Klasik světové literatury Lev Nikolajevič Tolstoj (1828–1910) v sobě spojoval spisovatele s filozofem a reformátorem. Z jeho rozsáhlého díla patří vedle románové epopeje Vojna a mír nepochybně k nejslavnějším titulům příběh velké nešťastné lásky – román Anna Kareninová. V roce 1963 ji ve vlastní dramatizaci uvedl režisér Jaromír Pleskot v Divadle Československé armády (Divadle na Vinohradech). Toto nastudování se pak o pět let později stalo východiskem rozhlasové inscenace, ve které si hlavní role zahráli Blanka Bohdanová (Anna Kareninová), Martin Růžek (Karenin) a Vladimír Ráž (Vronskij).
Rozhlasová hra (1967)
Anna Karenina: e-kniha
Recenze knihy z Databáze knih:
Anna Karenina je román, který čtenář neodkládá do knihovny jen tak. Tolstoj v něm nerozehrává jen příběh nešťastné lásky, ale především tvrdou sondáž do duší svých postav a nelítostnou kritiku pokrytecké ruské společnosti 19. století. Na více než 900 stranách se prolíná láska, morálka, povinnost a osobní svoboda v kontextu aristokracie, kde pravidla platí pro každého jinak a kde nejvíc trpí ti, kteří se je odváží porušit.
Anna samotná je odvážná a tragická postava: veřejně se přizná, že nemiluje svého manžela a že našla vášeň ve vztahu s Vronským – dnes by její situace byla daleko snáze řešitelná. V Tolstého době to však znamená společenskou smrt, ostrakizaci a ztrátu vlastního já.
Současně Tolstoj staví vedle Annina příběhu i jiný svět – svěží kontrast v podobě Levinovy cesty k smyslu života a jeho vztahu ke Kitty. Zatímco Anna se ztrácí v emocích a reakci společnosti, Levin s Kitty představují jiný model lásky – klidnější, méně vášnivý, ale vyrovnaný. Tento kontrast dělá z románu dílo, které není jen tragédií jedné ženy, ale komplexní studií lidského života a vztahů.