Celovečerní kombinovaný fantasticko – dobrodružný film, který ukazuje prehistorická stadia vzniku Země, flory a fauny. Nález pravěké zkameněliny je pro čtyři zvídavé kluky výzvou k výpravě do dávné minulosti. Na malé pramičce postupně proplouvají dobou ledovou přes třetihory a druhohory až na samý počátek života na planetě Zemi, přičemž zažijí nejrůznější, mnohdy i nebezpečná dobrodružství. (oficiální text distributora)
Cesta do pravěku je český fantastický film režiséra Karla Zemana z roku 1955, inspirovaný ilustracemi Zdeňka Buriana, které vytvořil s pomocí vědecké konzultace s paleontologem Josefem Augustou.[1] Film je kromě dobrodružné, výtvarné a trikové stránky oceňován též pro svou vysokou vzdělávací hodnotu a vědeckou korektnost (v dané době), danou zejména spoluprací tvůrců s předním českým paleontologem Josefem Augustou. Exteriéry filmu byly natáčeny na slovenské řece Váh, přehradě Souš, u Strmilova na Jindřichohradecku, na zlínské přehradě a na ostrově Rujána v tehdejším východním Německu. Film byl vyznamenán na Mezinárodním festivalu v Benátkách a v Mannheimu roku 1959, prodal se do 72 zemí. Jak si posteskla Zemanova dcera Ludmila, film překračuje mnohdy hranice „na černo“.[13] Film měl velký úspěch v zahraničí, především v NDR, USA a Japonsku. Jenom v New Yorku ho promítalo 96 kin najednou, to se žádnému tuzemskému režisérovi před tím ani po tom už nepodařilo.[14] Film je podle serveru Kinobox nejlepším českým sci-fi filmem všech dob.[15] (Wikipedie)
Recenze CSFD:
Já jsem v dětství tak, ale tak strašně toužil taky zažít něco tak úžasného jako ti kluci… no, a zažil jsem prd. Tak jsem se aspoň každý rok těšil na Cestu do pravěku v naší staré černobílé televizi. Bylo to tak krásné, až mi z toho bylo smutno, protože jsem věděl, že mně se nikdy nic takového nepřihodí. Po x letech, už v dospělosti, jsem to viděl znovu a byl znovu fascinovaný a navíc překvapený, jak nadčasově tenhle film působí a jak skvěle je udělaný! Jeho dinosauři se mi líbí stokrát víc než ti Špílbergovi, protože mají na rozdíl od těch jeho duši. A duší má taky tenhle film, na rozdíl od bezduchého komerčního Jurassic Parku. Moje asi nejmilejší zemanovka, tak krásně naivní…
Jeden z mých nejoblíbenějších filmů z dětství, a abych přiznal pravdu, ještě dnes se na něj čas od času podívám, protože mi prostě dodává energii a probouzí ve mně ty staré sny, kdy jsem chtěl být paleontologem a jednou se taky vydat na cestu celou historií života. Ulovit mamuta, pozorovat lovícího šavlozubého tygra, mít se na pozoru před krvelačným tyranosaurem. Myslím, že nebudu daleko od pravdy, když konstatuji, že tenhle film ovlivnil mé rozhodnutí studovat biologii.
