Babička s podtitulem Obrazy venkovského života je nejznámější dílo Boženy Němcové, poprvé vydané roku 1855.[1] Vymyká se jednoduchým žánrovým, směrovým a tematickým interpretacím.[5] Žánrově bývá označováno za idylu,[3] novelu,[2] povídkový obraz,[1] soubor črt[6] nebo za román.[4] Někteří literární historikové ji přiřazují k romantismu,[7] jiní k biedermeieru[8] nebo realismu.[9] Kniha má podobu idealizovaného vzpomínání na dětství v Ratibořickém údolí, popisuje lidové zvyky, vesnický způsob života a obyčejné i výjimečné události, přičemž jednotlivé epizody spojuje postava babičky, laskavé, moudré a zbožné ženy, které si váží všichni lidé v jejím okolí.[10] V textu se nachází velké množství nářečních výrazů, úsloví a zastaralých slov, zároveň však dílo obsahuje mnoho prvků mluveného jazyka, což je oživuje a dělá poměrně srozumitelným i pro moderního čtenáře.[11]
