Americký sen
Starší animovaný dokument o vzniku a fungování americké centrální banky (FED). Film srozumitelnou formou vysvětluje základní principy současného bankovního systému.
Valerij Viktorovič Pjakin v pořadu z 11. 2. 2019 odpovídá na otázky týkající se FEDu a kreditně-finančního systému:
Otázka: Jaký osud čeká FED, ECB a další centrální banky a vůbec bankovní systém v plánech globálního prediktoru?
Má GP co do činění se založením FEDu v roce 1913? A pokud ano, jaký cíl tím sledoval?
Vždyť jestliže se GP již v 19. století rozhodl, že buržoazní kapitalismus znamená hrozbu pro něj samotného, a že je tedy nutné jej nahradit něčím jiným, a proto propagoval marxismus, tak proč podporoval rozvoj všech těch centrálních bank?
Nebo šlo o práci státních elit a GP jednoduše ten proces začlenil do svých plánů a dovedl tento bankovní systém, stejně jako celý ten liberálně-buržoazní kapitalismus do absurdity?
Federální rezervní systém je výlučně dítkem globálního prediktoru.
Státní elity mají zájem na tom, aby měly své státní banky. To, co nemáte pod kontrolou v jiném státě vás nezajímá. Zájem máte o to, abyste nad tím získali kontrolu. Jakmile si vytyčíte cíl zmocnit se kontroly jiné centrální banky, v jiném státě, tak tím získáváte nadnárodní funkce a rozšíříte si tak zónu svého vlivu.
Světový kreditně-finanční systém je výlučným polem působnosti globálního prediktoru, kam se cizí nedostanou.
Všichni, kteří se pokusí vstoupit do světového kreditně-finančního systému jako subjekt, jsou okamžitě likvidováni, přičemž to občas probíhá i prostřednictvím světových válek.
V každém případě bylo založení centrální banky USA provedeno prostřednictvím občanské války, té takzvané války Severu proti Jihu v USA.
To právě založení jediné centrální banky bylo cílem této války, žádné jiné podružnější zájmy, průmyslové, osvobození otroků, nebo něco jiného. Nic takového. Jediná banka pro celou Ameriku.
A proč potřebují jedinou banku pro celý svět?
Protože světový kreditně-finanční systém je krví ekonomiky.
A co je globalizace?
Globalizace je objektivní proces koncentrace řízení výrobních sil na planetě Zemi. Ale zatímco sama globalizace je proces objektivní, tak řízení tohoto objektivního procesu má subjektivní charakter a ten, kdo si vytyčil úkol řídit tento objektivní proces dříve, ten získal výhodu.
A globální prediktor si vytyčil úkol řídit tento objektivní proces dříve a dobře věděl, že jakmile…
Řekněme, že vedle sebe žijí dva systémy třeba Rusko a Japonsko, ano? Dokud žily, aniž by o sobě vzájemně věděly, tak se vzájemně neovlivňovaly, ale jakmile vstoupily do styku, začaly se vzájemně ovlivňovat. A při tom ovlivňování silnější systém tak či onak potlačuje ten slabší. Tímto způsobem probíhá globalizace po celém světě.
Tímto způsobem si silnější stát podřídí slabší stát a silnější svazy států si podřídí jednotlivé státy a slabší svazy států a takto probíhá celková globalizace. Takže světový kreditně-finanční systém je pákou, nástrojem řízení všech procesů na planetě Zemi. A když někdo uvažuje o nějakém politickém rozhodnutí, ať už je to v Rusku, Japonsku, nebo jinde, třeba v Německu, prostě kdekoliv, tak musí mít na zřeteli nejen vlastní možnosti a zdroje, ale i skutečnost, jak je sám začleněn do tohoto světového kreditně-finančního systému.
A v tomto ohledu je zásadní postavení centrální banky uvnitř státu.
Dříve jsme v SSSR měli státní banku, která byla orientována na státní a národní zájmy, proto se také stát rozvíjel. Úroková sazba nepřevyšovala 3% a přírůstek zajištěnosti výroby energiemi byl 5%. Proto se ty 3% daly vykompenzovat.
Vykompenzovat však sazbu nad 5%, které zajišťuje světová dynamika energetické zajištěnosti, již není možné. Vždy tam zůstane dluh a systém se bude rozkládat.
A co dělá naše centrální banka?
Naše centrální banka zcela účelově připravila naši ekonomiku o vnitřní úvěrování a pevně navázala naši ekonomiku na Západ, a je to ona, kdo řídí, proto je samozřejmě naše hlava centrální banky ze všech nejlepší podle hodnocení světových bankovních struktur.
