Mistr poetického filmu Václav Krška se po druhé světové válce věnoval životopisným filmům: mj. Posel úsvitu o vynálezci Josefu Brožkovi (na Náboji Pravdy zde), Mikoláš Aleš (na Náboji Pravdy zde), Mladá léta o Aloisi Jiráskovi (na Náboji Pravdy zde) a Z mého života, jehož hrdinou byl český skladatel Bedřich Smetana a v němž se objevily působivě inscenované operní scény (na Náboji Pravdy zde). Zkušenosti z natáčení využil tvůrce ve svém následujícím filmu, jímž se stala adaptace známé Smetanovy opery Dalibor. Příběh o hrdinském rytíři Daliborovi, jenž chce pomstít smrt svého přítele, ale je poražen v nerovném boji s královským vojskem, se odehrává na konci patnáctého století. Václav Krška v něm prokázal odvahu, invenci a velký cit pro filmové inscenování hudebně-dramatického díla. Do titulní role obsadil Karla Fialu, jemuž ovšem propůjčil hlas operní pěvec Beno Blachut. Výpravné scény se natáčely na hradě Křivoklát, podstatná část filmu však vznikla mimo reály: stavbu tvrze postavil architekt Bohuslav Kulič za pozemkem Filmového studia Barrandov, Vladislavský sál vznikl ve filmovém ateliéru. Příběh msty, lásky a statečnosti ve filmovém zpracování opery Bedřicha Smetany. Režie: Václav Krška. Scénář: Jaroslav Beránek. Hrají: Václav Bednář, Karel Fiala, Věra Heroldová, Přemysl Kočí a další. Vyrobeno 1956 (Popis pod videem na Youtube).
Stalo se za panování krále Vladislava Jagellonského: odbojný rytíř Dalibor je odsouzen k trestu smrti. Pokus o jeho osvobození se nezdaří. Nedoceněný přepis Smetanovy opery překvapuje svěží originálností i ve srovnání s mnohem pozdějšími pokusy o převod hudebně dramatických děl na filmové plátno. Působivě inscenované operní scény jsou také součástí dalšího Krškova smetanovského filmu Z MÉHO ŽIVOTA. (oficiální text distributora)
LID
Dnes ortel bude provolán
A právu viník v oběť dán!
Dalibor! Dalibor!
Však nechať se i prohřešil,
udatný, slavný rek to byl.
Dalibor! Dalibor!
Recenze diváků:
♫) „Dnes ortel bude provolán. Dalibor! Dalibor! Udatný, slavný rek to byl. Dalibor! Dalibor!“ Provolat „ortel“ nad filmovým přepisem Smetanova Dalibora je za mě tentokrát poměrně snadné. Myslím, že už samotný historický námět skýtá pro filmové zpracování velký potenciál a řekl bych, že Václav Krška ten potenciál dokázal zcela naplnit. Výprava (částečně v lokacích Křivoklátu) je téměř opulentní. Samotné pojetí je vcelku živé a to zejména v úvodní a závěrečné bojové scéně. Za velmi zdařilý považuji úvod filmu, kdy nás vypravěč v během předehry seznámí s tím, co předcházelo ději samotné opery, přičemž ono vyprávění je doprovázeno i pěkným vizuálem. Snad za jedinou drobnou vadu na kráse bych značil to, že herci se občas ani nesnaží „předstírat“, že zpívají. Ale jinak celkově dost hezký zážitek.