Před 115 lety se narodil muž, který dokázal proměnit film v živý sen. Karel Zeman, mistr vizuálních triků a filmové poezie, přenesl (nejen) české diváky do pravěku, na dno moří i na Měsíc. Jeho filmy inspirovaly generace tvůrců po celém světě – a dodnes dokazují, že fantazie nezná hranice.



Od Baťovy reklamy k filmovému zázraku
Karel Zeman se narodil 3. listopadu 1910 v Ostroměři u Hořic. Po studiích reklamy odjel do Francie, kde se poprvé setkal s animací. Po návratu do Československa zakotvil ve Zlínských filmových ateliérech, které tehdy podporoval podnikatel Jan Antonín Baťa. Zeman zde začínal u reklamních filmů, ale jeho talent brzy přesáhl jejich rámec. Z loutkové grotesky Pan Prokouk se stal kultovní hrdina a z autora malých spotů jeden z nejvýraznějších režisérů své doby.



Cesta do pravěku, Vynález zkázy a dál
Zeman proslul především filmy, v nichž kombinoval hrané scény, animaci, kresbu i triky do jednotného výtvarného celku.
Cesta do pravěku (1955) uchvátila diváky realistickým ztvárněním dávno vyhynulých zvířat a dobrodružstvím čtyř chlapců, kteří se vydávají na cestu proti proudu času.
Ještě větší úspěch měl Vynález zkázy (1958), inspirovaný romány Julese Verna. Zeman zde oživil svět rytin 19. století a vytvořil film, který získal cenu na světové výstavě v Bruselu i obdiv tvůrců, jako je Terry Gilliam z Monty Python.
Na Vynález zkázy navázal Baron Prášil (1961) – poetická i satirická podívaná o fantazii, odvaze a lidské důvěřivosti. Následovala Bláznova kronika (1964), méně známé, ale mimořádně osobité dílo, v němž Zeman zasadil renesanční příběh do výtvarně stylizovaného světa inspirovaného starými dřevořezy.
Vrchol jeho verneovské poetiky představuje Ukradená vzducholoď (1966) – film o pěti chlapcích, kteří se vydají na fantastickou cestu kolem světa v létajícím stroji. Opět zde ožívají dobrodružné sny dětství, tentokrát s výraznou poetikou a hravostí.
Zeman později pokračoval v adaptacích Julese Verna filmem Na kometě (1970), který spojil dobrodružství s protiválečným poselstvím. Jeho poslední velký film Pohádky tisíce a jedné noci (1974) pak přenesl orientální legendy do výpravného animovaného světa, v němž se setkávají kouzla, humor i exotická krása.
Mistr triků a iluzí
V době, kdy ještě neexistovaly počítačové efekty, dokázal Karel Zeman vytvořit iluze, které diváka okouzlují dodnes. Kombinoval miniatury, ručně malované kulisy, dvojexpozice i animaci, přičemž hranice mezi realitou a kresbou se u něj ztrácela. Každý film byl experiment, ale také výtvarné dílo. Jeho triky nevznikaly z technického exhibicionismu, nýbrž z touhy vyprávět příběh s dětskou fantazií a poezií.
Odkaz, který přetrvává
Karel Zeman zemřel v roce 1989, ale jeho tvorba žije dál. Muzeum Karla Zemana na pražské Kampě láká návštěvníky do jeho filmového světa a díky digitální restauraci se jeho snímky opět promítají v kinech i na festivalech po celém světě.
Zemanovy filmy nám připomínají, že i v době digitálních triků má lidská fantazie a vynalézavost své nezastupitelné místo. Velký Mistr a Mág československé i světové kinematografie Karel Zeman dokázal, že kouzla na plátně se nerodí z techniky, ale z představivosti – a ta, jak víme, nestárne ani po 115 letech.
📅 Život v datech
- 1910 – Narodil se 3. listopadu v Ostroměři u Hořic
- 1930–1936 – Působí ve Francii, studuje reklamu a animaci
- 1943 – Nastupuje do Zlínských filmových ateliérů, vzniká první film s Panem Prokoukem
- 1955 – Premiéra Cesty do pravěku
- 1958 – Vynález zkázy získává mezinárodní ocenění na Expo v Bruselu
- 1961 – Vzniká Baron Prášil
- 1964 – Bláznova kronika
- 1966 – Ukradená vzducholoď
- 1970 – Na kometě
- 1974 – Pohádky tisíce a jedné noci
- 1989 – Zemřel 5. dubna v Praze
- 2012 – Otevřeno Muzeum Karla Zemana v Praze
Článek byl na základě našich pokynů vytvořen UI a následně redakčně upraven.