Proč?
Protože přijala rozhodnutí …
– MMF
– Ne MMF, ale FED, který diktuje všem.
Jakmile rozhodne o znehodnocení našeho rublu, tak to Nabiullinová okamžitě provede a podá hlášení. Potom je samozřejmě ze všech nejlepší, protože jí jsou zájmy Ruska vřele ukradené.
A vůbec nejlepší by bylo, kdyby dokázala proměnit Rusko v ruiny. To oč se snaží, to je jejím cílem, zlikvidovat ruské obyvatelstvo, umořit ho hladem, zařídit tu rozvrat.
Protože to je jejím cílem a dělá to v zájmu svých západních páníčků. Oni ji dosadili plnit tento úkol.
Centrální banka v nějakém jiném státě zase plní jiný úkol. Ale všechny pracují podle jednotného plánu.
Neboť zatímco vnitřní politika pracuje pro zájmy vládnoucí vrstvy uvnitř státu a vnější politika je uplatňováním politiky této vrstvy vládnoucí uvnitř daného státu mimo něj, tak globální politika určuje roli a místo každého státu ve světě.
Proto jsou státy, které si žijí blahobytně jako turistická střediska, jiné jako finanční střediska, do dalších je soustředěna znečišťující výroba, některé jsou převážně zemědělské, další poskytují zdroje… Každý má svůj úkol.
Je to jako když v domě každý pokoj plní svůj účel. To je to, co určuje globální politika.
A aby na to lidé nepřišli, byl zaveden ten ohlupující termín – GEOPOLITIKA, aby měli naši polithňupové co neustále omílat a oni jsou ještě vděční svému bílému sáhibovi z Londýna:
„Děkujeme, že jsi nás přivedl na myšlenku o existenci geopolitiky…“ Posadili je do pískoviště, dali jim hračku, a tak si s ní hrají.
Potom nemusíte bojovat o všechny státy, ale jednoduše je řídíte. Abyste je však dokázali řídit, musíte je dostat pod svůj kreditně-finanční systém, zahrnout je, jejich průmyslový, výrobní potenciál, jejich celkový ekonomický potenciál, včetně toho vědeckého, vzdělávacího a kulturního do jednotného systému řízení.
A to měly za cíl dvě světové války, které jsou v podstatě jedinou světovou válkou realizovanou ve dvou etapách.
V roce 1913 založili FED, ty nestátní banky, které začaly financovat USA. USA vstoupily do světové války dlužíce Evropě 6 miliard dolarů, a když z té války vyšly, tak už Evropa dlužila USA 10 miliard dolarů. A bylo vymalováno, problém byl vyřešen.
Jenže z té války vyskočil jeden celý segment Evropy a Rusko, takže bylo zapotřebí provést ještě jednu válku.
A když ji zrealizovali, tak v roce 1944 založili světový kreditně-finanční systém, Brettonwoodský systém, kterého se účastnil i SSSR.
Jinou věcí je, že SSSR na ty podmínky nepřistoupil, ale ty, kteří to udělali, si podrobily Spojené státy, které jsou nástrojem globálního prediktoru.
V případě SSSR jim nezbylo než delší dobu čekat, než se vyčerpá stalinská politika budování socialismu a komunismu v jednom samostatném státě a v socialistickém společenství, potom SSSR potopili a znovu se vrátili k plánu vytvoření světového kreditně-finančního systému. Teď jsme tedy do toho systému začleněni a ať už se nám to líbí nebo ne, musíme na to brát ohled. Takže jakékoliv politické rozhodnutí uvnitř státu je nutné přijímat s vědomím, jak se to promítne na celou ekonomiku, protože ze zahraničí mohou naši ekonomiku vypnout.
Stalinský systém, sovětský systém, který jsme zdědili po Stalinovi, se nacházel mimo. Jednalo se o vzájemnou součinnost dvou různých ekonomických segmentů, které přitom sledovaly vlastní cíle. Poststalinské sovětské vedení udělalo všechno pro to, aby naši ekonomiku položilo k nohám globálnímu prediktoru.
Tu kapitulaci podepsali v lednu roku 1968, jednalo se o tu dohodu se společností Lena Goldfields.
Už jsme o tom mluvili.
– Mimochodem podrobněji se s touto otázkou můžete seznámit v analytické zprávě Fondu konceptuálních technologií – Zákon o Centrální bance Ruské federace a suverenita Ruska, která je také součástí knihy: O světě křivých zrcadel.