Slavnou strašidelnou pohádku, původně francouzskou, o princi začarovaném do děsivé zvířecí podoby, jehož vysvobodí až čistá láska, využil režisér Juraj Herz k vizuálně působivé podívané, která těží z tajuplných, stísněných prostor i z lyricky laděného vyprávění. Osudy nejmladší dcery zchudlého kupce, která se dobrovolně vydá do zakletého zámku, aby zachránila svého otce, původně zpracoval František Hrubín. Režisér oproti tradici nevtiskl netvoru lví podobu, nýbrž jej vybavil zlověstným ptačím zobanem. Film měl společný rozpočet, a také částečně dekorace, se snímkem „Deváté srdce“. V ateliéru č. 6 na Barrandově vytvořil architekt Vladimír Labský multifunkční dekoraci, která byla po úpravách využita rovněž při natáčení filmů „Deváté srdce“, „Tajemství Ocelového města“ a „Kočičí princ“. (oficiální text distributora)
Recenze z CSFD: Tohle není pohádka pro děti, ale horror pro dospělé! Když jsem ho jako malej viděl poprvé, měl jsem tak nahnáno a tak hrozně se bál, že jsem měl potom noční můry, které trvaly opravdu aspoň přes 10 let!! V noci když jsem šel na záchod, málem jsem se podělal cestou. I dnes mám stále takové nepříjemné pocity. Prostě Juraj Herz je hororář jak vyšitej a tohle je jeho nejlepší hororové dílo. Nutno k tomu připočíst temnou varhaní hudbu Petra Hapky a úžasnou výtvarnou stránku mistra Josefa Vyleťala (který už bohužel podlehl své závislosti na alkoholu a před pár lety usnul navždy). Jeho obrazy, všechny rekvizity v hrůzostrašném zámku, masky, včetně té Netvorové jsou prostě ukázkou pravé temné hororové práce! Klobouk dolů, v životě jsem nic podobného neviděl. Když se zmíním o hereckých rolí, to jé též neskutečně skvěle obsazené, charistmatický Václav Voska jako otec svých třech dcer, dcery v podání Jany Brejchové, Zuzany Kocúrikové a nejmladší – Panny – překrásně uhrančivé Zdeny Studénkové (nadabované krásným měkkým hlasem Taťány Medvecké) anebo Netvora – Vlastimila Harapese (taktéž nadabovaný příjemně hladkým hlasem Jiřího Zahajského). Tenhle ojedinělý filmový skvost mi navždy zůstane v srdci.