Malý Bobeš (1961)
Malý chlapec Josef Janouš, nazývaný Bobeš, vyrůstá na vesnici. V šesti letech začíná objevovat okolní svět, získává nové přátele a zážitky… Dokud byl tatínek zdráv a pracoval v lese, chlapec vyrůstal ve šťastném rodinném prostředí. Avšak otcův těžký úraz přiměje rodiče, aby novou obživu hledali ve městě, kde se existenční jistotu hledali velice obtížně. Příběh je zasazen do období před první světovou válkou. (oficiální text distributora)
Malý Bobeš ve městě (1962)
Protagonista dětské knížky Josefa Věromíra Plevy musel spolu s rodiči opustit rodnou vesnici a jeho idylické dětství se změnilo v tíživou existenci poznamenanou sociální nespravedlností. Synek z chudé rodiny sní o tom, že pod stromeček dostane párek, zatímco jeho rodiče každodenně zápasí o holé přežití. Na městské periferii před první světovou válkou je ovšem o práci nouze. V hlavní roli se opět objevuje Jiří Lukeš a partů hrdinových rodičů se znovu ujali Dana Medřická a Radovan Lukavský. Také ostatní dospělé role jsou zajímavě obsazeny: továrníka si zahrál osvědčený Miloš Nedbal, v roli kouzelníka se na plátno vrátil Eduard Kohout a učitele ztvárnil Miroslav Macháček (Filmový přehled)
Malý Bobeš
Spisovatel a kniha. Josef Věromír Pleva a Malý Bobeš. Skutečnost, že osudy obou jmen se vzájemně prolínají, není vůbec náhoda. Malý Bobeš je z velké části autobiografický román, v němž Pleva vzpomíná na své útlé dětství prožité v krásném, ale drsném kraji Českomoravské vysočiny. Nejrozmanitější zážitky z dětství, přirozeně zachycené na stránkách půvabné dětské knížky, se setkaly s nebývalem ohlasem poprvé na počátku třicátých let. Malý Bobeš totiž vybočoval z dlouhé řady knih, koncipovaných coby idylické texty krásného dětství a světa kolem. V Bobešovi je čtenář konfrontován s realitou zahrnující skutečnou chudobu, umírání a řadu sociálních problémů doby počátku minulého století. Dětský hrdina zde neprožívá jen radostné chvíle, ale také pocity strachu a prvních životních zklamání. Filmová adaptace režiséra Jana Valáška nezůstala literární předloze nic dlužna, naopak poskytla známým hrdinům novou, modernější tvář, s níž se mohla naplno identifikovat i generace nejmladších vrstevníků titulního hrdiny. Výběr hereckých představitelů dětských (Jiří Lukeš, Jana Zatloukalová) i dospělých (maminkovsky něžná Dana Medřická, Lukavský, Neumann a další) partů nemá v čem zklamat a díky jisté přirozenosti se herci naplno sžívají se svými postavami. A i když byl Malý Bobeš napsán již na přelomu dvacátých a třicátých let minulého století, tedy v dobách dávno minulých a pro leckoho i vzdálených, určitý aktuální přesah si knižní i filmové vyprávění uchovaly do dnešních dnů. Je jím křehká dětská duše, která touží po lásce, štěstí a spravedlnosti a nechápe, proč je svět často tak složitý a někdy i zlý.
Malý Bobeš ve městě
Druhé filmové vyprávění Malého Bobše, tehdy bezesporu nejpopulárnější knihy pro děti a mládež, je, jak už název napovídá, přesazeno z původního vesnického prostředí do malého městečka, spadajícího stále ještě pod rakouské mocnářství. Spíše dramatický než zábavný pohled na první školní krůčky i juniorská léta nevinných lumpáren a navazování opravdových přátelství, nijak nezapírá dobu, ve které se příběh odehrává. Předzvěst prvních dělnických stávek, nezaměstnanost, sociální neukotvenost i hluboká propast mezi bohatými a chudými je zde zobrazena sice jen na pozadí inscenovaných událostí, přesto se neodmyslitelně vrývá do paměti nejen titulnímu hrdinovi, pozorujícímu zatím s dětskou nechápavostí proměny světa kolem. Z okruhu hereckých představitelů je tentokrát pozornost upřena na Miroslava Macháčka v nevelké, přesto klíčové roli liberálního učitele. Matení pojmů a záměrné zesměšňování literární i filmové podoby Malého Bobše by jistě nemělo být tím, čím je česká veřejnost dnes ovlivňována. Každá mince má dvě strany.