M.A.Bulgakov – Mistr a Markétka – desetidílný seriál ruské TV a e-kniha – shlédněte a přečtěte si jedno z nejvýznamnějších děl světové literatury

Seriál ruské televize najdete pod textem. A pod seriálem e-knihu 😊.

I na západě je román Michaila Afanasjeviče Bulgakova Mistr a Markétka považován za jedno z nejvýznamnějších děl světové literatury 20. století. Proč asi? Na tuto otázku nemusí být snadné nalézt odpověď. Pokud zůstaneme na povrchu, pak jistě můžeme prohlásit, že autor upoutal čtenářovu pozornost výjimečně originální formou jazyka. Je zároveň úsporný i detailní, předkládaný obraz je velmi živý a přesný, bez zbytečných kudrlinek. Dialogy jsou taktéž přímé a nabývají až dramatických rozměrů ve smyslu – není možné z nich vypustit ani jedno slovo. Čtenáře hltajícího obrazy a spletité dějové linie příběhu autor nenechá spočinout. Navíc temnota a jakési nadpřirozené schopnosti Wolanda a jeho svity skutečně působí až magneticky a vyvolávají ve čtenáři zvláštní chvění, ať si to uvědomuje či neuvědomuje. To bude jeden a dost možná hlavní důvod, proč se nakonec stal román tak uznávaný i na západě. Zabrnkal ve své první smyslové rovině na strunku démonismu. A ta zní západním kulturním prostorem a nejen jim velmi silně. Tedy došlo zde k určitému sladění.

Ale pro hloubavějšího čtenáře se otevírají další smyslové úrovně románu a on zjišťuje, že jde o propracovaný komplex v podstatě celkového obrazu dějin, o dílo filosofického charakteru, v němž autor nejen že mapuje dějinný proces, ale zároveň i předkládá určitou nadčasovou logiku v něm probíhajících a věčně se opakujících příběhů. A tady je možné se ptát, jestli i tyto aspekty románu byly na západě zcela pochopeny. Pravděpodobně do určité míry ano, protože jeho cesta ke čtenářům nebyla přímočará a trvalo celkem dlouho, než si mohl knihu někdo koupit v obchodě. Však to i sám autor v románu předpověděl, že jeho přijetí kulturní frontou nebude hladké. Dobře věděl proč. A tady se dostáváme ke druhé smyslové rovině románu, v níž autor předvádí nemilosrdnou klasifikaci a odhalení všech možných druhů problematických forem chování, které jsou v rozporu s dobrými mravy. V podstatě se jedná o přehlídku různých forem démonismu od drobnějších až po ty s širším záběrem. A autor nezůstává u popisu stavu, ale předkládá železnou logiku vývoje pro ty které různé formy démonismu. A tak starý zatvrzelý ateista Berlioz končí do poslední chvíle netuše pod koly tramvaje a mladý nadšený zatím nezkušený ateista končí v blázinci s diagnózou schizofrenie. Tak by bylo možné pokračovat. Bulgakov vyjevuje nelítostný systém zpětných vazeb Hierarchicky nejvyššího řízení, kde ďábel je pouze určitou logickou komponentou v situaci, kdy člověk systematicky a dlouhodobě volí špatnou z možností budoucnosti resp. volí vědomě zlo.

Tolik zatím ve velké stručnosti k románu. Předpokládám, že se mu nebo nějaké jeho části budu věnovat podrobněji v některém dalším příspěvku. Následuje ve formě citace jeden z pokusů o stručné shrnutí románu. Poté odkazy na opravdu vynikající desetidílný seriál ruské provenience z roku 2005 skvěle nadabovaný do češtiny. Tento seriál opravdu velmi dobře zachycuje hlavní a podstatné momenty z románu. Zde je odkaz na wikipedii o románu. Na závěr ještě k dispozici pdf verze knihy, jde o starší ze dvou dostupných překladů.

Přeji příjemnou nejen zábavu u nějaké formy tohoto skvostu světové literatury!

Troufalý pokus o stručné shrnutí celého příběhu:
Dva ateisté se špičkují v Patriarchových rybnících (dobře si vzpomínáme, co jsou ti patriarchové zač) a to má za následek postupné zhmotnění Ďábla v podobě úplně „obyčejného“ zahraničního konzultanta. Zkrátka někoho, kdo se sice jeví podezřele, ale ne zase až tak a navíc umí zaujmout vyprávěním příběhů dávno minulých. To jen pro pořádek. Ale on, aby toho nebylo málo, vidí i do budoucnosti. Tfuj. A tak nezbývá než se rozloučit s Berliozem, který ještě ani zhroucený pod tramvají nechápe, co že se to vlastně děje a že to byl on sám, kdo si vytvořil podmínky své likvidace. Tak jen zavyje na měsíc a pak už jenom mnohonásobná křupnutí a lámání kostí a kloubů a jeden dobře mířený říz. To Bezdomovec byl ještě ušetřen a v podstatě sám si naordinujíc schizofrenii vydal se na celkem přímou cestu do blázince. No a pak už jen ten sen o Mistrovi a Markétce daný nešťastnému básníkovi Shora, aby pochopil, co že ho to za iluzi potkalo v těch Rybnících. A že to bude ještě pořádná jízda. Mistr se opět potká s Berliozem. Markétka se stane vědmou, královnou plesu a dovypráví nám příběh Piláta, do něhož se jednoduše zamilovala. Proběhne věhlasné odhalení Černé magie samotným Wolandem a jeho svitou. Konferenciér přijde na chvíli o hlavu, z čehož se mu nedaří docela vzpamatovat. I na takovou tu „absolutní“ romantickou lásku dojde. Ale konec dobrý, všechno dobré!? Pilát nakonec dořeší to nedorozumění s Jeshuou. Mistr s Markétkou najdou svůj klid již bez těch rýpavých Kocomourových poznámek a tak vůbec. Jen tak nějak ten konec naznačuje spíš nějaký začátek. Jakože jak to vlastně udělat, aby nikdo neskončil pod koly tramvaje anebo v lepším případě v blázinci a nemusel si tak nechat zdát ten dost divoký sen?

E-kniha

E-kniha rovněž samostatně zde.

Telegramový kanál věnující se nejen problematice románu Mistr a Markétka, ale i jiným oblastem společenského života s důrazem na koncepční přístup. Základní cíl je jasný, dostat se do souladu se Záměrem jediného dobrého Boha všedržitele. To znamená nalézat a nalézt míru ohledem svého celostního působení v Životě, jak ve vztahu k sobě samotnému, tak ve vztahu k nejbližším v rodině, až po vztah ke všem ostatním a k celku přírody včetně onoho Boha samotného. Tím přispět k zavedení a rozvoji Království božího na Zemi.