V SSSR měl film název Potěrjannaja fotografija (Ztracená fotografie). Ve filmu v režii Lva Kulidžanova uvidíme malého Tomáše Sedláčka, kterého jsme mohli vidět i ve filmu V šest ráno na letišti, dále Vlastimila Brodského, Karla Effu, Stelu Zázvorkovou a další. Rozhovory v ruštině nejsou překládány, ale pro neznalé ruštiny se z dialogů i z kontextu dá celkem dobře porozumět.
Květen roku 1945. Do pražské ulice na Vyšehradě vjíždějí sovětské tanky. Jeden z mladých tankistů hovoří s maminkou malého Vaška a chlubí se jí fotografií, na které je se svým synem, kterého už tři roky neviděl. Zazní výstřely a tankista se vrací do služby. Fotografie zůstala ve Vaškových rukou. Uplynulo jedenáct let a dnes už třináctiletý Vašek by rád fotografii vrátil. Chce vyhrát pionýrskou soutěž, jejíž vítěz má jet do Oděsy, odkud podle razítka na fotografii pochází neznámý tankista. Zklamaný Vašek získá druhé místo a o vrácení fotografie požádá výherkyni Alenu Hruškovou. Ta je spolu s dalšími dvěma regionálními vítězi soutěže, Petrem a Lacem, zařazena do turistické skupiny. Alena doufá, že jí pomůže Marina, dívka z Oděsy, se kterou si zatím pouze dopisovala….Děti se dostávají do Oděsy a začínají hledat. Poznají při tom mnoho lidí a získají nové přátele. Jak to dopadne? Podívejte se na dojemný film natočený v Praze, Vysokých Tatrách, Oděse, na Krymu, v přístavech Jalta a v Suchumi.
Recenze diváků:
Původně jsem nezamýšlel psát komentář k tomuto filmu, ale reakce některých komentátorů níže mne k tomu přivedla. Film je vcelku zdařilým obrazem doby, v níž vznikl. Byla to doba, kdy děti mohli žít v klidu a šťastně trávit své dětství, na rozdíl od doby nynější, která přináší tolik stresů, neklidu, lhostejnosti a sobeckosti. Já tu dobu nezažil, ale vyprávěla mi o ní moje maminka. Film mne zaujal již od počátku a velice jsem fandil Vaškovi, aby vyhrál želaný zájezd do SSSR, a nechápal jsem proč nepřijal nabídku vítězky a nejel místo ní… Děj byl napínavý a udržel pozornost až do konce. Pravdou je, že Čechoslováky měli v Sovětském svazu rádi a náš národ byl ve většině vděčný za svobodu, kterou nám Rudá armáda přinesla, to jsou vcelku známá fakta, která film odrazil. Je tu vyzdviženo i přátelství a družba dětí našich i sovětských, což je dalším kladem filmu. Dávám 4 hvězdičky, film si je zaslouží.