Zákony pohybu (1978) – neprávem (anebo záměrně?) zapomenutý seriál. Strhující příběh, který vás vtáhne do děje od první minuty.

Anotace:

Děj nás zavede do kolotoče každodenních problémů zaměstnanců národního podniku Radiana, vyrábějící litinové radiátory. V prvních dílech se točíme kolem osudů starého vedení podniku, kdy svědomitého ředitele Drachslera (M. Růžek) jeho náměstci a okolí neustále obelhávají, nabádají ho k nekalým machinacím, což má za následek, že ředitel je ve čtvrtém díle odvolán a na jeho místo je dosazen mladý, úspěšný a svědomitý ing. Hájek (Viktor Vrabec). Ten po následující díly nitku po nitce rozmotává spletenec lumpáren, které po svém předchůdci zdědil a snaží se celý podnik dostat opět na vrchol. Toto hlavní téma je doprovázeno osudy mnoha dalších postav. (ČSFD)

Komentář Ireny Aneri (Všech 13 dílů seriálu najdete pod tímto komentářem).

Seriál Zákony pohybu je zajímavý jak z hlediska globální politiky, tak vlastně i z individuálního hlediska jednotlivce. Mnohému se mohou zdát problémy v něm popisované za starého ředitele přehnané. Já myslím, že to byla plně reálná situace, jestliže si tam doplníme kontext globální politiky. Je nutné zohlednit, že i v SSSR, který nám byl v budování socialismu příkladem, už od Stalinovy smrti v roce 1953 díky převratu Chruščova and Company takříkajíc prudce sešlápli brzdy rozvoje. Sociální procesy mají setrvačnost, tak se výsledky hned neprojevily, ale na tu brzdu šlápli mocně. Nebylo tedy možné, aby se to nezačalo projevovat i tady u nás. Koho zajímají podrobnosti o tom, co se začalo v SSSR měnit okamžitě po Stalinově smrti, tak mu doporučuji tato dvě krátká videa od Zachara Prilepina. Tam uvidíte, co dokáže například zdánlivě zcela nevinná změna účetních pravidel… viz následující příspěvky:

Každý v míře svého chápání pracuje pro sebe a v míře své nevědomosti na toho, kdo toho ví a chápe více – část I.

Každý v míře svého chápání pracuje pro sebe a v míře své nevědomosti na toho, kdo toho ví a chápe více – část II.

nebo video s Nikolajem Sergejevičem Sapelkinem: Megaprojekty Stalinovy epochy

Jsou tam skutečně v koncentrované podobě fakta, která, když si je vyslechnete, vám nemohou nenapovědět, že ta následná stagnace socialismu a jeho přechod do takzvaného „pozdního socialismu“ nebyla žádná náhoda, že se jednalo o proces zcela cílevědomě řízený. Potom se i na tento seriál možná začnete dívat jinýma očima. Uvidíte, že ti lidé tam vlastně bojují proti problémům, o kterých nemají ani tušení, jak ve skutečnosti vznikly. To, že se jim to podaří, je dané setrvačností procesů nastartovaných bolševiky za Lenina a Stalina. (Zákon setrvačnosti)

Pokud se tedy vrátíme k seriálu Zákony pohybu, tak tam už se začala projevovat ta řízená dezorganizace ekonomiky (ten útok byl bohužel vedený  na všech šesti prioritách řízení, viz Koncepce sociální bezpečnosti, nejen na té čtvrté, ekonomické…) Sám starý ředitel si tam stěžuje, že to, co dříve šlapalo, najednou drhne. Nakonec se mu těch problémů nakupí tolik, že to přestane zvládat. A zde se trochu projevuje i ta individuální rovina, když se totiž pouštěl do boje za rozvoj malého podničku, tak do toho šel s vervou, věděl, že bude muset překonávat velké problémy. Ovšem když už mu ten velký podnik potom jel, tak se uklidnil a už nebyl tak ostražitý, protože větší problémy nepředpokládal. Stejně jako mnoho lidí předpokládal, že nahoře pracují jako on, tj. že se snaží věci neustále zlepšovat, jenže ouha. Když si to promítneme na celkové budování socialismu, tak to bylo podobné. Lidé už si mysleli, že to nejtěžší překonali a uvolnili se. Jenže kdo si počká, ten se dočká, a má-li navíc staleté (ba i tisícileté) zkušenosti z řízení, tak s vámi právě v tomto okamžiku zatočí, mám na mysli globální „elitu“, můžete si ji nazvat světovým zákulisím, globálním prediktorem, vrcholkem „elitářské“ pyramidy… Jak chcete, její podstata se tím nijak nezmění. Stejně jako starý pan ředitel, ani lidé v socialismu nepředpokládali, že by jim někdo úmyslně házel klacky pod nohy. Většinou to přičítali nechtěným chybám. Ale i v tomto seriálu je vidět, jak ta setrvačnost nastartovaných procesů byla silná. Přestože v podniku ROH ani strana nijak zvlášť dobře nepracovaly, tak nakonec se přece jen tyto fakticky nezávislé řídící orgány projevily a své slovo do pranice řekly. Nový ředitel, který do toho šel s vervou, jako kdysi ten starý, to neměl lehké, ale nakonec to zvládl. Podíváme-li se na to globálně, tak to skutečně je tak, že naše socialistické zřízení nakonec spáchalo sebevraždu, protože jinak nás porazit nebylo možné. Je proto nutné hledat, kde jsme udělali chyby a poučit se z nich. Jestliže přestanete bojovat, tak vás ten druhý musí zákonitě přetlačit. (Zákon síly) Musíme nyní začít získávat znalosti o řízení, které jsou nám „elitou“ upírány. Jako se v raném budování socialismu v Rusku lidé museli začít učit číst a psát, tak se nyní musíme začít učit, jak jsou ve skutečnosti řízeny složité sociální supersystémy, jinak to s námi dopadne tak, že každý v míře svého chápání pracuje pro sebe a v míře své nevědomosti na toho, kdo toho ví a chápe více. Což nakonec nevyhnutelně opět povede k Zákonu akce a reakce – je otázkou míry znalostí nás všech, jak moc to bude bolet a koho…

Recenze diváků:

Naprosto famózní kousek. Každý ať si říká, co chce, je mi to fuk. V téhle době se točily top seriály. Výčet hereckých es je zde super. Počínaje pro mě milým překvapením v podání V. Vrabce, kterému jsem nevěřil, jakožto nástupce M. Růžka ale opravdu mile překvapil, přes výborného Valu, Štěpničku, Ráže, Munzara, Somra a konče milým Filipovským :-)). Nemohl sem se prostě odtrhnout od TV. Pecka!!!

Naprosto výborný, dle mého dost přehlížený a podhodnocený seriál z dob ne až tak dávných…a upřímně, vůbec bych se nedivil, kdyby do devadesátek ležel v trezoru, jelikož naprosto pravdivě a bez příkras ukazuje, proč lidé nejen nemohli včas bydlet, ale i vztahy mezi dodavateli a pracovní aktivitu, která přicházela až ve chvíli, kdy začínalo téct do bot… vlastně i to, že žáby na prameni seděli a sedí všude, kde se nějaký objeví. Díl s názvem Černý Petr, by měl být etalonem pravdomluvnosti filmařů obdobných seriálů dané éry. Kdo v té době pracoval ve výrobě, nebo blízkém oboru, ví své.

1. díl – Výstava
2. díl – Povážlivý úspěch
3. díl – Černý Petr
4. díl – Bumerang
5. díl – Neklid před bouří
6. díl – Nástup
7. díl – Štika
8. díl – Nápad
9. díl – Pád
10. díl – Bez ředitele
11. díl – Štafeta
12. díl – Starosti se ženami
13. díl – Zasloužený úspěch

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *