VP SSSR (2005): Potřebujeme jinou školu – budíček pro celou společnost: Co musíme změnit v oblasti vzdělávání, abychom se nerozplynuli v minulosti

Na úvodní straně díla VP SSSR je uvedeno, že titul „Potřebujeme jinou školu“ je analytickým sborníkem otázek týkajících se pedagogiky a zároveň pracovním materiálem pro vypracování strategie reformy vzdělávacího systému. To by mohlo budit dojem, že se jedná o publikací zaměřenou pouze nebo hlavně na odbornou (především pedagogickou) veřejnost. Nic však nemůže být dál od pravdy: Kniha „Potřebujeme jinou školu“ nás seznamuje s novými poznatky a postupy v oblasti vzdělávání, jež může každý využít hned nejen pro sebe, ale i pro své děti a vnuky či jako pedagog při výuce studentů a žáků. Přejeme si a doufáme, že se pro prarodiče, rodiče a větší děti tato kniha stane nepostradatelnou příručkou, průvodcem i pomocníkem takřka na každý den. Proč na každý den? Nu proto, že dnes se všechno rychle mění. Každý den na nás klade nové a nové požadavky. Na rozdíl od našich předků dnes nevystačíme s tím, co jsme se naučili kdysi ve škole. Proto i škola budoucnosti – „jiná škola“ – musí být založena na zcela odlišných principech než ta dnešní. Vypracovat novou strategii vzdělávání pro stát samozřejmě není jednoduché. Ale získat informace a využít je pro sebe, rodinu nebo – jste-li učitelem – ku prospěchu žáků, které učíte – proč ne? Není nutné na cokoliv čekat. Kniha obsahuje mnoho doporučení, která je možné začít aplikovat okamžitě. Tak do toho!

Báseň M.J. Lermontova „Démon“, o níž se autoři v knize zmiňují, na Náboji Pravdy zde.

Než začneme, tak si trochu zavzpomínáme aneb: Trocha nostalgie nikoho nezabije 😊:

E-kniha (pod ní najdete audioknihu) – Kniha byla přeložena z ruštiny pouze do slovenštiny, ale audiokniha je v češtině :).

Audiokniha – Díly budou postupně přidávány tak, jak je budeme načítat

1. díl – Úvod + 1. kapitola – Naše epocha a vzdělanostní problémy lidí

Z obsahu: Škola založená na pedagogice „nahrávání“ znalostí a dovedností do psychiky dítěte nemůže zajistit požadavky dnešní doby – Kvalitativně jiná škola musí zajistit, aby si děti osvojily svůj vlastní tvořivý potenciál a aby se naučily dovednosti SEBEVZDĚLÁVÁNÍ (v současnosti se znalosti rychle rozšiřují, není to už jako za starých časů, kdy se poznatky měnily velmi pomalu a jedny a tytéž znalosti stačily k životu několika pokolení v řadě za sebou) – Proto v „jiné škole“ má klíčový význam psychologie – biologicky vrozený potenciál člověka je objektivní daností, ale reálná schopnost osvojit si znalosti a dovednosti a osvojit si a uplatnit své tvůrčí schopnosti jsou přímo podmíněny ORGANIZACÍ PSYCHICKÉ ČINNOSTI jednotlivce a ne genetikou, ta vytváří pouhý základ – Co to znamená „myslet?“: Na základě dostupné informace dělat závěry o možnostech a perspektivách průběhu události, klást si cíle ve vztahu ke zjištěným možnostem a vypracovávat řešení, jejichž realizace nebude přinášet nepřijatelné výsledky a nepřípustné vedlejší účinky. Takže ve společnosti, kde je kultura myšlení a smyslově-emoční kultura adekvátní Životu, není místo pro aforismus: „Mysleli to dobře, ale dopadlo to jako vždycky.“ – Ve škole budoucnosti musí být osvojování si znalostí a dovedností založeno na ovládání psychologických praktik, které umožňují člověku vytvářet duševní rozpoložení potřebné pro vlastní úspěšnou činnost. …  mnoho dalšího

2. díl – 2.+3. kapitola: 2. kap – Osvojení psychologických praktik naladění pracovní nálady nebo doučování učitelů odborných předmětů? – 3. kap – Základní nedostatek zformovaného systému vzdělávání

Z obsahu: Řešení úloh vyžaduje určité přesné fungování ducha žáka (jeho biopole), protože právě duch – biopole je nositelem všech procesů psychické činnosti, včetně myšlení – Před samotným řešením úloh je třeba si vytvořit pracovní náladu, tj. nastavit své biopole (ducha) tak, aby psychika byla ve stavu vyřešit úlohu – Úspěšná realizace každého díla vyžaduje konkrétní pracovní náladu – Na každou činnost je třeba se dopředu naladit. A k tomu je nutné naučit se silou vůle měnit rozpoložení své psychiky. Ideálně by si tyto dovednosti děti měly osvojit ještě ve školce.

Učitelé: Měli by v sobě mít lásku k životu a ke každému žákovi a do práce vkládat svou duši aj.

3. díl: 4. kapitola + 5. kapitola-1. část.

Z obsahu: 4. kapitola: Učí škola číst? Potřebujeme se učit rychločtení, bez toho dnes už není možné osvojit si znalosti potřebné pro život (Zákon času) – Rychločtení je psychická dovednost: Proč se neučí ve školách?
Studium ve Škole Olega Andrejeva umožňuje: Zvýšit rychlost čtení 5 – 10 x; zvýšit kvalitu osvojení si textu a delku jeho zachovaní v paměti více než 2x; Zlepšit si paměť a pozornost; zvýšit zájem o studium, atd. -Psaní rukou – rychlopis – psaní na klávesnici – desetiprstá metoda.

5. kapitola: Rodina, škola, společnost (1. část) – Škola musí dát dětem to, co jim rodina nedokáže poskytnout, včetně narušených rodin – Předškolní zařízení neplní výchovně vzdělávací funkci: děti se stávají sebou samými až v neděli večer po týdenní návštěvě školky – učitel nebo vychovatel je schopen vnímat max 12 dětí jako individualit – málo času rodičů na děti – špatná komunikace, často nulová výchova, vychovatelé v rodinách. Nejdůležitější psychické dovednosti nutné pro studium a pro život: 1. osobní smyslově-emocionální kultura, kultura myšlení a 2. „svévolné“, tedy podřízené vlastní vůli odhalení a odstranění bariér a konfliktů mezi vědomím a nevědomými úrovněmi psychiky – obojí se v dospělosti získává už obtížně.

4. díl: 5. kapitola-2. část.

Z obsahu: Stát je povinen: 1. Zabezpečit takové ekonomické podmínky, aby se rodina mohla rozvíjet, a to z jednoho platu – změnit TV vysílání (dnes škodlivé a demoralizující) – 2. Propagovat: absolutní střízlivost, svědomitou práci a život bez parazitování – 3. Zajistit přípravu psychologů a pedagogů, které pomohou dětem získat prospěšné psychologické návyky: nejlepší z nich musí pracovat s NEJMLADŚÍMI dětmi – Stěžejní základy osobnosti – mravnost, etika, chápání světa – vznikají v období od cca 2- 5 let – Je nutné společně s dětmi přemýšlet a dávat jim odpovědi na otázky typu: (z textu): Aký je rozdiel medzi živým a neživým? Čo jeto smrť, a ako žiju mŕtvi? Existuje Boh? A ak nie, prečo potom ostatni hovoria že existuje? Keď pilia drevo, boli ho to? Je dobre jesť maso? Veď pre zvierata, vtaky a ryby je to strašne a bolí ich to, keď ich zabijaju. Odkiaľ sa beru peniaze, a prečo su v obchode ceny a neda sa kupovať zadarmo? Kto to je pan? Z čoho sa sklada štat, a prečo su niekde krali a inde nie? Čo je to ≪dobre≫, a čo je to ≪zle≫? Prečo a kvoli čomu su dievčata a chlapci rozdielni? Ako vyzeraju dospeli ujovia a tety bez šiat? Porozpravaj, aky si bol (bola), keď si bol (bola) maličky (malička). A ako bolo, keď som ja nebol na svete? Odkiaľ sa vzal prvy človek? atd. U veľkeho množstva deti (vo veku od 3 do 7 rokov) sa v takychto filozofickych otazkach prejavuju zaujmy ich osobnosti, ktore su v predstihu Zhora zamerane na informačno-algoritmicke
zabezpečenie realizacie z programu vlastneho predurčenia každeho z nich, v priebehu celeho nasledneho života.
Nejlepší pedagog musí být matka dítěte – Co je to dialektika a jak pomůže při hledání odpovědí na složité otázky atd. Vše najdete v knize na str. 21-29.

5. díl: 6. kapitola-1. část.

Z obsahu: Historická věda a lidsko-společenská nauka – Ve školách se učí jen 2 skutečné vědy: matematika a geografie – vše ostatní jsou jen subjektivní intepretace – nejvíce jsou postiženy historie a občanská nauka – Co dělat, abychom se nestali bioroboty? Naučit se KLÁST OTÁZKY.
6.2. Spory o učebnici historie: „Pokud chceme, aby ve společnosti vládla diktatura svědomí, tak musí diktatura svědomí vládnout v aparátu“ – Přesně o to se snaží V.V.Putin (27.3.2003): «“Moderné učebnice pre školy a univerzity sa nesmú stať priestorom pre nový politický a ideologický boj, — oznámil prezident, — v týchto učebniciach musia byť prezentované historické fakty, musia pestovať pocit hrdosti k svojej histórii, k svojej krajine“. “Svojho času, — pokračoval Putin v hodine dialektiky2 — historici kládli dôraz na negatíva, pretože vtedy bolo úlohou rozbiť predchádzajúci systém; teraz máme inú, tvorivú úlohu. Pri tom je treba odstrániť šupku aj penu, ktoré sa za tie roky nazbierali“
Podněcování k etnické nenávisti v učebnicích historie I.I. Doluckého: záměrné měnění mentality ruského národa (financován Sorosem) – Je třeba patriotické vzdělávání – duchoví výchova ve škole založená na pravoslavných tradicích (v RF) – Historici posluhují politikům a klamou – Abychom se nestali rukojmími, musíme umět samostatně interpretovat data aj.

6. díl: 6. kapitola-2. část – b.6.3.1.

6.3. Jakou musí být «objektivní» učebnice historie? – 6.3.1. Hledání objektivních kritérií – Subjektivismus v historické literatuře (svévolný i mimovolný) – Např. začátek Velké vlastenecké války: – zamlčování faktu, že Vojensko-mořská flotila SSSR odrážela nacistický útok ve stavu plné bojové pohotovosti, mělo a má obrovské důsledky (cca od 2. min. záznamu, str. 37 v knize) – Kde hledat skutečná fakta? – V memoárech: „…Ľudia žijú, čo-to robia, a potom píšu spomienky. A v tejto memoárnej literatúre, ktorá dáva oveľa širšiu a plnšiu predstavu o ich dobe, je obsiahnutých množstvo svedectiev o faktov…“ (str. 38, cca 4. min. záznamu) – Poznámky: Pearl Harbor byl americký gambit – Japonsko-ruská válka 1904-5 – O Žukovovi – O svobodných zednářích se mlčí – Kdo a proč stojí za učebnicí Doluckého? – Hrůzný případ chlapce zavražděného v 1. pol. 19. století a zkreslování faktů, které vede k mylným závěrům (cílem je zachovat protilidskou koncepci řízení světa)… a mnoho jiného.

7. díl: 6. kapitola-3. část – b. 6.3.2. «Zkrášlování» minulosti, «očerňování» a «objektivnost» na osnově hodnověrných faktů – 6.3.3. Kategorie, ležící v základech objektivní historické vědy – O zkáze ponorky Kursk a o filmu „72 metrů“, který má přesvědčit veřejnost o jiném průběhu událostí aj.

8. díl – kapitola-4. část – 6.3.4. Hlavní vlastnost historického procesu – Výborná kapitola! Doporučujeme!

Politika: Co si o politice myslí žáci – Před politikou se utéct nedá – Politika v nejširším smyslu znamená řízení zájmů tom nejširším smyslu slova, a zasahuje každého: „Politika — to je řízení života společnosti jako celku, včetně řízení vnitřních sociálních útvarů Jakož i umělých i přírodních systémů spojených se společností. Politika zahrnuje i organizaci samořízení tam, kde přímé řízení není možné nebo není žádoucí.“
Globální politika — činnost zaměřená na realizaci cílů ve vztahu k celému lidstvu a planety Zem: globální politika není udělování přímých pokynů hlavám států, ale převážně nenuceným řízením spektra dlouhodobých tendencí, které se nakonec i samy realizují (v automatickém režimu)
Zahraniční politika — činnost zaměřená na realizaci cílů vládnoucí třídy státu za hranicemi svého území a jurisdikce;
Vnitřní politika — činnost zaměřená na realizaci cílů vládnoucí třídy státu na svém území a v hranicích své jurisdikce.
Programem globální politiky je Biblická koncepce zotročení lidstva – Nástroje stmelování židovstva, aby se neasimilovalo do jiných národů (např. antisemitismus) – Zednáři uskutečňují jen konkrétní část tohoto programu (str. 52) – Tento program připsali Bohu! – Křtění Rusi v r. 988 bolo světonázorovým vítězstvím agresorů nad Rusí Historické knihy jsou všechny neobjektivní – autoři vycházejí z toho, že globální historicky proces je neřízený (přičemž OPAK JE PRAVDOU).

9. díl – kapitola-5. část – b. 6.3.5. Prehistorie a začátek dějin dnešní globální civilizace a 6.4. Historická věda a lidsko-společenská nauka – Čím začaly dějiny dnešní globální civilizace?

Čím začaly dějiny dnešní globální civilizace? – Hlavní historický mýtus – O pracích A.T.Fomenko a G.V.Nosovskeho (kratší verze historie) – Absence „přechodných článků“ (tvorové mezi opicí a člověkem apod.) – Jaká byla ve skutečnosti „doba kamenná?“ – Záhady města Mohendžodáro – Staré mapy s Antarktidou bez ledu – Jaké je skutečné stáří egyptské sfingy? – Mamuti a jiná rychle uhynulá zvířata, která se zachovala v ledu – Jezero Titicaca a ruiny starobylého města i přístavu – Evropa: množství megalitických staveb z doby kamenné – Mýty Dogonů a Sýrius – Získali snad lidé předchozích generací různé poznatky organolepticky (vlastními smysly)?
Z textu: „…Ide o to, že v zavislosti od toho, aki jednotlivci tvoria spoločnosť, taka je aj štruktura spoločensko-politickej organizacie života spoločnosti ako systemoveho celku a take su aj vzajomne vzťahy ľudi v nej…“
„…ak aktualna politika ma svoj povod v minulosti, potom adekvatne predstavy prave o minulosti musi poskytovať objektivna historicka veda…“
„… potom všetko, čo sa dnes interpretuje vedou jako primitivna ≪doba kamenna≫, bolo v skutočnosti epochou kvalitativne inej duchovnej kultury …“ „…Napoleon: ≪Predvidať — znamena riadiť≫. Predvidať však znamena — vidieť v buducnosti matricu mnohovariantnych možnosti ďalšieho priebehu udalosti, a rovnako aj nasledkov voľby a realizacie každeho z tychto videnych variantov…“ aj.

10. díl – kapitola 7. Učebnice „Úvod do společenské nauky“ – .1. „Společenská nauka“ a přírodní vědy – 7.2. Úvod do humanizmu: do falešného i do pravého

Učebnice „Úvod do společenské nauky“ jako projev profanace(zneuctění) ze strany pedagogů svého dluhu vůči žákům a společnosti – 7.1. „Společenská nauka“ a přírodní vědy – Černobylská katastrofa – jak bylo možné se jí vyhnout a jak s tím souvisí román Mlhovina Andromedy (I.A.Jefremov) a méně známá havárie reaktoru na AP (atomové ponorce) „K-19“? Je či není možné sestrojit perpetuum mobile? Dílo J.V.Stalina „Marxizmus a otázky jazykovědy“ není o lingvistice ani marxizmu, ale o tom, že věda v SSSR byla organizovaná na mafiózně-korporativních principech, což je nepřípustné – „Kdo jde dopředu ve vědomostech, ale zaostává v mravnosti, ten kráčí víc dozadu, než dopředu“.
7.2. Úvod do humanizmu: do falešného i do pravého – Obsah pojmu „humanismus“ – O přisluhovačství aj.

11. díl – 7.3. Co dělá s člověkem vyučování v ruské škole? – Co dělá člověka člověkem?

Je třeba v sobě vykořeňovat přisluhovačství – Mravnost by měla být vždy na 1. místě („…Mravnosť vyskumnika a spoločnosti (spotrebiteľa vedeckych vytvorov) je prvorada, pretože doležitejšia je bezpečnosť ziskania vedeckeho vysledku a jeho použivania…“).
Dva názory na humanismus – láska není sex a není to jen cit, ale i zodpovědnost aj.

12. díl – 7.3. Co dělá s člověkem vyučování v ruské škole? – Co dělá člověka člověkem? – 2. část

Otázky k autorovi (Akademik Bogoljubov) učebnice – Diogenes s lucernou: („Hledám člověka“) – Je velký rozdíl mezi Člověkem a člověku se pouze podobajícím subjektem – Autor sám je obětí mravně zdeformované výchovy – od dob Diogena se prakticky nic nezměnilo – Jak se vlastně lišíme od zvířat? Orangutani – „lesní lidé“: 24 modelů chování, tj. kulturní chování vzniklo před 14 mil. let, kdy se orangutani zformovali jako samostatný druh – rituály or., sport, používají pracovní nástroje, šimpanzi dtto, papoušci trochu mluví atd. – Nepochopené Platonovy posměšky na adresu „člověka“ – Co je to biopole – Rozdíl mezi hmotou a matérií – Co je to vůle? – Darwinova teorie aj.

13. díl – 7.3. Co dělá s člověkem vyučování v ruské škole? – Co dělá člověka člověkem? – 3. část – 7.4. Kdo z lidí je skutečným Člověkem v Životě?

– Cožpak nerozumná Příroda šíleně a bezcílně zplodila biologický druh „Člověk rozumný?“ – V podstatě je to otázka o existenci Rozumu, který vytvořil algoritmus rozvoje biosféry (včetně vzniku Člověka) – Bůh (Tvůrce, Všedržitel…) – Člověk vznikl hned v principu takovým, jak ho známe – (mohlo to trvat miliony let, než se zformoval, ale pak vznikl naráz) –

Učebnice píší a školu řídí většinou bioroboti-zombi a darebáci: profesionálně organizovaný idiotizmus v oblasti vědy a vzdělávání je možné bezbolestně vykořenit len  ≪zdola≫, výchovou nových pokolení

7.4. Kdo z lidí je skutečným Ćlověkem v Životě? – Biologický druh ≪Člověk rozumný≫ je skutečně výplodem biosféry Země. A opravdu je jedinečným jevem, který v ní nemá obdoby: v každém druhu kromě Člověka je geneticky naprogramovaný jednoznačný, bezalternativní charakter organizace psychiky (jedinců druhu). Pokud je chování člověka (bez ohledu na jeho tvůrčí potenciál) bezvýhradně podřízené instinktům a reflexům, tak je subjekt organizací své psychiky neodlišitelný od zvířete – naprogramované bioautomaty – biopole – kolektivní psychika a intelekt aj.

