Co o seriálu napsala tzv. umělá inteligence: Příběh dává dohromady dvě medvědy – jednoho většího, chytřejšího a lháře, a malého medvídka, co věří a má bonbóny. Společně prožívají různé hry a dobrodružství. Každý díl často končí úsměvným pochybením ze strany chytráka a milým závěrem.
A teď už ČSFD, kde 2. série získala hodnocení 85% a 1. série dokonce 91%! (My prostě milujeme medvídky a medvědy…:)
Jeden je malý a hloupoučký. Druhý protáhlý a vychytralý s mlsným jazýčkem. Jednoho dne se potkali u Kolína a dali se do řeči. Po dlouhém klábosení o tom, jak měli geniální předky a příbuzné zjistí, že jsou bráchové a začnou si spolu hrát. Prožívají spolu mnohá dobrodružství a hry, které však nejsou ze strany toho většího zrovna čestnou zábavou. Ale malý medvídek to snáší vcelku dobře a tak oba navozují řadu úsměvných situací.
Recenze ČSFD:
…No co, co, co, co, có ? Pořád že napůl, napůl. V tomhle neznám bráchu, pané !!! Skvostný animák z našich luhů a hájů, kde je jasně vidět jak dopadnete, když jste podobný jako malý, hloupý medvídek 🙂 Vždycky se najde nějaký větší, chytřejší, který s Vámi pěkně vyběhne. A že jsem nikdy malého nelitoval, dostal co zasloužil pokaždé 🙂 Můj osobně nejoblíbenější díl je O pardálovi který voněl, protože ho namluvil mistr Filipovský : Co se tady motáš jako slepice ??? Nevidíš že je tu závod ??? 🙂
Zasloužená klasika české animace. Pojarovi se až neskutečně krásně podařilo spojit zajímavou a originální vizuální stránku s úžasnou hravostí, nenásilným poučením a přitom udržet kvalitu na takové úrovni, že jak děcko tak i dospělák si v tom najdou to své. Jednotlivé epizody, které v průběhu mnoha let postupně vznikaly, spojuje až neuvěřitelná vyrovnanost, které nijak neuškodila ani pozdější změna vypravěče.