Jan Amos Komenský (28.3. 1592 pravděpodobně Nivnice u Uherského Brodu. – 15.11. 1670 Amsterdam)
Jeden z největších českých myslitelů, spisovatelů a filozofů. Humanista, teolog a zakladatel moderní pedagogiky. Poslední biskup Jednoty bratrské a politický mluvčí české protikatolické emigrace.
Celý život se zabýval myšlenkou zpracovat souhrn lidského vědění tzv. pansofie (= vševěda), neboť byl přesvědčen, že dokonalé vzdělání může převychovat celé lidstvo, vést k tzv. všenápravě věcí lidských i k trvalému míru založeném na vzájemném porozumění. Napsal díla Labyrint světa a ráj srdce, Kšaft umírající matky Jednoty bratrské, Všenáprava – Všeobecné porady o nápravě věcí lidských, Svět v obrazech – Orbis pictus, Škola hrou – Schola ludus, O poezii české a mnoho dalších děl.
Život „učitele národů“, Jana Amose Komenského, se stal inspirací pro román Miloše V. Kratochvíla (1975). Ten v roce 1983 poskytl předlohu historickému snímku, pod nímž je vedle spisovatele-adaptátora podepsán i režisér Otakar Vávra.
Výpravný, dvojdílný přepis zachycuje strastiplné osudy českého velikána Jana Amose Komenského, po bělohorské katastrofě donuceného opustit vlast. Líčí jeho setkání s různými evropskými osobnostmi 17. století – se švédskou královnou, s umělci i vědci. Zdůrazňuje hrdinovu ušlechtilost, ale také vnitřní odolnost, která mu dovoluje překonat řadu soukromých i pracovních tragédií. Součástí příběhu se stává zhmotněné podobenství Labyrint světa a ráj srdce.
Po porážce českých stavů na Bílé hoře působí mladý Komenský v roce 1621 ve Fulneku ve škole. Jeho žena Magdalena čeká druhé dítě. Komenskému hrozí zatčení a proto uprchne. Útočiště najde na panství Karla ze Žerotína v rodině Cyrilla z Jednoty bratrské. Zde ho dostihne zpráva, že Magdalena i obě jejich děti zemřely na mor. Jeho spisy veřejně spálí jezuité. Komenský je v hluboké depresi, propadá pocitům marnosti a zoufalství. Podle císařského rozkazu musí nekatolíci opustit zemi a tak v zimě 1628 odchází také Komenský i se svou druhou ženou Dorotkou. Usadí se v polském Lešně, kde rozvíjí své pedagogické a didaktické metody a píše díla: Informatorium školy mateřské, Orbis pictus a Brána jazyků otevřená. Prožívá zde okamžiky štěstí, i když ani tady nemá nouzi o odpůrce. II. Putování. Vyučovací metody Komenského mají úspěch. Jeho spis Brána jazyků otevřená je přeložen v mnoha zemích a Komenský dostává nabídky, aby reformoval školství v různých státech. Odjede do Anglie. Jeho naděje na uskutečnění pedagogických a vědeckých plánů ukončí občanská válka. Jan Amos přijme nabídku švédského kancléře Oxenstjerny na reformu školství. Při rozhovoru kancléř slíbí Komenskému, že Švédsko bude usilovat o obnovení české samostatnosti. Jan Amos žije se svou rodinou v Pomořanech v Elblagu, kde píše své hlavní dílo – O nápravě věcí lidských. Oxenstjerna zruší s Komenským smlouvu o reformě školství. Zklamaný Komenský se vrací do Lešna. Na cestě ho dostihne zpráva o uzavření míru. Jeho vlast ponechali Švédové Habsburkům. Záhy umírá Komenského manželka a on z Lešna píše list do Čech, v němž se loučí s vlastí. Po odchodu jeho dvou dcer, které se provdaly, se Jan Amos ožení po třetí, aby jeho dvě malé děti měly matku. V Polsku vypukne povstání proti Švédům a vzbouřenci vyhánějí i cizince a protestanty. Před útěkem zakope Jan Amos rukopisy děl Slovník jazyka českého a encyklopedii Vševěda-Pansofie. Nový domov najde v Amsterodamu, kde je vytištěna polovina jeho prací a také Opera didaktika omnia. V Lešně v době povstání shořely jeho rukopisy. Po hluboké krizi se pustí znovu do práce. V roce 1667 se zúčastní mírového jednání v Bredě, ačkoliv je vážně nemocen. Marně však mluví k zástupcům Evropy o nutnosti míru a harmonickém světě. Uprostřed práce nad dílem Všenáprava věcí lidských v roce 1670 umírá.
