U příležitosti 405. výročí popravy 27 českých pánů na Staroměstském náměstí v Praze 21.6.1621 připomínáme poměrně málo známý seriál Slovenské televize z r. 1983 .
Dnes již legendární seriál Slovenské televize natočil v první polovině osmdesátých let na Barrandově režisér Miloslav Luther podle námětu Vladimíra Körnera. Pětidílná výpravná historická sága je životopisem významného učence, anatoma a politika slovenského původu Johannese Jessenia (známého též jako Ján z Jesenu či Ján Jesenský), jenž mj. působil i na půdě pražské Univerzity Karlovy. Seriál zachycuje Jesseniovu životní cestu od jeho studií a prvních úspěchů. V roce 1594 se Jessenius stává profesorem chirurgie a anatomie na univerzitě ve Wittenbergu, kterou před léty navštěvoval. Odtud povede jeho cesta přes mnoho společenských i osobních úspěchů a neúspěchů až ke smutnému konci na pražském popravišti. Tento věhlasný muž byl totiž nakonec popraven za účast ve stavovském povstání spolu s dalšími šestadvaceti pány. Jeho osud byl spjatý s klíčovými událostmi českých dějin na přelomu 16. a 17. století, v době, kdy renesance pomalu skomírala i se svými humanistickými ideály… V hlavní roli uvidíme řadu vynikajících českých a slovenských herců, především v titulní roli Petra Čepka. Kvůli slovenskému znění mu propůjčil hlas Milan Kňažko, jenž však zároveň ztvárnil kata Mydláře.
Recenze diváků:
Nepochybně jeden z nejpovedenějších seriálových projektů v tehdejším Československu, zejména díky Körnerovu scénáři a tradičně vynikajícímu Čepkovi v hlavní roli. Obsah je suše nastíněn v obsahu, jen k tomu dodávám, že ačkoli samotný Jesseniův životopis byl mírně upraven do příběhové podoby, historické dění a reálie jsou popsány velmi věrně. Körner totiž scénář diskutoval hned s několika historiky, kteří se na dobu 17. století specializují. Je to nakonec takové „dvojité balení“ – kromě zajímavého životního příběhu Jana Jesenského se vám dostane i kvalitního historického exkurzu do doby zvolna končící renesance a začínajícího baroka, pro Čechy pak do let, kdy se na dalších 300 let lámal chleba. Jestli dostanete možnost se podívat, určitě ji nepropásněte. V ČT tenhle seriál z mně neznámého důvodu prakticky nereprízují
Famózní. Vybrat si v historii hrdinu, který prochází zlomem historických epoch, projít s ním kus Evropy a vplést ho do zlomových událostí té či oné doby, to je vypravěčský styl Mika Waltariho a samozřejmě dalších romanopisců, můj nejoblíbenější. Výběr Jana Jesenia je velmi šťastný, neboť byl významnou osobou přítomnou při všech zásadnějších událostech konce 16. a začátku 17. století. Jeho cesta na popraviště je i cestou staré české šlechty na smrt a do exilu, koncem stavovských Čech, úsvitem Čech katolických. Vyprávění je sice zdlouhavé, ale pro informované je lahůdkou. Je dobré se na sledování předem teoreticky připravit, znát politické pozadí je v tomto případě naprosto nezbytné .
Doctor Vitenbergicus
První část nás seznámí s lékařem Jánem Jeseniem. Jeho dětství, studia, od roku 1594 profesura chirurgie a anatomie na univerzitě ve Wittenbergu a služba v lazaretu za doby bojů s mohamedány byl směs šťastných, ale zejména zlých a bouřlivých okamžiků…
Anatomia Pragensis
Druhá část slovenského historického seriálu má název Anatomia Pragensis, podle nevídané události, kterou Johannes Jessenius podnikl pri své návštěvě Prahy. V Řečkově koleji totiž na těle odsouzeného oběšence (jehož tělo získal od kata Mydláře) provádí veřejnou pitvu. Zatímco odborné kruhy přijímají tuto převratnou výukovou metodu s nadšením, laická veřejnost ji odsuzuje. Císař Rudolf II. projeví přání, aby Jessenius opustil provinční knížecí dvůr a usadil se v Praze. Zde Jessenius vydává řadu přednášek, vědeckých a lékařských spisů, provádí pro studenty další pitvy… a začíná se zajímat o politiku…
Stellis vinctus
Třetí díl výpravného historického seriálu o osudech Johannese Jessenia, nazvaný Stellis vinctus, zachycuje poslední období vlády pološíleného císaře Rudolfa II. Pražská univerzita přejde do rukou českých stavů a Jessenius se má stát jejím profesorem. V té době se musí potýkat též s morovou epidemií, která zasáhla hlavní město. Je to těžký boj, protože každý nemocný je předem prohlášen za mrtvého. Morová značka se ocitne též na Jesseniově domě, i když lékařova žena Marie onemocněla jen běžnou chorobou. Nešťastný souběh událostí má však za následek, že Marie se nakonec stejně nakazí…
Theatrum mundis
Čtvrtý díl slovenského historického seriálu o Johannesu Jesseniovi má název Theatrum mundis a odehrává se po smrti císaře Rudolfa II., který byl Jesseniovým ochráncem. Nový císař Matyáš doktorovy služby odmítne. Jessenius napřed císaři napíše pokornou supliku, ale později ji z hrdosti roztrhá. Pozná svůdnou dívku Floro, se kterou stráví celou zimu. Přitom stále pracuje na vědeckých spisech. Floro však jednoho dne beze stopy zmizí. Později za Jesseniem přijdou jeptišky i s novorozenou holčičkou Julkou, kterou Floro v útulku přivedla na svět. Lékař se dítěte ujme. Po čase je jmenován rektorem pražské univerzity. V zemi se v té době začínají bouřit české stavy a dojde k defenestraci místodržitelů Slavaty a Martinice. Jessenius po poradě s Harantem a Budovcem odjíždí jako legát českých stavů do Uher…
Via Doloris
Pátý díl slovenského seriálu scenáristy Vladimíra Körnera a režiséra Miloslava Luthera má název Via Doloris a uzavírá velkolepý historický projekt, jaký dodnes nemá v české a slovenské televizní tvorbě obdoby. Poslední část zachycuje neúspěšnou diplomatickou misi Johannese Jessenia na sněm uherských stavů a především trpký konec tohoto učence, lékaře, anatoma a diplomata. Jessenius byl totiž jedním ze sedmadvaceti pánů, popravených v červnu 1621 před pražskou staroměstskou radnicí za účast ve stavovském povstání. Na pozadí jeho osudu pak tvůrci zobrazují dění v českých zemích v době soumraku renesančních ideálů, kdy vypukla třicetiletá válka a kdy potupnou porážkou v bitvě na Bílé hoře české stavovské povstání skončilo… (oficiální text distributora)
Svědek umírajícího času (1990) – film Na počátku stál slovenský televizní seriál Lekár umierajúceho času, věnovaný vědci rudolfínské doby Janu Jeseniovi. Skončil na popravišti spolu s dalšími pány po prohraném protihabsburském povstání. Když režisér Miloslav Luther pojal ideu z natočeného materiálu vytvořit zkrácenou verzi pro kina, musel jej nejen syžetově přestavět, ale také nadabovat do češtiny.
Přečtěte si také články:
Bílá hora (1620) – důsledky porážky české stavovské armády – Náboj Pravdy
A knihu: