Eugenia „Skeeter“ Phelanová právě dokončila školu a je rozhodnuta začít se živit psaním. (…) Když se jí podaří získat práci v místních novinách, požádá o pomoc Aibileen, služku své nejlepší kamarádky, a následně začíná na popud nakladatele pracovat na tajném spisovatelském projektu.
Aibileen Clarková strávila celý život jako služebná v domech bílých lidí v Jacksonu. Vychovala pro své zaměstnavatele 17 dětí a jednoho vlastního syna, který tragicky a zcela zbytečně zemřel během nehody. Aibileen, zarmoucená ztrátou svého jediného dítěte, je velkou oporou jak víra, tak její nejlepší kamarádka Minny. Když jí do života vstoupí Skeeter, Aibileen zjišťuje, že je poprvé v životě ochotna se s někým podělit o své zážitky a zkušenosti – ačkoliv tento zdánlivě prostý čin s sebou nese velká rizika. (oficiální text distributora)
Recenze diváků: (CSFD: 86%)
Krásný film, zcela po zásluze několikrát nominovaný akademií, o tom, jak Lincoln přes všechnu svoji snahu nedokázal rasismus a otroctví vytlačit tak, aby přestalo existovat, dokonce po sto letech od těch tragických událostí, které otřásly celou Amerikou. Aneb perfektní příklad stoprocentně odvedené práce v sekci Film, který nám má něco říct, jak po herecké stránce, tak po stránce příběhové, která se sice skládá jenom z mnoha minizážitků otrokyň, ehm služek u rozmazlených a zcela normálnost postrádajících paniček mississippských, ale ty jsou tak umně svázány hlavní dějovou linkou, že to vůbec není chyba a dává nahlédnout do kuchyně (někdy doslova) amerického nejznámějšího zneužívání lidí v historii. U některých scén mrazí, u některých zase na řadu přichází vtip, ale je úžasné, jak si přes všechny ty problémy dokážou hrdinky udržet svou identitu, i za cenu vysokých ztrát. Již vzpomenutý herecký ansámbl je do jedné bez chyby, Emma Stone je jako obvykle naprosto okouzlující i když zase hraje tu svou klasickou roli – co na srdci, to na jazyku. Samotné černošky pak vyrážejí v některých případech dech. A líbilo se mi, že i když je strana bílých tentokrát rozhodně ne ta hodná, vždy se našli lepší lidé i mezi nimi. Bůh ale odpust těm, co se chovali jako Hilly a vymýšleli co jen mohli, aby ponížili a zničili lidi jako oni sami. Těžko pochopitelné, ale tyhle věci vždy byly, a není rozhodně jisté, že už nebudou. A nakonec snad jen: krásný film 5 🙂
Herecký koncert, ktorý neuveriteľne emotívne a pútavo ukazuje zložitosť a komplikovanosť americkej „farebnej“ histórie. Je to silný film, ktorý má veľkú filmársku aj ľudskú hodnotu. Je skvelo vyvážený – úsmevné pasáže veľmi elegantne striedajú ťažké a bolestivé situácie … Je to proste film odzrkadľujúci pestrofarebné životné momenty bez príkras využívajúc dokonalé herecké výkony k dosiahnutiu krásneho filmového zážitku. Klobúk dole. Your eggs are dying. Would it kill you to go on a date?
Film roku je pre mňa nepochopiteľne odignorovaná Jane Eyrová, ale hneď po nej nasleduje tento film. Tak ľudsky napísaný a zrežírovaný kúsok som nevidela už večnosť. Príbeh – vkusne a precízne zaaranžovaný do Ameriky, sužovanej rasovou neznášanlivosťou – umocnený vynikajúcim hereckým ansáblom (Emma Stone, Viola Davis,…), ktorý korunuje dokonale odporná Bryce Dallas Howard. Už dlho som nenahliadla do tohto cukrového amerického života, lemovaného peknými domčekmi, skrývajúcich pokrytecké vzťahy a falošné priateľstvá. Úchvatná dobová atmosféra, skvelo napísané postavy, z ktorých vás každá istým spôsobom strhne, množstvo emocionálnych scén či prekrásna obrazová estetika. Už som prestávala veriť, že v dnešnej cynickej dobe, plnej odosobnených chladných scenárov, niekto nakrúti niečo tak odzbrojujúco krásne a ľudské.