovaly na aktuální dění a film byl přejmenovám z Vlast volá! na Neporažená armáda…Po vzniku Protektorátu byl stažen samozřejmě kin…I přes svou naivitu, patos a tendenčnost je Neporažená armáda zajímavým svědectvím o tehdejší náladě a strachu, který panoval ve společnosti a odhodlání obyvatel ČSR padnout za svobodu republiky, což potvrzuje nejen filmová mobilizace, ale i ta skutečná ze 23.září 1938…Vyznění filmu je i přes nutnost reflektovat mnichovské události poměrně optimistické, nebo přesněji řečeno burcující…Stojí rozhodně za vidění…
Prvorepubliková agitka, která byla jasně a pochopitelně pro obranu Vlasti! Taková škoda, že k tomu nedošlo a taková škoda, že už nejsme tak pyšný a hrdý národ jako tehdy!