Vyprávění českého pedagoga, spisovatele, scenáristy, publicisty a muzikologa Zdeňka Mahlera o Mistru Janu Husovi a jeho době.
Z pořadu:
Já jsem se soustřeďoval na to, v čem spočívá ta polemika, která se po šest století táhne, pokud jde o Husa. Protože Hus byl nejmilovanější a současně nejnenáviděnější osobnost našich dějin. Dá se říct, že názory na něj se polarizovaly.
Jsou to dva názory, dva tábory. Dokonce je to tak, že se může ten Hus brát jako takový ten zvláštní pilíř, o který se rozčesávají hodnoty. Svého času dokonce panovala taková teze:
„Řekni mi, co si myslíš o Husovi, a já ti řeknu, kdo jsi“.
Dneska se můžete setkat s tím, že je řada hlasů, které mluví už o tom, že už nám nic neříká, že nikoho nezajímá, že je to v podstatě ozvěna vzdálených časů, že je to odbytá veličina. A ta naše otázka zní:
„Opravdu?“
A možná odpověď už teď předjímáme:
„Ale kdepak!“
Ze závěru vyprávění:
Chtěl bych na závěr říct jenom to, že je dobře, že se vyskytují v dějinách takzvaní kacíři. Kacíř sám, který nabourává to zažité, běžné, strnulé myšlení, ten nabourává to tuhnoucí dogma. Jakékoliv.
Kacíř je lékem proti vychládání světa, takříkajíc. Kacíř vpadá do našeho dneška ze zítřka. On přichází často s předčasnou pravdou. A to bývá tragické. A on to někdy taky i odnese. Ale co se dá dělat, Hus říkal:
„Pravda vítězí, i kdyby na čas přemožena byla.“