Dny zrady je dvoudílný československý dramatický film, který v roce 1973 natočil režisér Otakar Vávra. Film, který si dal za úkol rekonstrukci události z roku 1938, popisuje události probíhající v období podpisu Mnichovské dohody (např. roztržky mezi henleinovci a československými vojáky na hranicích).
Komentář Tauruse na konci článku „Mnichovské spiknutí – historická skutečnost a současné hodnocení.„:
Komentář Taurus:
Já jsem se zaměřil na to, jak to s případnou pomoci SSSR vypadalo, nakolik byla míněná vážně.
Tak za prvé, prioritně byl zájem donutit Francií, aby dostala svým závazkům. SSSR požadoval okamžité zasedání 3 generálních štábů, na kterých by měl být vypracován konkrétní plán obrany Československa. K té době SSSR už provedl částečnou mobilizací, na západních hranicích už stálo přípravných 30 divizí a v první linií už přes 300 letadel. Jinak bylo v plánu poslat 700 letadel. Na otázku čs. diplomatů, jak sovětská strana může pomoci, když neexistuje koridor, bylo řečeno: Byl by zájem, koridor se najde. S Rumunskou stranou bylo dojednáno, že Rumunsko přivře oři, když nad jejich územím proletí sovětská letadla ve výšce přes 3 tis. kilometrů, tam totiž nedosahuje jejich PVO.
V souvislosti se záměry Polska obsadit Těšínskou oblast, byla 23.9.1938 polské straně zaslána nóta, že v případě narušení československých hranic, SSSR jednostranně denuncuje dohodu o neútočení, která byla mezi Polskem a SSSR podepsána v roce 1932.
http://bookre.org/reader?file=722679&pg=129Tj. na koridor se myslelo s předstihem a nejen to. Podle chování Francie byla zde možnost, že poslední se pokusí vyhnout svým závazkům. I tato možnost byla projednána s československým vedením. SSSR jen požadoval po Benešovi, aby v případě agrese, požádal SSSR o pomoc a poslal požadavek na projednání do Rady národů (rusky „Лига наций“). Na vyjádření pochybnosti české strany, že v Radě národů se vše projednává dlouze a než se Československo dostane na řadu, bude už dávno obsazeno, sov. strana odpověděla, že je důležité, aby ten požadavek tam byl vnesen, SSSR už může, jako člen RD podnikat kroky k zastavení agrese ze strany Německa.
Zde mám telegram představitele SSSR v ČR Alexandrovského Lidovému komisariátu zahraničních věci SSSR, datovaný 39.9.1938, ve kterém popisuje chování Beneše.
http://bookre.org/reader?file=722679&pg=144V kostce. Beneš neustále kličkoval. Na jednu stranu hledal pomoc u SSSR o, vždy, jakmile dostal od Francii s Anglii nějakou ránu. Jakmile první šok pominul, Beneš se snažil nalézt nové diplomatické kličky. Alexandrovský vyjadřuje přesvědčení, že Beneš pořád více doufá v pomoc Francie s Anglií a o pomoci SSSR přemýšlí, jako o posledním sebevražedném pro československou buržoazii prostředku obrany ČSR před agresí Hitlera.
Tato pochybnost vznikla u Alexandrovkého v den, kdy Beneš začal začal s ním mluvit o hitlerovském memorandu a ukazovat mu na mapě rajony Československa k 1.10.1938, které má Hitler okupovat. Že tváři v tvář této zjevné agresí, Beneš taktizoval a říkal, že první vystřel neučiní, protože by byl zodpovědný za 2. světovou válku a že to musí učinit Hitler. Jako kdyby v Sudetech už se neprolévala krev a pozice Francii s Anglií byla taková, že Československo už se mělo postavit a bránit. Takové chování Alexandrovský vysvětloval sociálním strachem, kterým jsou nakaženy i jiní „mírotvůrci“ v Evropě. Jestli dříve Beneš říkal, že v případě ohrožení požádá československý národ a národ ho podpoří, tak později se začal bát toho samého národa…Dále následují texty telegramů, v prvním Beneš před zasedáním vlády žádá sovětské velení, aby potvrdilo svoji pomoc Československu. Beneš prosí, aby odpověď přišla mezi 18-19 hodinami pražského času, tj. mezi 20-21 hodinami moskevského. Telegram přišel do Moskvy v 17 hodin. dešifrován byl v 17.15 mosk. času a než sov. velení stačilo odpovědět, v 17.45 mosk.času přichází druhý telegram, že Beneš už na odpovědi netrvá, protože vláda už rozhodla o podepsání Mnichovské dohody.
http://bookre.org/reader?file=722679&pg=147
http://bookre.org/reader?file=722679&pg=149Proč Beneš vůbec posílal tyto telegramy, když sám nedodržel čas, do kterého měl čekat odpověď, nehledě na to, že sov. velení slíbilo pomoc už před tím, se třemi podmínkami:
– oficiální žádost Československa,
– žádost do Rady Národu (která měla zajistit legalitu sov. pomoci),
– žádné plnění podmínek Hitleraby se dalo vysvětlit jen pokusem o jakési zajištění alibi pro Beneše, který v pozdější době západní historikové vysvětlili „blafováním“ sovětského vedení.
Nic takového, jako „blafování“ sovětského vedení nebylo! Pomoc byla míněná vážně a byly k ní podniknuty veškeré kroky, jako mobilizace a zajištění koridorů (rumunský a polský, viz. anonce roztržení smlouvy o míru s Polskem v případě jeho agrese v Československu).Dále bych vás chtěl upozornit na knihu v češtině, z šedesátých let, ve které jsou obsaženy dokumenty, o kterých se dnes raději nemluví:
Na pomoc československému lidu; dokumenty o československo-sovětském přátelství z let 1938-1945.
http://www.worldcat.org/title/na-pomoc-ceskoslovenskemu-lidu-dokumenty-o-ceskoslovensko-sovetskem-pratelstvi-z-let-1938-1945/oclc/17361029A v ruštině od sov. historika shrnutí kroků, které SSSR podnikl na obranu Československa
Борьба Советского Союза в защиту Чехословакии
http://historic.ru/books/item/f00/s00/z0000167/st011.shtml
Z recenzí diváků:
“Řešení, které se nám navrhuje, povede jen k tomu, že nacisté budou své požadavky stupňovat… A nakonec pohltí celé Československo. A to by mělo nedozírné následky nejen pro vaše země, ale pro celou Evropu…“ Mistr Vávra opět jako skutečný mistr historických velkofilmů. I přes určitou poplatnost době jsou Dny zrady totiž stále výborným filmem, velmi citlivě dávkujícím velké historické události, které mění svět a dějiny, a drobné vsuvky ze života obyčejných lidí, jimž rozhodnutí mocných řádně zahýbalo osudem. V tomto ohledu si Vávra mistrně hraje s kontrasty, staví proti sobě váhavost a prodejnost politiků, jimž jsou přednější vlastní mocenské zájmy, a malé hrdinské činy obyvatel prodávané země, jejich první oběti, jevící se v dané chvíli tak zoufale zbytečné. Všichni víme, k čemu události oněch dnů vedly, přesto Vávra dokáže napnout a udržet naši pozornost až do osudného a nevyhnutelného konce. Dramatická atmosféra filmu je navíc k prasknutí stupňována geniálně jednoduchým hudebním motivem – flétny ve spojení s bicími se svojí naléhavostí zadírají pod kůži.
Povedený snímek, nebál bych se použít označení velkofilm (kolik jich v naší kinematografii máme?). Davové scény jsou úžasné, tak početný kompars v našem filmu jen tak neuvidíte. O to více se zase musím rozčilovat nad úrovní zdejších idiotských uživatelů, kteří tomuhle dají jednu hvězdičku. A proč? No protože to natočili ti zlí komunisté. Jenže tohle je prostě úroveň, na kterou se současný český (sionistický) film nikdy nedostane. A všimněte si, kolik tehdy v Praze bylo českých vlastenců. To dneska, kdyby Merkelová zabrala české pohraničí, tak v Praze půjde protestovat možná tak Jirka Černohorský. V době, kdy soudci v Hradci Králové přiznávají majetek za miliardy vdově po náckovi, se ještě můžeme dočkat mnohého…
Podivný článek na podivných stránkách napsaný podivnou nečeštinou (asi špadný překladač). Jak by nás CCCP asi bránil, když v té době řešil velké čistky. NKVD během let 1937 a 1938 zatkla 1 548 367 osob, z nichž bylo pak 681 692 zastřeleno, což v průměru znamená asi 1000 poprav denně, mimo jiné 2/3 velitelů v armádě. A tím pádem neměli v armádě lidi, kteří by veleli. Neměli tanky, neměli letadla, vojáci neměli oblečení ani boty. Proto podepsali pakt s německem, aby nemuseli bojovat. Proto zaútočili na Polsko společně s Německem, aby posunuli hranice na západ. Ale i tak jim to nebylo nic platné a byli velice překvapeni, když Německo za pár týdnů bylo před Moskvou a ve Stalingradě. Prostě nebyli schopni ubránit sami sebe v roce 1941 natož v roce 1938 pomáhat nějakému ČR.
Chce to trochu víc studovat Jiří. Viděl jsi tento film, který komentuješ? Stejně jako u nás i v Rusku existovala pátá kolona. Stejně jako v naší elitě, jak je ve filmu vidět, bylo množství zrádců, stejně tak tomu bylo i v SSSR. Vždy´t ve filmu je jasně řečeno kolik procent Němců bylo v ČSL. Ne neobhajuji vše co se dělo, ale možná, že bez těch čistek, které tam proběhli bychom tu my dnes už ani nebyli. Pak by to zřejmě dopadlo jako u nás v 1938.
Ono to všechno zapadne až ve velmi širokém kontextu jak obsahově tak časově. Zkus si spojit články o osídlování našeho území Němci, zde na Náboji, s tímto filmem, případně přidej článek o roku 1968. A pak si k tomu můžeš přidat něco ohledně toho co se děje v Rusku teď, ale to už je jiné kafe, protože tam se musí jít do jiných zdrojů, ne jen do vysílání CT1, Nova a Prima. Ty přebírají informace ze zahraníčí, českého na nich už není zhola nic. Tady zas mohu odkázat na film Propaganda, který tu najdeš. Nějaká další literatura, která je k dispozici. Pravda není jednoduchá a bez hledání žiješ jen v její iluzi….
Ale ty očividně hledáš a kdo hledá, najde a bude mu odkryta
Včera jsem shlédl první díl a zjistil jsem, že jsem toto dílo vlastně ještě neviděl. Vřele doporučuji, je to síla. Napadlo Vás proč v médiích téma Mnichovské zrady téměř nebylo ozvučeno? Ono to vypadá tak, že většina EU znovu bubnuje do boje. Tohle by se asi nehodilo teď připomínat. Lidé bděte a vezměte rozum do vlastních dlaní. Přemýšlejte sami za sebe a nenechte si vymývat mozky televizními stanicemi. Nebo se může stát, že záhy budeme zase stát osamoceni, nebo nahnáni do ještě většího průšvihu. Možná se to nemusí zdát, ale už zítra a pozítří můžete ovlivnit další směřování naší země. Tentokrát se hraje o víc než jen o to kdo si v dalších čtyřech letech nakrade. Jde o mír.