Jiří Jaroš Nickelli, etnograf historik
I) Ukrajina je název novověký, původní název byl Kyjevská RUS a poté Malorus.
Název Malorus se používal ve 20.století až do roku 1944. Byl to název etnografický a zeměpisný, protože Rusko se dělilo podle dialektů a území na Bělorus, Velkorus a Malorus. Dokládá to celá slavistická věda a její zakladatelé. Z našich jmenujme jen Pavla Josefa Šafaříka a jeho stěžejní dílo „Slovanský národopis“, jehož třetí vydání poslední ruky (jakožto poslední vydání pořízené za života autorova a autorem samým edičně připravené) vyšlo roku1849 – a u nás je Akademie věd vydala roku 1955. Z dalších velikánů naší slavistiky jmenuji profesora Lubora Niederla a jeho práci „Slovanský svět“ vyšlou roku 1909 u Laichtera, s mapou Slovanstva, kde uvádí – kýho výra! – zásadně MALORUS, nikoli Ukrajinu.
Ale vraťme se k P.J.Šafaříkovi. Filolog a etnograf Šafařík v Hlavě I. svého díla charakterizuje („definuje“) oblast ruské řeči s poli, znaky a nářečími. V par. 6 hovoří o nářečí velkoruském a v par. 8 o nářečí maloruském – tedy o nářečí – jazyku, jímž hovoří takřka celá dnešní vymezená „Ukrajina“, kromě Rusínů a oblastí jazyka velkoruského. Vymezuje i přesný geografický rozsah tohoto jím zvaného nářečí, čili jazyka a jeho mluvčí – obyvatelé jsou Malorusové.
Historické prameny hovoří zde o Malorusech, první státní útvar tu byla Kyjevská RUS a všechny prameny týkající se například Zakarpatí, hovoří o „Porta Russia“, o bráně Ruské, o uherské Rusi – „Russia, que vocatur Hungarica“ atd.
O tom všem si můžete počíst mimo jiné i v mé knize „Syn Karpat“ a v dalších publikacích týkajících se Podkarpatské Rusi, momentálně nazývané „Zakarpatská Ukrajina“.
Jak se tedy dospělo k názvu “Ukrajina”? Název “Ukrajina” vůbec neoznačuje původní etnikum. Je to název militárně geografický, nikoli etnický, dnes nanejvýše etnografický. Název Ukrajiny vznikl v dobách soupeření ruského impéria s turkotatarskými kaganáty a s osmanskou říší. Byl to zeměpás hraničních území Ruské říše proti neslovanským etnikům a jejich kmenovým a říšským útvarům.
Geneze tohoto militargeografika byla stejná jako geneze názvu “Krajina” na Balkánském poloostrově, tj. u chorvatsko-slavonské Krajiny. Jak tam vznikl tento název? Stejně. Byla to hranice habsburské državy jihoslovanských území proti Osmanské říši. Na hranici byly postaveny strážní věže a pevnosti. Obsluhovali je Chorvati a Srbové – migranti před okupačními Turky. K této éře se rovněž váže vznik jedné oděvní součástky u vojenských krojů Chorvatů. Ti nosili obvykle k vojenskému kroji (prauniformě) červené šátky. Z těch vznikla později tzv. kravata zkomolením etnického názvu nositelů.
Ukrajinský zeměpás byl oproti balkánské Krajině delší a širší. K jeho obraně sloužily většinou kozácké oddíly bydlící v tzv. karaulech. Díky carským ruským dekretům se legalizovaly jako ochránci hranic a byly vyňaty z nevolnictví. Zde byl základ pohraničních vojsk pod velením atamanů. Tito atamani rovněž přispěli ke vzniku moderního státu “Ukrajina” v roce 1917 z moci rakouskouherského a zejména německého Mackensenova vojska.
2) Státnost Malorusi neboli Ukrajiny se tedy datuje až od I. světové války od roku 1917, kdy vojska Němce Mackensena spolu s rakouským vojskem Böhm-Ermolliho, co prohrál Zborov, obsadila převážné území dnešní Ukrajiny a instalovala Ukrajinskou centrální radu s atamany Machnem, Petljurou a Skoropadským. Tito atamani stáli u zrodu nové Ukrajiny. Tehdy pod záštitou germánsko austrohungarských okupantů vznikl stát “Ukrajina”.
3) Od tzv. „centrální Ukrajiny“ Skoropadského se odtrhli RUSÍNI pod dr.Žatkovičem v USA a připojili se k nově ustavené Republice Československé, pozdější ČSR. Důvod prostý. Ukrajinci Kyjeva neuznávali Podkarpatské Rusíny jako národ. Na Podkarpatské Rusi vznikla ANRUR – Uhro-rusínská národní rada (Americká lidová rada Ugro-Rusínů; politická platforma byla formulována v memorandu ANRUR, sepsaném právníkem Grigorym Žatkovičem) a ta se přiklonila ke vznikající ČSR. Ostatně takových národních rad tam vzniklo několik, ale byly neúspěšné, protože velmoci podpořily radu dr. Žatkoviče s příklonem k ČSR. Ale ani tyto rady se nejmenovaly po Ukrajině, nýbrž po Rusku – například “Ruská krajina“ nebo “Příkarpatská Rus“.
Co plyne z tohoto historicko etnografického exkursu? Především to, že název Malorus, Malorusko je mnohem starší, že je to název podložený etnickým a jazykovým základem, kdežto název Ukrajina je název vojensko-zeměpisný a mladší.
Nakonec jen takový škodolibý fakt z dějin II. Světové války.
Američané roku 1944 natočili vojenský propagační film o boji Sovětského svazu s nacisty. Ten film se u nás prodává jako dobový dokument. Mám jej ve svém archivu.
Autorem filmu bylo Ministerstvo války Spojených států. Ti označovali ve filmu různá historická území SSSR včetně dnešní Ukrajiny. A nerozpakovali se ztotožnit názvy Malorusové čili Ukrajinci.
Zdroje:
České národní listy – příspěvky – Nepřesnosti o dějinách Maloruska alias Ukrajiny – Dr. J. Jaroš Nickelli
Etnograf a historik může stokrát vysvětlit Malorusko komentátor bude stále mlít o Ukrajině