Za peníze se dá koupit všechno. Za ty falešné jen něco. Český kriminální film.
Bývalý bezpečnostní referent Josef Lachman (Martin Růžek) si odseděl dvanáct let ve vězení za to, že se v roce 1947 nechal podplatit a pomohl k útěku z vazby bývalému esesákovi Meyerovi. Po propuštění na svobodu se nechá zaměstnat tam, kde všichni o jeho činu vědí, tentokrát na stavbě přehrady, jako obyčejný řidič… Režie: Miroslav Cikán Předloha: Jiří Mareš(povídka) Scénář: Jiří Mareš, Bohumil Brejcha, Otakar Kirchner, Miroslav Cikán Kamera: Václav Huňka Hudba: Štěpán Lucký Hrají: Martin Růžek, Alena Vránová, Vladimír Ráž, Rudolf Deyl ml., Eva Klepáčová, Josef Bek, Gustav Heverle, Oldřich Vykypěl, František Miška, Miloš Kopecký
Recenze diváků:
Josef Bek v roli vyšetřovatele padělků anglických liber, které se z ničeho nic objevily v oběhu. Martin Růžek propuštěný z vězení po 12ti letech, chce začít nový život. Ale minulost ho dohání a tak se zaplétá do padělků i vraždy z které je podezírán. Nacisté nejen že vyvražďovali ve velkém, ale podíleli se i na výrobě padělání liber. Konec cesty byl i posledním filmem režiséra Miroslava Cikána, který se tak s poctou rozloučil s diváky tehdejšího Československého filmu.
Kontroverzní témata jsou svým způsobem mnohem atraktivnější, než černobíle rozsazené příběhy o hodných a zlých. Ti se samozřejmě vyskytují i v tomto filmu, ovšem tak, aby divák přemýšlel o pozadí jednotlivých událostí, měnících nejen charaktery, ale také činy hlavních protagonistů. Indicie, vedoucí od falešných anglických liber, přivádí na scénu poměrně slušnou kriminální zápletku, v níž jsme svědky rozpadajícího se manželství i vraždy ze zoufalosti. Fakt, že orgány činné v trestním řízení si i tentokrát počínají více než dobře, je odrazem doby, v níž film vznikal. Určitá forma snímku je odvislá od hereckých výkonů Martina Růžka, Rudolfa Deyla, Aleny Vránové a Vladimíra Ráže, jejichž portréty kolísajících hazardérů se štěstím nezůstávají jen jakousi šablonou, ale zajímavou studií charakterů. Opona, kterou za sebou zatáhl režisér Cikán, bývalý řemeslník prvorepublikové a protektorátní produkce, je důstojným završením více než pětadvacetileté filmové praxe, v níž se ostatně kriminiální žánr vyskytoval vždy na jednom z nejčelnějších míst.