MEZI PROUDY
První vydání: Světozor 1887 (I.díl), Světozor 1888 (II.díl) a Světozor 1890 (III.díl), dále ve sv. 6, 7 a 8 Sebraných spisů I a ve sv. 9, 10 a 11 Sebraných spisů II
Věnováno: Příteli Jaroslavu Vrchlickému
Hlavní témata: Politika, intriky, církev, antisemitismus, zrada, Hus, Dekret Kutnohorský, svoboda, víra
Trilogie Mezi proudy znamenala mezník ve vývoji českého románu vůbec, historického románu zvláště. Mimo jiné pro syrové a v národní české literatuře nevídané vylíčení protižidovských pogromů v Praze, plastický obraz duševního a fyzického úpadku krále Václava IV. a zachycení mladých let Jana Husa a zvláště Jana Žižky, jehož pohnutky k odboji proti Rožmberkům Jirásek bravurně a uvěřitelně domýšlí (toto období Žižkova života není nijak historicky věrohodně doloženo a prokázáno).
Podnětem k dílu byla zřejmě próza Zikmunda Wintra “V lesích křivoklátských” a Svátkův výtah ze soupisu křivoklátských manů, uveřejněný v Besídce pro zábavu a poučení roku 1882. Jiráska upoutala vidina “Červeného mana”. “Předtím, v červenci 1884, zajel jsem do Prahy a dále na Křivoklát a Jivno s okolím opět s kolegou Šimkem. Vydal jsem se tam, protože mne tenkrát už strašil v hlavě “Červený man”, kterého jsem se již nezbavil až pak po letech v “Mezi proudy”.
Jirásek se opíral o dvě významná díla svého univerzitního profesora W.W.Tomka – “Dějepis města Prahy” a “Dějiny pražské univerzity”. (Zdroj: MEZI PROUDY | Alois Jirásek)
Trilogie Mezi proudy Aloise Jiráska popisuje počátky českého odboje proti německému utlačování za doby krále Václava IV. První svazek „Dvojí dvůr“ (1887) se věnuje zejména sporům mezi dvěma národy. Češi se snaží všemožně domoci svého práva, což se jim nakonec aspoň částečně podaří. Druhá část „Syn ohnivcův“ (1888) přetřásá téma rozpínavosti českých pánů. Ti se snaží podrýt autoritu krále ve svůj vlastní prospěch. Třetí svazek „Do tří hlasů“ (1890) vypráví o nástupu českého lidu do boje a vrcholí dosáhnutím tří hlasů na universitě. Děj trilogie zahrnuje s přestávkami léta 1381–1409 (Wikipedie)
1. díl – Dvojí dvůr
Román líčí vztah dvou dvorů – prvním je dvůr prudce vznětlivého, ale i lidového krále Václava IV., který rád chodil v přestrojení mezi studenty i obyčejné lidi. Druhým je palác arcibiskupa pražského Jana z Jenštejna.
2. díl – Syn ohnivcův
V Praze se roku 1389 strhly protižidovské bouře, které vznikly kvůli urážce kněze a svátosti. Kupec Kříž a jeho přítel doktor Osvětlo se marně snaží zkrotit rozvášněný lid…
3. díl – Do tří hlasů
Zmatků v Čechách přibývá. Poměry se zhoršují, na cestách, ve vsích, v lesích i městech je čím dál méně bezpečno, napětí mezi panovníkem a Jednotou panskou se stupňuje…
PROTI VŠEM
Film Proti všem na Náboji pravdy.
Historický román Proti všem vydal Alois Jirásek roku 1893. Zachytil v něm navzájem se proplétající osudy několika lidí na pozadí významných dějinných událostí roku 1420 v českých zemích. Mistrně je zde vystižena atmosféra doby počátků husitských válek, postavy románu se historických událostí aktivně účastní. Název díla má vyjadřovat boj husitů proti všem jejich odpůrcům.
Kniha je psána velmi epickým způsobem. Snahou autora jako by bylo vtěsnat do ní maximální množství děje. Popisy osob nebo prostředí mají podtrhnout dobovou atmosféru, stejně jako ukázky z husitských písní.
Dějinné události jsou v románu popisovány hodnověrným a vyrovnaným způsobem, i když je tu znát snaha podnítit národní hrdost a odrážejí se tu protiněmecké nálady doby vzniku (Češi a husité jsou ti dobří, Němci ti špatní). Na druhou stranu ani husité nejsou idealizováni, protože je otevřeně popisován i fanatismus radikálních skupin nebo loupení a drancování církevního majetku.
Román je rozdělen do tří hlavních částí, která zachycují tři významné historické události zmíněného roku:
- Skonání věku – zachycuje období budování a stavby husitského města Tábora se společným majetkem ukládaným do kádí, budování jeho opevnění i domů v okolí hradu. Je zde zobrazeno osidlování města lidmi, kteří často opouští své vesnice, pálí své chalupy, berou svůj chudý majetek, dobytek a stěhují se do místa, kde není žádná vrchnost a všichni jsou si navzájem bratry a sestrami.
- Kruciata – popisuje křížovou výpravu císaře Zikmunda do kacířských Čech přes Hradec, Kutnou Horu až ku Praze, loupení, drancování a vypalování vesnic s českým obyvatelstvem a boje císařových křižáků a žoldnéřů s husity a Pražany. Popisuje boje o Prahu a památnou bitvu na Vítkově hoře, která skončila naprostým Zikmundovým nezdarem. Je zde zachyceno i tažení husitů od Tábora na pomoc Praze a jejich boje během cesty.
- Boží zástup – ukazuje rozštěpení obyvatel Tábora, kdy se vytvořila sekta Adamitů hlásajících naprosté odloučení od všeho světského a pouhé čekání na vykoupení, neboť konec světa se již blíží. Je zde zobrazeno jejich vyhnání z Tábora a jejich umístění na nedaleký hrad Příběnice.
Román Proti všem je někdy považován za trilogii,[1] ale vzhledem k menšímu rozsahu jednotlivých částí bývá vydáván v jednom svazku (Wikipedie).
První vydání: Zlatá Praha 1893, poté ve sv. 19 Sebraných spisů I, ve sv. 1 Sebraných spisů II, první ilustrované vydání 1939
Věnováno: Svatopluku Čechovi přátelsky věnováno
Jiráskův mohutný román o vrcholné době husitských válek je oproti tradovaným předsudkům plný deheroizace jak samotných husitů, tak i jejich nepřátel. Navíc se Jirásek nebojí vylíčit hrůzy husitského běsnění, hraničící až s bezhlavým fanatismem; ostatně příběh jedné z hlavních postav románu, Zdeny z Hvozdna, bez servítků zobrazuje rozpolcenost husitského hnutí a důsledky náboženského fanatismu, ve který husitství často vyúsťovalo. Jirásek sice chápe prvotní příčiny i cíle husitského hnutí – svoboda vyznání, vyzvednutí duchovního života nad hmotný – tedy hodnoty Jiráskovi jako zapřisáhlému demokratovi blízké, ale dokáže vidět, jak složité husitské hnutí bylo, kolik v něm bylo různých zájmových skupin, a také, jaké hrůzy s sebou navzdory všem heslům a ideám neslo.
Inspirací pro vznik díla byla vedle literárních a historických pramenů i inspirace výtvarná – olej Mikoláše Alše “Husitský tábor” z roku 1877 a snad kresby husitů, které koncem roku 1875 osobně objednal Jirásek u Alše pro potřeby Šmilovského (ten jich nakonec nevyužil).
Hlavním inspiračním zdrojem byla pro Jiráska Husitská kronika Vavřince z Březové.
Podle muzikologa Vladimíra Spousty je předehra “Husitská” Antonína Dvořáka hudebním pendantem idey románu.
Dílo inspirovalo skladatele Josefa Stanislava k napsání stejnojmenné opery.
Zajímavou, i když drobnou inspirací byla próza Josefa Holečka “Jak u nás žijou a umírají”.
Trilogie BRATRSTVO
Bratrstvo je třídílná kniha Aloise Jiráska z období husitství. Navazuje na knihy Mezi proudy a Proti všem, avšak její děj se nyní odehrává na Slovensku. Husitství sice zažívá velký rozmach, ale nemá s původním táborským vzorem moc společného. Ačkoliv hlavní hrdinové mají kladné vlastnosti typické pro Žižkovy bojovníky – odvahu, čest a ochotu vždy hájit boží pravdu, setkáváme se u nich rovněž s mnohými zápornými rysy. Většina z nich holduje častému pití a války jsou pro ně vším. Neumí nic jiného než bojovat a to nejen bránit své území, ale také přepadat a loupit.
Jirásek tento úpadek velmi pečlivě popisuje a trilogii dovede až do doby, kdy Bratrstvo zaniká. Valná část žoldnéřů padne a kdo ne, žene se dále za kořistí. Vojáci už neslouží „vyšším cílům“ jako původní husité, ale putují pouze tam, kde dostanou větší žold. (Wikipedie).
Napsáno: 1898-1909
První vydání: 1.díl: Zlatá Praha 1898-1899, 2.díl: Zlatá Praha 1903-1904, 3.díl: Zlatá Praha 1907-1908 (nedefinitivní)
Věnováno: 1.díl „Příteli Adolfu Heydukovi“, 2.díl „Památce Pavla Křižka, šlechetného vlastence slovenského“, 3.díl původně věnován J.Ľ.Holubymu
Motto: 1.dílu „A Jiskra bude zde skoro; et ille est praecursor, qui praeparae debet vias domini“ (Z listu Kašpara Šlika z Holiče p. Oldřichovi z Rosenberka r. 1446)”, 2.dílu bez motta, 3.dílu „Čechové pod praporem – to místo drželi s takovou urputností, že, ač viděli vedle sebe hynout soudruhy, přece raději chtěli zemřít, než odtud pryč ustoupit. Opovržená za našeho věku třída lidí ani sama ze smrti strach neměla, ani svou záhubou ve vůdcích lítost nebudila“ (Aeneas Sylvius: Životopis Fridricha III. Císaře)
Bratrstvo je budováno tak, že lineárně rozvíjené cesty bratřických rot, jejich nepřátel, spojek a poslů protíná kompoziční princip kruhu, spojený s tajemstvím. Tomuto mýtickému principu vládne žena – démonická, vládkyně vášní i jejich zajatkyně. Mezi válčícími stranami představuje toho třetího, toho, kdo se pohybuje na rozhraní obou táborů ve snaze jejich vztah potají ovlivňovat. Osy lineární a kruhová se v jistém rytmu střídají a propojují. V závěru třetí knihy se cesty změní v bezcestí a v bludný kruh se začne měnit každý pohyb.
Bratrstvo vznikalo ve volné návaznosti na román “V cizích službách”. Alois Jirásek podnikl rozsáhlé studium a několik cest na Slovensko a románem chtěl podpořit slovenský národ v jeho boji za vlastní svébytnost a emancipaci.
V trilogii používá Jirásek slovo “psohlavci”, které proslavil románem “Psohlavci”, jako nadávku. Zdroj: BRATRSTVO | Alois Jirásek
1. díl – Bitva u Lučence
Je léto roku 1451. Janko Kozic Vlk se vrací z boje Slováků s Hunyadym s bohatou kořistí z válek domů do Zemanského Podhradí a všichni se veselí. Ne však úplně všichni – otec obdivovaného hrdiny, Mikuláš Frnčala, je znepokojen starostí o další dva ze svých synů…
2. díl – Mária
3.díl – Žebráci
Roty, které se přidaly k Petru Aksamitovi, putují na Spišský hrad. Mnozí z roty Janka Kozice Vlka a Pobery z Lomu přivykli vojenskému životu za žold, s vidinou holdů, dobrodružství a obohacování. Nechtějí odejít za vojenskou službou do jiných zemí…