14. díl – 7.4. Kdo z lidí je skutečným Člověkem v Životě? – 2. ČÁST

Lermontov: báseň „Démon“ (na Náboji Pravdy zde (https://nabojpravdy.cz/02-kultura/025-literatura/0217-poesie/michail-jurijevic-lermontov-demon-aneb-umelecke-ztvarneni-jednoho-z-typu-lidske-psychiky-v-prekladu-josefa-hory/))– mravně-psychologický typ, který vyjadřuje svévoli: démonická organizace psychické činnosti – ohraničenost démonismu – „dobří“ a „špatní (zlí)“ démoni a rozdíl mezi nimi. Kdo je člověkem, pokud existuje Bůh? A pokud neexistuje? – Jak rozeznáme „dobrého člověka“ od „špatného-zlého démona“: nedostatečnost teze (definice): „Nečiň druhému to, co nechceš, aby on činil tobě“ a její vedlejší efekty (průvodní jevy): „Mysleli jsme to dobře a dopadlo to jako vždycky.“ – „Zlí démoni“: „Jsme částí té síly, která věčně touží páchat zlo, ale koná dobro“ (v zamlčení: „kvůli okolnostem, které nemáme pod kontrolou“). Dobrý i špatný (zlý) démon vyžaduje bezvýhradnou službu a vytváří různé formy nátlaku na své okolí (např. nucení okolí k morálnosti –(viz „Ves Stěpančikovo“ – F.M.Dostojevskij)
Co je to religie? – Co je to svoboda svědomí? Rozdíl mezi vírou v Boha a vírou Bohu aj. Z textu: „…Vyrok: ≪Zostava tak len veriť≫ v to, že Boh existuje, je buď vedome klamstvo, alebo omylom bezducheho ateistu, pretože každy človek je schopny a ma aj pravo si vyžiadať u Boha potvrdenie Jeho existencie — nie cez ritualy, ani cirkevne vierouky, ale jednoducho — cez život, obratiac sa k Bohu vo svojej mysli. Ale po tomto si už musi ujasniť a rozhodnuť sa, či bude:

• ďalej žiť životom zmysluplnej viery Bohu, zvoliac si a tvoriac svoj diel v Zamere;
• alebo svoju vieru a doveru Bohu odoprie, urazi sa na Neho a začne viesť životny štyl demona v miere svojich možnosti.

Báseň M.J. Lermontova „Démon“, o níž se autoři v knize zmiňují, na Náboji Pravdy zde.

15. díl – 7.4. Kdo z lidí je skutečným Člověkem v Životě? – 3. ČÁST

Typy psychiky: 1. Zvířecí – 2. Zombie-biorobot – 3. Démon – 4. Člověk – 5. Zvrácený do nepřirozenosti (kouření, alkohol, drogy a jejich škodlivost) – hlavní zodpovědnost za to, ve kterém typu psychiky člověk žije, nese člověk sám.
7.5. Co člověk potřebuje? Úvod o lidských potřebách.

16. díl – 7.5. Co člověk potřebuje? – Dva druhy potřeb: Demograficky podmíněné a degradačně-parazitické

17. díl – 7.5. Co člověk potřebuje? – Rozbor §46 kapitoly XII: „Duchovní hodnoty moderní civilizace“, podkapitola „Rozmanitost religie“

Biblická doktrína zotročení lidstva (Deuteronómium-Izaiáš), kterou se řídí celý západ a částečně i Rusko (Všechno ostatní v Bibli jsou už jen drobnosti, zaměřené na rozvrat umu a zotročení vůle lidí). – 4 úrovně systému vnitřních sociálních vztahů v biblické civilizaci – Svobodní zednáři a jejich hierarchie (nekončí 33. stupněm!) – Budhismus – Křesťanství – Islám. Z textu: „…To, že sa teraz o tom hovorí priamo a významovo jednoznačne, a tiež to, že v Rusku existuje alternatívna a objemnejšia Koncepcia spoločenskej bezpečnosti, zameraná na sformovanie globálnej civilizácie Ľudskosti a vykorenenie takýmto spôsobom civilizovaného otrokárstva «kocúrov Matroskinov» vo všetkých jeho formách je:
výsledkom celodejinného kultúrneho pokroku celého ľudstva,
a tiež jedným z úspechov Ruskej mnohonárodnej civilizácie, podmienené praxou budovania socializmu v ZSSR počas doby viac než 70 rokov…“

Epizody s kocourem Matroskinem např. zde (v ruštině, ale porozumíte nebo si dejte automat. titulky): https://www.youtube.com/watch?v=48Ca9Iebjnc&t=1s