Poslední Mohykán (The Last of the Mohicans) je nejslavnější román amerického spisovatele Jamese Fenimora Coopera z roku 1826. Jde o druhý díl románové pentalogie Příběhy Kožené punčochy (Leatherstocking Tales), kam ještě patří romány Lovec jelenů (1841, The Deerslayer), Stopař (1840, The Pathfinder), Průkopníci (1823, The Pioneers) a Prérie (1827, The Prairie) a ve které je vylíčen život zálesáka Nathaniela Bumppa a jeho přítele, indiánského náčelníka kmene Mohykánů Čingačgúka neboli Velkého hada.[1]
Poslední Mohykán je historicko-dobrodružný román, mnohými považován za nejlepší indiánku všech dob. Příběh se odehrává v několika srpnových dnech roku 1757 za sedmileté války mezi Francouzi a Angličany (1756–1763), jejímž důsledkem byl konec koloniálního panství Francouzů na území dnešních Spojených států amerických a Kanady. Dobu děje lze datovat zcela přesně, protože Cooper popsal skutečnou historickou událost – masakr britské posádky pevnosti William Henry Indiány z kmene Huronů za tichého přihlížení Francouzů, kterým se tato posádka předtím vzdala a byl jí, dle dohod, umožněn volný odchod.
One Comment on “J. F. Cooper: Poslední mohykán – rozhlasové zpracování jedné z nejlepších indiánek všech dob.”