Černá kniha (2006) – Strhující drama z posledních měsíců druhé světové války v Holandsku. Film byl inspirován skutečnými událostmi.

Děj filmu je zasazený do let 1944–1945 a vypráví příběh židovské dívky Rachel, jež se ukrývá v okupovaném Holandsku. Potom, co je svědkem masakru celé své rodiny, se připojí k domácímu hnutí odboje. (…) Černá kniha je válečný thriller, který byl inspirován skutečnými událostmi. Gerardu Soetemanovi a režiséru Paulu Verhoevenovi trvalo přes dvacet let než se jim podařilo dokončit scénář k tomuto filmu, s nímž se Verhoeven vrací do Holandska. 

Recenze diváků:

Věcný pohled na okupaci a první dny osvobození prokazuje, že základní anatomie dějů a procedur byla ve všech okupovaných zemích více či méně totožná. Lidská práva a schopnost hledat, nacházet a usvědčovat a teprve poté trestat je vyhrazena – se zahrnutím komplikací, nedopatření a justičních i policejních zločinů, jež nelze nikdy zcela vyloučit, společnostem zralým a pokud možno harmonickým. Izraelský kibuc, do nějž se vtělily uloupené peníze, dílo, nikoliv děje, uzavírá. Dramatičnost posledních chvil druhé světové války v jejich mnohovrstevnatosti je tu zachycena takřka v celé své celostnosti. Koprodukční přístup tu vedle cílevědomé scénáristické důslednosti přinesl snad beze zbytku vše, čeho mohl dosáhnout.

Paula mám rád, ale tohle je jeho první film, který neváhám označit za strhující. Výborně vybalancovaný mix akčního válečného dobrodužství a lidského melodramatu, kterému dominuje nádherně křehká i osudová Carice van Houten… Verhoeven tmelí všechny roviny příběhu dovedným a vybroušeným stylem režie, který možná postrádá jeho sklon k extravaganci, ale přesto se v něm najdou některé typické rysy holandského výstředníka – explicitnost, sžíravost, masochismus… Bál jsem se především ukrutné stopáže, nicméně film si výborným začleněním akčních sekvencí drží tempo a nezklame ani na rovině lidských osudů, jejichž zvraty jsou možná čitelné, ale já jsem si je přesto vychutnal i s navijákem. Kupodivu nijak křečovitě nepůsobí ani humánní nácek Sebastiana Kocha, ani morální apel závěru. Pro mne Černá kniha představuje velmi pohledný kámen, hozený do poklidné tůně válečných dramat. Paul pořád umí.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *