Zpátky ke kořenům a odtud ke hvězdám I – František Palacký: Dějiny národu českého v Čechách a na Moravě – Kniha XI. (1403 – 1419) – Audiokniha

Čte: Yveta Rychtaříková, Proud národní hrdosti (rozpracováno)

Zpátky ke kořenům (a odtud ke hvězdám 😎) je cyklus pořadů věnovaný hledání a znovunalezení Identity českého národa – Kdo jsme, kam jdeme, jaké máme cíle? Co je úkolem a posláním našeho národa? Na tyto a další otázky budeme společně hledat odpovědi. Monumentální dílo F. Palackého je jedním z pramenů, který nás k tomuto poznání může přiblížit, ne-li přímo dovést. Od našich předků – ze svých prastarých a časem prověřených kořenů – můžeme zároveň načerpat životadárnou sílu a moudrost, které nás povedou k vítězství v zápase, jenž nás čeká. Také nám umožní rozpoznat chyby, za které naši předkové (i náš národ) draze zaplatili, a vyvarovat se jich. Přejeme vám příjemný poslech a na úvod posíláme dvě nádherné slovenské písně, které opěvují sounáležitost rodin, příslušnost ke svým předkům, národu a zemi, v níž se člověk narodil. Škoda že na soudobé české hudební scéně podobná tvorba zcela chybí.

Iconito & FS Zemplín – Korene

 

Iconito & Zlaté Husle – Slovenské Devy

Kniha XI. – Husitství pod králem Václavem (1403 – 1419)

1. díl

Nové však bylo to, že odpor nyní počavší nejen jevil se vetší silou a vytrvalostí, ale že nabyl také poměrů mnohem rozsáhlejších, nežli kdykoli dříve, že z chýší učenců a ze školských síní přenesen byl i vniknul do života celého národa, a že osvědčiv se konečně býti nepřemožitelným, odňal církvi středověké absolutní vládu nad duchem lidským, donutil ji uznání moci jiné a vyšší mimo sebe, a zjednal národům poprvé možnost vkládati se do rozhodnutí osudu světových vlastním
a samostatným hlasem svým.

Vznik a příčiny církevních roztržek – Valdenští žebraví mnichové — Kacířství v Čechách – Třenice mezi kněžstvem a mnichy – Arcibiskup Arnošt —Konrád Waldhauser.

2. díl

Z úvahy všech známých událostí a z dosavadního jich líčení plynou bez odporu pravdy následující:

1.) že již za věku císaře Karla IV. i Arnošta z Pardubic, jestli ne dříve, počal se jeviti
v Čechách, co do věcí církevních, duch jakýsi reformátorský, nabývavší čím dále tím vetší síly;

2.) že duch tento směřoval od počátku vždy více praxi nežli teorii křesťanství, čili
že pečoval více o uskutečnění křesťanské idey apoštolské v živobytí lidském, nežli o nápravu věrouky čili dogmatiky;

3.) že pokrok ducha tohoto se jevil, ne-li výhradně, aspoň popředně a
s patrnou živostí, ve slovanské části obyvatelstva, jak na universitě pražské, tak i v národu vůbec.

Milíč z Kroměříže – Mistr Matěj z Janova – Universita pražská — Národní řevnivost a třenice.

3. díl

Jan Viklef

Česká literatura a Tomáš ze Štítného – Jan Viklef – Mistr Jan Hus – M. Jeroným Pražský – Universita zapovídá Viklefovy láčnky – Nové panováni Václavovo – Válka s králem Zikmundem. — Mikeš Zúl a Zikmund Huler — Václav IV. a Řehoř XII.

4. díl

… Vše dávalo mu patrnou převahu nad druhy a vrstevníky jeho. Tomu pojila se přísná opravdovost ve všem jednání, mysl nábožná, víra živá i pevná, obcování i podle soudu nepřátel bezúhonné, cit něžný přátelům, horlivá snaha o ušlechtění národa a opravení všeho, co v církvi tehdáž porušeného bylo, ale spolu také neobyčejná smělost, neústupnost a nešetrnost proti nepřátelum, do oka padající chtivost po lásce u lidu a po cti a slávě, ale slávě takové, která vrch svůj nalézá v koruně mučednické.

Václav IV. a Řehoř XII. — Wiklef – Mistr Jan Hus kazatelem v Betlémě — Schisma – Svolání církevního sboru do Pisy – Zápověď Wiklefových knih – Mistr Jan Hus hlasatelem reformace – Mistr Jan Hus a spor o tři hlasy na universitě – Kutnohorský dekret. — Němci opouštějí universitu.

5. díl

Mezitím rozeslala universita dne 21. cervna ohlášení verejné po Cechách i po Morave, že se ohradila slavne proti pálení knih Wiklefových, a Hus i sedm jiných údu university utekli se
dne 25. cervna s novou appelací nove volenému papeži Janovi XXIII. Ponevadž ale s príštím markrabovým dlilo se až príliš, Zbynek umíniv necekati déle, svolal dne 16. cervence preláty a
kneží do dvoru svého malostranského, jejž i branným lidem osaditi dal, a když knihy všecky na hromadu složeny byly uprostred dvoru, podpáleny jsou jeho kázáním hlucným Te deum
laudamus.
Hlahol zvonu rozzvonených po celé témer Praze ohlašoval obyvatelstvu vážný ten príbeh.

Tretí den na to, 18. cervence vynešena s podobnouslavností kletba na M. Husa i prátele jeho, a poruceno ji ohlašovati slavne po všech kostelích diecése Pražské.
Prísné toto jednání nemelo pohríchu takových úcinku, jakých arcibiskupsobe prál a ocekával: co podle jeho úmyslu melo lid odstrašiti, podráždilo jej ješte více a rozbourilo mysli již prvé
podnícené v takové míre, že i lid obecný dal se uchvátit! proudem náruživostí.

Vzdelání a rozšírení nauky Husovy – Král Václav a koncil v Pise – Papež Alexander V. — Papežská trojice – Žaloby na Husa. — Bula Alexandra V. – Pálení Wiklefových kníh. — Nepokoj v Praze – Hus pohnán pred papeže – Trojice rímských kralü. — Smrt markrabete Jošta – Interdikt v Praze. — Smírení mezi Václavem a Zikmundem –

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *