V této profesi se chyba neodpouští.
Psychologické drama scenáristy, režiséra a producenta Francise Forda Coppoly přišlo na plátna kin v době, kdy Amerikou zmítala aféra Watergate, tedy případ nelegálních vládních odposlechů.
Nečekejte napětí jako u filmu Pohled společnosti Parallax, spíše nikam nepospíchající thriller, ve kterém je psychologický rozbor hlavní postavy stejně důležitý jako kriminální zápletka.
Čtyřicátník Harry Caul se živí nebezpečnou prací: pořizuje na zakázku odposlechy. Zajímá ho jen kvalita získaného zvuku, nikoli jeho obsah. Jenže jednoho dne nahraje pro bohatého ředitele velké firmy rozhovor dvou milenců. Harry dokáže získanou nahrávku „vyčistit“ tak, že je dokonale rozumět všem slovům. Zaujme ho věta „Kdyby moh, zabil by nás“. Harry pochopí, že někdo může přijít o život. Odmítne předat pásek ředitelovu zástupci a začne se o případ víc zajímat. Tíží ho totiž špatné svědomí: kvůli jeho práci už dřív zemřeli tři lidé. Jenomže jedna věc je slyšet každé slovo, a druhá pochopit jeho smysl. Není způsob, jak by Harry mohl zabránit další tragédii.
Recenze diváků:
Odposlouchávat a být odposloucháván… Velmi pomalu gradující a vtahující diváka do děje, tím víc ale stupňující napětí získává na intenzitě a na sugestivnosti. Zpočátku banální odposlouchávání zdánlivě nezajímavého rozhovoru dvou lidí v parku se pomalu, ale jistě zvrtává v pořádný thriller. Harry Caul (ten-který-odposlouchával) se musí rozhodnout mezi etikou a profesí a snaží se přijít celé té stále zamotanější záhadě na kloub a zabránit důsledkům, které z ní plynou. Gene Hackman je ve své roli famózní stejně jako Francis Ford Coppola na režisérské židli. Ocenila bych sice o něco méně scén z Harryho života (o 15 minut kratší stopáž by tak vytvořila naprosto neskutečný výsledek), ale žádné dílo nemůže být dokonalé, takže i přes to dávám zasloužený plný počet.
Tento pomalý thriller (zvláštní kombinace, že?) vznikl v době, kdy Amerikou otřásala aféra Watergate a jeho záměrem bylo nepochybně více než napnout a pobavit. Jedná se trochu též o politický komentář a filosofickou úvahu na téma ztráty soukromí v informačním věku. Dnes, o více než třicet let později, se dají privátní údaje získat mnohem rychleji a snáze – často stačí jen Google a trocha důvtipu. Vědění však může být draze zaplaceno ztrátou důvěry. Na Coppolově meditaci nad etickými pastmi světa, v němž se dá o druhém leccos snadno zjistit, tak zastarala především technika, jinak je nanejvýš aktuální.
