Adaptaci románu Václava Řezáče Bitva natočil v roce 1973 zkušený režisér Jiří Sequens. Knižní příběh, který poprvé vyšel v roce 1954, volně navazuje na Řezáčův Nástup, líčící odsun sudetských Němců z pohraničí.
Román Bitva vypráví další osudy lidí, kteří přišli po druhé světové válce do severozápadního pohraničí. Hlavní děj se odehrává v období roku 1947 a v rozhodujícím roku 1948. Reakce zvedá hlavy, snaží se různými způsoby podkopávat důvěru osídlenců ve vládu lidu a ve vedení komunistické strany; prosazuje navrácení textilní továrny v Potočné bývalému majiteli, nasazuje na citlivá místa své lidi a s jejich pomocí rozvrací pastvinářské družstvo, falešnými manipulacemi, okrádá stát o pozemky, neplněním dodávek a černým obchodem poškozuje veřejné zásobování, snaží se ve svůj prospěch využít katastrofálního sucha v létě 1947. Řada moudrých a neúnavných lidí, kteří obětují i své soukromé štěstí společné věci mobilizují pracující a o ně opřeni maří tyto pikle.
Recenze ČSFD:
Skvělá adaptace, dnes už klasické, literární předlohy. Přímé politické dění zde vidíme minimálně, neb je k nám transportováno skrze osudy/jednání/chování jednotlivých postav děje, který je dosti bohatý/barvitý a napínavý na to, aby bez problémů ustál téměř tříhodinovou stopáž, a klidně i delší. Herecká elita opět nezklamala. Jedna z nejlepších filmových rolí Aleny Vránové, snad dokonce ta životní. Označení „diva“ si Vránová touto rolí určitě a bez přehánění zaslouží. V postavě Tymeše (Vinklář) jako by film zůstal nedokončený. Ale vše nelze vyřešit naráz a Tymeš tak zůstává obrazem pseudo-komunistů=z vypočítavosti do rudého kabátu převlečených demokratů=fašistů, kteří se postupem času pevně zabydleli ve Straně i jinde a značnou měrou pak přispěli, spolu s jinými anti-rudými živly, k pádu celého socialistického bloku=většina z nich si totiž vždy dokázala najít cestičku, jak se vyhnout gilotíně.
