…a proto dnes dětem ve škole cpou tablety, dodávám, protože cílem není vychovat zdravé, chytré, vzdělané jedince, ale obyčejné spotřebitele, „ovčany“. Pomocí technologie dochází k potlačení schopností číst, myslet a analyzovat texty.
Ale zpět k psacímu písmu a psaní rukou. Psací písmo je pro děti velmi důležité. Bylo na to provedeno několik studií, kdy se u studentů pomocí EEG zaznamenávala aktivita mozku, mozkových funkcí, vzájemná komunikace nervových buněk.
Ukázalo se, že mozek mladých lidí je mnohem aktivnější při psaní rukou než při psaní na klávesnici.
Při psaní rukou byly vzorce neuronových spojení v mozku mnohem složitější než při psaní textu na klávesnici, o čemž svědčí široce rozšířené vzorce theta- a alfa-koherence mezi uzly sítě v temenních a centrálních oblastech mozku.
Vzorce neuronových spojení v těchto oblastech mozku mají na těchto frekvencích rozhodující význam pro tvorbu paměti a kódování nových informací, a tím přispívají k učení.
Když píšeme rukou, zapojují se současně různé oblasti mozku: motorická kůra (koordinuje pohyby ruky a prstů), temenní kůra (odpovídá za prostorovou orientaci – rovnoměrnost řádků, velikost písmen), zraková kůra (analyzuje, jak písmo vypadá), a také oblasti spojené s jazykem a pamětí.
Mnoho smyslů se aktivuje právě přiložením pera na papír. Také při pohledu na písmena, která píšeme. A když slyšíme zvuk, který vydáváme při psaní rukou. Tyto smyslové zážitky vytváří kontakt mezi různými částmi mozku a takzvaně otevírají mozek pro učení.
Psaní rukou je navíc způsob, jak transformovat a vyjádřit své myšlenky do jazyka. Psaní rukou rozvíjí nejen grafomotoriku, ale i právě náš mozek. Dalo by se velmi zjednodušeně říci, že kdo píše rukou, je chytřejší.
Právě nejmladší děti by, podle odborníků, měly být motivovány ke kreslení a psaní rukou, zejména pak na prvním stupni základní školy. Naučit se psaní rukou je sice pomalejší proces, ale je nutné, aby si děti prošly „únavovou fází“, kdy se učí psát ručně.
Ale i dospělí se při psaní rukou lépe učí a více si pamatují.
A ještě je třeba rozlišovat krasopis, vázané psací písmo a písmo tiskací nebo tzv. comenia script, který se do našich škol zavádí. Krasopis (kaligrafie) a vázané psací písmo vyžadují filigránskou přesnost pohybů, soustředění, prostorové myšlení, smysl pro rytmus a proporce.
Procvičování těchto dovedností má pozitivní vliv na rozvoj jemné motoriky, což zase zlepšuje celkovou koordinaci a obratnost. Vyžaduje také vysokou míru soustředění, čímž rozvíjí schopnost dlouhodobé koncentrace, která je v dnešním světě přetíženém informacemi tak důležitá.
Na mnohých školách si to ještě uvědomují a se zavedením comenia script váhají. V roce 2024 používalo comenia script jen několik stovek ze zhruba čtyř tisíc českých základních škol.
Motorická kůra: Koordinuje pohyby rukou a prstů (pomáhá jí v tom temenní (parietální) kůra, která řídí orientaci v prostoru). A mimochodem, pokud se vám zdá, že se váš rukopis od školních let znatelně zhoršil, vysvětlení je jednoduché – motorika si odvykla tento proces ovládat.
Zraková kůra: Tady je to jednoduché – tato část se zabývá vizuálním vnímáním všech znaků a upřesňuje, jak by měly vypadat na papíře. A asociační zóny vám umožňují pochopit, co píšete, a zapamatovat si to.
Asociační korové oblasti jsou uloženy v jednotlivých lalocích (v oblasti čelního pólu hemisféry, na zevní ploše parietálního laloku, na spánkovém laloku v okolí pólu a na bazální ploše, v týlním laloku v oblasti sekundární zrakové kůry). Asociační oblasti kůry mají reciproční spojení s ostatními korovými oblastmi. Podíl asociačních oblastí na celkové ploše mozkové kůry s evolučním vývojem roste. Zajišťují integraci senzorických podnětů, ovlivňují složité utváření osobnosti – jednání, chování, emoce.
Čelní laloky: Řídí a organizují to, že ruka je ohnutá a spočívá na stole, zatímco dlaň se věnuje psaní N tisíc znaků.
Oblasti zpracování řeči: Brocova oblast je zodpovědná za kontrolu syntaxe a gramatiky (a mimochodem i artikulace), zatímco systém temporálních, frontálních a parietálních struktur zajišťuje porozumění slovům a řeči obecně.
Paměť: Za dlouhodobou i krátkodobou paměť odpovídá současně celá řada oblastí mozku (zejména prefrontální kůra, mozeček, hipokampus a amygdala). A všechny se soustředí na to, abyste nezapomněli, co to vlastně písmena jsou a co přesně chcete na list papíru ztvárnit.
Čím lépe všechny tyto oblasti společně fungují, tím snazší je učení se novým věcem (jazyku, grafické technice a v zásadě jakékoli dovednosti), zapamatování a analýza (!) velkého množství přečtených a zaznamenaných informací.