Ano, svět je řízen. Cíleně, a v neprospěch drtivé většiny lidí. Globální prediktor má čas, spoustu času, a tak řídí svět v historicky dlouhodobých časových intervalech (sta a více let), a při tom promyšleně využívá vlivové prostředky, které se nazývají „priority řízení“, a je jich šest. My se v dnešním článku budeme zabývat první a nejdůležitější z nich: Světonázorovou a metodologickou.
Než se pustíte do dalšího čtení, bude pro vás možná užitečné se alespoň povšechně seznámit se všemi šesti prioritami zobecněných prostředků řízení/zbraní. Zde najdete krátké video, které vám problematiku stručně objasní. A teď se už můžeme společně zamyslet nad současným stavem naší společnosti, jeho příčinami (některými), popsat si, jak bychom chtěli, aby naše společnost vypadala a co je potřeba změnit především, abychom onoho kýženého stavu dosáhli. Současný stav jsme pojmenovali jako „úpadek“, žádoucí stav v budoucnosti jako „rozkvět“.
První tzv. světonázorová (a metodologická) priorita a davo-„elitarizmus“
Světonázor je systém názorů na smysl existence světa a toho, jak by mělo lidstvo a jednotlivci fungovat. Tento termín se používá jako název 1. priority řízení zobecněných prostředků řízení/zbraní, která je jakýmsi superjádrem, od něhož se odvozují všechny ostatní priority řízení. Světonázor je tedy přítomen všude, v jakémkoli konání ať už společnosti jako celku nebo jejích jednotlivců. Existence této priority řízení zůstává lidem zcela skryta, stejně jako skutečnost, že přijímají-li určitý světonázor, podle kterého jednají, aktivně se svými činy (z jejich světonázoru vycházejícími) na celkovém stavu společnosti podílejí. Lidé potom mají tendenci z nežádoucích jevů ve společnosti obviňovat ty, kteří společnost viditelně (ve smyslu, „je na ně vidět“, víme o nich) řídí, aniž si uvědomují svůj podíl, kterým k tomuto stavu aktivně přispěli.
Tak vzniká tzv. davo-„elitární“ společnost, v níž si velmi tenká vrstva lidí osobuje právo ovládat vše živé i neživé na planetě Zem, včetně člověka. Tento systém by ovšem nikdy nemohl fungovat bez sice neuvědomované, ale aktivní podpory lidí – většina lidí ve společnosti totiž v podstatě schvaluje „nároky“ tzv. „elit“ a svou slepou poslušností a vykonáváním přikazů davo-„elitární“ společnost aktivně spoluvytváří. Jádrem pasivní poslušnosti lidí je lenost a neochota myslet, „pálit si prsty“ a nezodpovědnost, charakterizovaná myšlenkami (názory) typu: „A co s tím asi já, takový malý člověk, mohu dělat?“ (viz také např. tento článek).
Lidé si vůbec neuvědomují, že něco jako davoelitární koncepce existuje a že v jsou v jejím rámci cíleně vedeni k tomu, aby plnili všechny zvrácené záměry „elit“. Když něco ve společnosti nefunguje, lidé to přičítají omylům a hlouposti řídících kádrů. Nechápou, že: „Co je z pohledu objektu řízení (zde obecně lidé) chybou, je z hlediska subjektu řízení („elity“) cílem.“
Daný světonázor je zažitý, lidé berou současnou parazitickou společnost jako danost, ani je nenapadne, že by mohla vypadat zcela jinak.
A. Dvě světonázorové koncepce
V principu existují jen dva názorové (světonázorové) systémy:
1. Davo – „elitarismus“ (zkratka DE)
Výše popsaný davo-„elitarizmus“ (tj. otrokářský řád, feudalismus i kapitalismus, které vycházejí ze stejného světonázoru a všechny později nevyhnutelně ústí ve fašismus) je založen na principu: „Rozděl a panuj“ a na vykořisťování většiny lidstva malou skupinou „elit“.
Předpokladem fungování tohoto typu společnosti je zmanipulovaný člověk, jehož jednání je nastaveno na slepé následování pudů (typ psychiky „zvíře“), a/nebo podmíněno kulturou a tradicemi (typ psychiky biorobot). Lidé s většinovým nastavením psychiky „zvíře“ či „biorobot“ se neřídí vlastním myšlením, svědomím a vůlí, ale podřizují se pudům a/nebo „autoritám“ podsunutým jim v rámci dané kultury a ideologie (ideologií). Těchto dvou typů většinového nastavení člověka v davoelitární společnosti využívá tzv. „démon“, který na rozdíl od nich přemýšlí a používá vůli, avšak nikoliv ku prospěchu lidí a společnosti, ale výlučně ku prospěchu sebe sama či jemu nadřízených a jej ovládajících parazitických „elit“.
O typech lidské psychiky se můžete více dozvědět v 9. dílu diskuzního seriálu Tvoříme novou budoucnost.
2. Spravedlivá společnost (Zkratka SPRS)
Spravedlivá společnost je založená na spolupráci mezi lidmi bez vykořisťování a parazitování jedné skupiny lidí na druhých. Předpokladem fungování takové společnosti je mravně vyspělý Člověk, který jedná v souladu se svým svědomím, neustále rozvíjí své rozumové schopnosti i intuici, jeho životním cílem je rozpoznat svůj jedinečný Bohem mu daný potenciál a ten potom neustále rozvíjet ku prospěchu svému i celé společnosti. Takový Člověk zároveň chápe, že lidská společnost, stejně jako planeta Zem jsou „pouze“ částí „něčeho většího“ či „vyššího“, o čemž nemají lidé ucelenou představu a znalosti, podobně jako koza neví, kdo a k čemu je člověk, ale přesto o existenci člověka ví a jeho existenci vnímá. Tuto vyšší realitu lidé od pradávna nazývají Bůh. Lidé s nastavením psychiky typu Člověk tuto realitu nepopírají a naopak se s ní snaží navázat kontakt, komunikovat s ní a nechat se jí vést. K tomu nepotřebují žádné prostředníky a instituce jako jsou církve a náboženství. Člověk tohoto typu věří Bohu, nikoli v Boha a navazuje s ním svůj vlastní jedinečný, individuální kontakt.
Stručně lze tento typ společnosti charakterizovat známým rčením: „Člověk člověku bratrem, ne vlkem“. O davolitarizmu platí pravý opak.
Lidstvo nyní stojí na křižovatce. Buď se podaří porazit davo-„elitární“ koncepci a postupně zavést koncepci Spravedlivé společnosti nebo se civilizace na planetě Zemi postupně anebo najednou (zásahem Shora, působením nějaké katastrofy) zhroutí.
Stejné dilema řeší i oba dva naše národy. Buď se podaří lidi probudit a postupně je vést k rozvoji a k dosažení Lidského typu psychiky, nebo jeden/oba národy přestanou existovat.
B. Popis současného stavu společnosti z pohledu první priority řízení:
- Pozn. Níže uvedený popis je popisem současné davo-„elitární“ společnosti, která pomalu ústí ve fašizmus
1. Obecný popis
V současné době žijeme ve světě, který umožňuje obrovské sociální nerovnosti mezi lidmi. Umožňuje, aby si jedni lidé, kteří sami sebe označují za „elity“, žili bezstrarostně a v luxusu (parazitováním na práci většiny lidí ve společnosti), a jiní lidé aby od rána do večera dřeli v práci za nízkou mzdu a neměli čas ani na sebezvdělávání, ani na svou rodinu a děti. Tento stav organizace společnosti není přirozený, spontánní, ale je cíleně řízen tak, aby takto nespravedlivým i zůstal. Aby se paraziti měli dobře a okrádaní obyčejní lidé aby se nedokázali účinně bránit a byli lehce manipulovatelní.
Hlavní prostředky útoku na lidi (z pohledu 1. priority)
Pokud chtějí bohaté elity tento stav v společnosti a státech udržet, tak musí procesy v společnosti řídit, a pritom útočit na MRAVNOST a ZNALOSTI lidí. Tímto spouštějí degradaci, která mění lid na dav. Dav je charakteristický tím, že se slepě řídí autoritami a tradícemi místo toho, aby lidé používali vlastní mozek.
Hlavním princípem řízení „elit“ je princíp „rozděl a panuj“. Rozdělováním lidí do znepřátelených skupin dochází k drobení sil, a lidé se tak nedokážou spojit v boji proti nespravedlnosti.
Degradací mravnosti lidí se ničí hlavní tmel, který je všechny spojoval a udržoval v harmonických vztazích. Přestávají fungovat vztahy a přátelství, zhoršuje se spolupráce, prestává fungovat rodina. Lidé se stávají egoističtějšími. Víc jim začíná záležet na nich samotných a na jejch malicherných zájmech než na společném blahu pro všechny.
Degradací znalostí lidé získavají falešný obraz o procesech a dění okolo sebe. Nechápou, jak jsou manipulovaní, klamaní, nedokážou si zjistit pravdivé informace, a hlavně nevědí, jak to všechno, s čím nesouhlasí, změnit. Nevědí jak zmenit svět k lepšímu.Takto vypadá nespravedlivé rozdělení moci a s tím související utajování znalostí v dnešní společnosti:
C. ŘEŠENÍ – Co je třeba udělat:
1. V rovině zdokonalení Lidských kvalit (mravnosti)
Proces degradace mravnosti a znalostí lidí je třeba zvrátit, a změnit ho na rozvoj. Je třeba vypracovat metody na podporu rozvoje mravnosti a ucelených znalostí, kde všechna fakta do sebe zapadají, navzájem souvisí, a spolu tvoří jeden velký celistvý obraz o dění ve společnosti a ve světě.
Je třeba se vrátit k tradičním a univerzálním hodnotám mravnosti, podle kterých žili naši předkové, vrátit funkčnost a stabilitu institutu rodiny. Je nutné se zbavit škodlivých trendů, jako je feminizmus, LGBT, liberalizmus atd., které rozleptávají stabilitu, mravnost a harmonii ve vztazích, rodině a ve společnosti. Je třeba vyjít ze starých tradic a folklóru, opřít se o ně a zároveň vytvořit na ně navazující nové tradice a folklór, odpovídající moderní rozvinuté společnosti. Obojí bude základem upevňujícím skutečné hodnoty, které podporují ŽIVOT a ROZVOJ.
2. V rovině znalostí a dovedností, metodologické gramotnosti jednotlivců
- naučit lidi pracovat s informacemi (automaticky ověřovat informace, nespoléhat na názor většiny, používat „mozek“ – kritické myšlení atd.)
- naučit lidi samostatně získávat nové znalosti – metodologii získávání znalostí: t. j. efektívní postupy, jak rozvíjet své poznaní a nedopouštět se při tom chyb. Takto člověk postupně přestane být závislý na učitelích (a v budoucnosti možná na záměrně „cinknuté“ umělé inteligenci) – aktivní sebevzdělávání
- naučit lidi tandemový princip intelektuální činnosti, efektívní metody týmové spolupráce a dialektiku jako základní nástroj sebe-rozvoje, rozhodování a vyhodnocování informací (rozvoj schopnosti rozlišení).
D. Podrobnější popis stavu ÚPADKU (levý sloupec), v němž se právě nacházíme, a stavu ROZKVĚTU (vpravo), kterého chceme dosáhnout v budoucnosti
| Současný stav – ÚPADEK Všechny uvedené body jsou výsledkem cíleného útoku „elit“ na mravnost a znalosti jedinců v duchu hesla „Rozděl a panuj“. Jejich cílem je vychovat z lidí pasivní otroky bez vůle, kteří se stanou snadno ovladatelnými nástroji hrstky mocných (globální mafie) k dosahování jejich zvrácených cílů. | Budoucí stav – ROZKVĚT Klíčovým prvkem budoucí SPRS ve stavu rozkvětu je Člověk. Umožnit lidem, aby se stali opravdovými Lidmi, je tedy základním úkolem budoucí společnosti. Všechny níže uvedené body jsou zároveň charakteristikami stuktury psychiky typu Člověk, které by měly děti nevratně dosáhnout do doby pohlavní zralosti, tj. do cca 14 let. |
| Celkový mravní úpadek – Ignorování tradičních hodnot – Koncentrace výhradně na materiální blaho – Ignorování transcendeltální reality (Boha) – Ignorování vyšších hodnot a duchovního rozměru lidské bytosti – Pěstování parazitně degradačního chování: místo Člověka otrok bez vlastní vůle – konzumace drog – promiskuita, LGBT kult, – genderizmus – „Carpe diem“, „zábava“ je v životě na prvním místě, – hnus nahrazuje krásu, násilí laskavost a přirozený respekt člověka k člověku) – Hanobení mateřského jazyka, vulgární vyjadřování, hrubé chování | Obnova Mravnosti – Tradiční hodnoty = pilíř SPRS – Soulad mezi zajištěním materiálních a duchovních potřeb. – Uznání transcendentální reality (Bůh, příroda, vesmír) a jednání v souladu s nimi – Člověk jedná v souladu se svým svědomím a vyššími duchovními principy. Zdravý životní styl ve všech oblastech, harmonie těla i ducha – Rozvinutá schopnost dlouhodobě uplatňovat vlastní vůli – Drogy jsou nepřípustné. Promiskuita vymýcená. Lidstvo se skládá z mužů a žen. – Práce a odpočinek jsou v rovnováze. – Kultivování smyslu pro krásu. – Rozvíjení vlastního tvůrčího potenciálu a jeho používání ku prospěchu sebe sama i společnosti je samozřejmostí, stejně jako kultivace mateřského jazyka a odpovídající způsob vyjadřování. |
| Kult individualizmu – Sebestřednost, upřednostňování vlastních zájmů před společnými – Likvidace (devastace) rodiny a mezilidských vztahů – Neochota uzavírat sňatky, přivádět na svět děti a vychovávat je – „Účel světí prostředky“ – k dosažení vlastního prospěchu je dovoleno jakékoliv (i nemravné) jednání | Rovnováha mezi „osobním“ a “společným“ – Podpora spolupráce, osobní zájmy a zájmy společnosti jsou v rovnováze. – Muž a žena jako rovnocenné bytosti tvoří tandem, jehož výsledkem je šťastná, zdravá a soudržná rodina a společnost „Účel je svěcen prostředky“ – Správného cíle lze dosahovat pouze (mravně) nezávadnými prostředky |
| „Svoboda“ bez odpovědnosti – Svoboda je nahrazena tzv. „Všechnosidovolováním“ – člověk jedná bez ohledu na druhé, často na jejich úkor a považuje to za „normální“ a přijatelné – Vytěsňování svědomí a absence studu | Svoboda je vždy spjata s odpovědností – Člověk spolupracuje s druhými lidmi, a namísto konfrontace hledá způsoby řešení (konsenzus, dohodu). – Člověk vždy bere v úvahu zájmy ostatních lidí. – Naslouchání vnitřnímu hlasu „svědomí“, který je kompasem mravně nezávadného chování. – Pociťování studu jako důsledek špatných rozhodnutí a jednání. |
| Devastace výchovy a vzdělávání – Vedení dětí ke slepému následování „autorit“, vykonávání pokynů bez přemýšlení; pěstování duševní i tělesné lenosti | Vytvoření systému výchovy a vzdělávání, který v dítěti (člověku) vštípí žádoucí mravní profil a vybaví jej do života adekvátními znalostmi a dovednostmi, které jej učiní nezávislými na pochybných „autoritách“. Pilířem výchovy k mravnosti jsou nejprve rodina a posléze rodina + škola |
E. Závěr
Mravně a světonázorově zdravý jedinec bude tvořit mravně a světonázorově zdravou rodinu, a ty budou tvořit mravně a světonázorově zdravou společnost, stát. Jedinec se správným mravním kompasem, s adekvátní představou o smyslu a fungování světa a společnosti, ovládající metodologii poznání (umí si ověřovat informace, umí efektivně bádat, analyzovat a ovládá metodu sebevzdělávání) – takový jedinec se stane zodpovědným rodičem, i zodpovědným občanem, a dokonce zodpovědným státníkem, manažerem, podnikatelem.
Změna myšlení lidí, jejich výchova a vzdělávání vedoucí k rozvoji ve skutečného Člověka jsou tedy stěžejním úkolem, bez něhož trvalá změna společnosti k prosperitě a blahobytu na všech úrovních lidského bytí není možná.
Odkazy k prohloubení znalostí o 1. světonázorové prioritě a souvisejících tématech:
První priorita zobecněných prostředků řízení/zbraní: 5. díl – 1. část a 6. díl – 2. část diskuzních pořadů Tvoříme novou budoucnost.
Davo-„elitarismus“, šest priorit aj:
Přednášky generála K. P. Petrova o řízení společnosti, Ťumeň, 2004 – český dabing
Pokračování